tag:blogger.com,1999:blog-54462007520975738652024-03-20T08:09:25.868-07:00Martin ProkšNepravidelné úvahy a rozjímání nad technikou a člověkemMartin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.comBlogger27125tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-22563846173609574692021-01-20T13:05:00.004-08:002021-01-20T13:05:45.879-08:00Blog přenesen<p>Na přelomu roku 2020/2021 jsem se rozhodl přenést své aktivity pokud možno co nejvíce pryč od Google.</p><p>Přesunul jsem tedy i svůj blog na novou adresu: <a href="http://blog.proks-martin.cz">blog.proks-martin.cz</a></p><p>Zde na Google (blogger.com) již nic nového zveřejňovat nebudu.</p><p>S pozdravem,</p><p>Martin Prokš<br /></p><p><br /></p>Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-63912191244961260972020-10-17T04:46:00.006-07:002020-10-17T04:53:43.568-07:00Elektroenegetika pro příštích 20 let<p>Aneb Delfská věštírna o elektroenergetice. Kam směřuje zásobování elektrickou energií v EU pro příštích 20 let? Budeme svítit svíčkama, nebo bude elektřiny tolik a tak levné, že noc navždy zmizí ze slovníku EU?</p><p>(říjen 2020)<br /></p><a name='more'></a>Žádné sopečné sirné plyny ani nic jiného nečichám ani neberu, ale nedá mi nezavěštit si z pomyslné křišťálové koule co nás čeká a nemine. Tento příspěvek byl vyprovokován článkem a diskusí na serveru <a href="https://oenergetice.cz">oEnergetice</a>, konkrétně se jedná o článek ze dne 16. října 2020, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl">Německo zastropovalo příspěvek na podporu OZE, hrozil jeho prudký růst</a>. Nebudu zde rozebírat daný článek, ten si přečtěte sami jestli Vás zajímá, doporučuji včetně diskuse.<br /><div class="sc-1sl126w-4 sc-1urr9ie-2 ghMQsB"></div><div class="sc-1sl126w-4 sc-1urr9ie-2 ghMQsB"><p><b>Jak jsme na
tom jako Evropa s cenou elektrické energie a zdrojovou základnou?</b></p><p>Momentální situace je taková, že cena silové elektrické energie na
dlouhodobých trzích, kde se zobchoduje valná většina objemu EE, je v
průměru někde <a href="https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/">okolo 40-50€/MWh</a>(pro rozpětí 2019-2020). A to nestačí pro budování nových zdrojů,
jedno jakých. <a href="https://www.komoraoze.cz/?fullpage=1&clanek=178">OZE natahují ruce pro dotace a příplatky</a>. Pro <a href="https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/informacni-povinnost-emitenta/2019-10/vnitrni-informace-cez-031-2019_uhelna-energetika_v_cr.pdf">uhlí jsou stávající ceny v podstatě jen provozní náklady</a> <span style="font-size: x-small;">(tento odkaz důrazně doporučuji, stáhněte si to, to asi ČEZ takto zveřejnit nechtěl a nejspíše to brzo zmizí)</span> a na investice/odpisy/rezervní fond
nezbývá prostor. Plyn je obecně to samé (i když aktuálně nízká cena plynu plynovým elektrárnám trochu nahrává) a bez kapacitních burz kde dostávají
garantovanou cenu to také nikdo nestaví. Jádro je hlavně díky investičním
nákladům také neprůchodné. Jediné co se staví jsou nějakým způsobem dotované projekty. Momentálně jde hlavně o plyn a pak nějaké to OZE, které ale naráží na odpor
lidí - NIMBY. Hlavně v Německu už mají normální lidé větrníků za barákem plné zuby a brání se novým seč mohou. Bez dotací by se nestavělo vůbec nic.</p><p>To jasně
ukazuje, že je něco hodně špatně. Objem dotací je tak velký, že totálně
zkřivily energetický trh. Výsledkem je, že na komerční bázi se nevyplatí
obnovovat zdroje/elektrárny. Síť fakticky stárne a dožívá a obnova
probíhá pod taktovkou centrálního plánování a státních pobídek,
zaobalených do dotací a garantovaných výkupních cen. A je to taková
spirála smrti - čím víc dotací a sešněrování, tím více jsou potřeba
protože ostatní to víc a víc vzdávají, protože trvale nejsou schopni konkurovat dotovaným cenám.<br /></p><p>Osobně odhaduju, že
reálná cena na burze za silovou elektrickou energii je potřeba aby byla
<a href="https://core.ac.uk/download/pdf/47183892.pdf">někde okolo 100€/MWh a nic nedotovat</a> <span style="font-size: x-small;">(odkaz na bakalářskou práci je jen pro ilustraci, k obdobným číslům jsem se svými odhady také dostal a na internetu je toho dost když člověk hledá a také se to obvykle pohybuje okolo těchto částek)</span>. To je nejspíše
zlomová cena, která již pokryje i investiční náklady/odpisy/investiční
fond. Na této úrovni začne zase normálně fungovat podnikatelská úvaha,
že se vyplatí budovat nové zdroje s tím, že cena na burze dlouhodobě
pokryje veškeré náklady a umožní tvorbu alespoň minimálního zisku. Bez
započtených CO2 odpustek, ty tuto hladinu ještě zvedají. Samozřejmě
cena není jediné kritérium, ale je to jedno z nutných. Pak stabilita
daní, podnikatelského prostředí a zákonů, to také není zrovna nejlepší.
Když vybudovat i ten nejrychlejší zdroj trvá 5 let a pak alespoň 10 let
se bude splácet (plynovky), pak je potřeba výhled alespoň na těch 10-15
let stability a predikce společenské smlouvy. Predikce ve smyslu, že se
skokově něco zákonně nezmění - třeba dramatické zvýšení CO2 odpustek,
nebo zpřísněné limity které ty plynovky podseknou v kolenou.</p><p>Jenže
to nikdo neche slyšet ani si připustit. Proti by byl křik ze strany
spotřebitelů, že cena siloviny 2x a více než je teď, že to je zlodějina (ze 45€/MWh na 100€/MWh = z 1,17 kč/kWh na 2,6 kč/kWh). I ze strany doposud podporovaných zdrojů, že bez dotací to balí, že za čistě komerční cenu to nejde a že je
to otočení o 180 stupňů a životní prostředí atd. Navíc momentální ideologie
a kurz je jasně daný Pařížskou dohodou a stachanovskými závazky komise
EU <a href="https://www.euro.cz/politika/von-der-leyenova-bude-ridit-komisi-za-sebou-nechava-v-nemecke-armade-minove-pole-1459208">v čele s tou paní z Německa co již takto pomohla položit Bundeswehr</a>.
Je mi jasné, že to je utopie.</p><p><b>Takže závěr a ona předpověď</b> <br /></p><p>Budeme se tak nějak protloukat dál v současném mizerném dotačním kurzu další cca
jednu generaci (20 let) v dotačně-centrálně plánované elektroenergetice se
všemi negativy co nutně nastanou. Výpadky a energetické regulační stupně s harmonogramem výpínání částí sítě se stanou opět normou.<br /></p><p>Je na čase začít uvažovat o nouzových
nezávislých záložních zdrojích pro lidi v barácích. Alespoň pro nouzové
napájení kritických obvodů jako je plynový kotel a jeho čerpadlo,
nouzové LED osvětlení aby se člověk nepřerazil cestou na záchod, lednička s UPSkou a podobně. Ale to je o
koncových malých uživatelích. Teda jestli i ty malé záložní agregáty nebudou zakázané jakožto spalovací stroje. Rozhodně to bude další hluková zátěž okolí, což v hustější zástavbě nebude v noci zanedbatelné.<br /></p><p>Ztráty a dopady v průmyslu budou
drastické a těžko nějak řešitelné. Obzvláště když si kvůli ekologickým
limitům, daním a omezením nebude fakticky smět vybudovat a provozovat
závodní elektrárny i kdyby nakrásně chtěl a měl na ně peníze. Bavíme se tu o rozpětí od nižších desítek kW až desítek MW, to legislativě neunikne.</p></div>Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-77625079481161192032020-09-14T15:08:00.004-07:002020-09-14T15:25:35.638-07:00Společnost, průmysl, výroba a předpisy za koronaviru<p>Jen heslovité úvahy v březnu 2020 plus dodatky v září 2020.</p><span><a name='more'></a></span><p>
</p><p></p><p></p><p>--- --- --- Březen 2020 --- --- ---</p><p>
V ČR probíhá epidemie (přesněji snažíme se propuknutí epidemie zabránit) a je <a href="https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/ochranne-pomucky-a-rousky-miri-zatim-jen-do-nemocnic-40315056">nedostatek ochranných zdravotních prostředků</a>. <a href="https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/koronavirus-v-cesku-v-cr-aktualne-novinky-rouska-rousky-siti-galanterie_2003171608_ako">Lidé šijí sami alespoň roušky a dodávají je zdarma do nemocnic, hasičům, domovů důchodců a dalším důležitým povětšinou státním složkám</a>. Je nedostatek dezinfekce a dalšího materiálu. Je nedostatek ochranných zdravotnických oblečení a podobně.<br />
<br />
Přitom ČR je vyspělou průmyslovou zemí. Máme zde několik textilních továren plus spoustu průmyslových továren. Jedna taková továrna je mnohonásobně produktivnější, než stádo domácích švadlenek. Je doba krize, pročpak stát neobjednává u nich ochranné textilie a musí se vozit z Číny? Vždyť by to byla příležitost pro český průmysl. Vím že ty firmy šijí sami na svůj popud a prodávají, ale situace by byla zcela jiná kdyby dostali závazné velké zakázky.<br />
<br />
Máme zde likérky a destilérky. Vyrábí se zde technický líh (denaturovaný), máme zde chemičky vyrábějící chlor ve velkém. Jaktože je nedostatek dezinfekce?<br />
<br />
A do toho se zjistí, že jeden výrobce lihovin zareagoval a zkusil vyrábět dezinfekci. Ale dostal od celní správy (spravuje daně z lihu) rozkaz, <a href="https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/firmy-druzstva-dezinfekce-gely-denaturovany-lih-konzumni-lih-whp-povoleni-nedostatek-receptura.A200323_161519_ekonomika_maz">že s tím musí okamžitě skončit, protože na to nemá papíry</a>. Je jedno jestli to umí a že je to z pohledu zdraví obyvatelstva v době krize potřeba, prostě nemá papíry tak to dělat nebude, nebo na něj zakleknou! Tak přestal.<br />
<br />
Nebo biologická laboratoř (byť veterinární) vytvoří test na koronavirus dle učebnic a již známých postupů a testů. Test je optimalizovaný, levnější, o něco rychlejší a z u nás dostupných prostředků. A co se stane? Stát je nejdříve zkusí zašlapat a až když je z ostudy kabát, tak milostivě dovolí této laboratoři práci.<br />
<br />
Přes vše co stát/vláda dělá, tak podle mě selhává. Teď by neměly být důležité papíry, kdo na co má certifikát, ale kdo co umí.<br />
<br />
Nebo stát a vláda spíše nechce dělat víc, chce utužit moc. Chce vládnout v krizovém režimu kdy bude vliv parlamentu omezený a může si prosadit všelicos. Teď se spousta věcí přehlédne a dopady se projeví až později a to bude pozdě a nemožné to rušit.<br />
</p><p>--- --- --- Střih je září 2020 --- --- ---<br /></p><p>Druhá vlna přichází. Tentokrát mám s tím osobní zkušenost, manželka byla nakažena v práci. Zbytek rodiny jsme negativní, ale všichni sedíme v karanténě s ní, zcela logicky a potřebujeme vědět co máme dělat dál. Poslední informaci všichni máme, že náš test byl negativní a máme kontaktovat krajskou hygienickou stanici. Nicméně krajská hygienická stanice je situací evidentně zaskočena, nemá kapacity nás vyřizovat ani nám brát telefony. Druhá vlna se teprve začíná rozbíhat a již teď nestíhají, číslo pro naši oblast je jen jedno na zavolání a telefon je tam buď trvale obsazené, nebo ho nikdo nebere. Jasně, ta jediná certifikovaná pracovnice je také jen člověk a potřebuje na záchod a oběd a po 7,5 hodinách ji končí šichta a má svůj život, to ji nikdo nebere. Vynikající příprava na situaci, kterou bylo možné s pravděpodobností nad 50% očekávat a najmout a proškolit třeba brigádníky pro alespoň základní protřídění volajících a podání základních informací, když na webu krajské hygienické stanice, byť moderním a sexy webu, nic relevantního není. Vyjma toho jednoho nedostupného čísla.<br /></p><p>Vláda teď vyhlašuje opět povinnost roušek - ani to nesleduji, protože každý večer je to jinak než ráno a každé ráno jinak než večer. Prostě se chovám podle svého rozumu a vládní žvásty ignoruju, karanténu dodržuju byť s tím jsou obtíže.</p><p>Jsem velmi zvědav, jak to zase bude se zásobováním zdravotnickým a kritickým materiálem. Jako jeden příklad mě napadají plicní ventilátory pro nejtěžší případy zvané <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/CoroVent">corovent</a>. Ty jsou odpovědí na nedostatečné počty komplexních plicních ventilátorů, cílenou pouze na pacienty s těžkým průběhem onemocnění COVID-19. V červenci bylo na skladě <a href="https://forbes.cz/pripraveny-na-druhou-vlnu-trebicsky-vyrobce-chce-plicni-ventilatory-testovat-v-nemocnicnich/">připraveno pro ČR 182 kusů</a>, na začátku září jsem někde zachytil, že je vyrobeno asi 400 kusů. Kolik jich ČR jako stát zajistila a kolik z nich objednala či přiobjednává teď , když je jasné že druhá vlna nastupuje? Lze čekat, že počty pacientů se závažným průběhem s odstupem cca 2-3 týdnů porostou. Vsadím se, že objednán a zajištěn není ani jeden, že bude potřeba vypsat výběrová řízení se lhůtami v řádu měsíců. Výběrová řízení na produkt, který vyrábí jediná firma na světě a prodává ho za zlomkovou cenu v porovnání s komplexními plicními ventilátory. Jo takové výběrové řízení z podstaty nelze provést, protože je cílené na jedinou firmu. První právník co půjde kolem to napadne a soud to bude řešit 5 let nejméně. Mezitím <a href="https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/do-trebicske-firmy-mico-vyrabejici-plicni-ventilator-corovent-vstoupili-korejci-1372975">Korejci to úspěšně rozprodají po světě</a> - aspoň budou ty vyrobené ventilátory někomu k užitku když už ne nám, držím jim palce ať nenarazí na podobné byrokratické debily jako si systematicky volíme my.</p><p>Jak jsme na tom se zajištěním výrobních kapacit roušek a respirátorů příslušných tříd účinnosti? Fuj že se ptám že? Něco z Číny asi budou mít nemocnice na skladě, ale to vydrží sotva první nápor teď když se situace rozbíhá. Tohle bude mít charakter <i>opotřebovávací války</i>, ne jedné krátké, byť intenzivní, bitvy. Bude důležitá kontinuální dodávka a teď už je v podstatě pět minut po dvanácté si ji zajišťovat. Ale stát spí a řeší akorát roušky a změny pravidel ráno jinak než večer.</p><p>Jak jsme na tom s pokrytím domácími firmami? To zase bude velké překvapení, až na konci září 2020 nebo v průběhu října, kdy se to pořádně celoEU rozběhne jednotlivé státy zakáží vývozy a exporty a budou si syslit pro sebe protože sami budou mít málo? Jak jsme na tom s tím sprostým slovem <i>soběstačnost</i> (a ne jen v tom spotřebním zdravotnickém materiálu)? Ony ty firmy také potřebují nějaký čas a záruky odběru aby na to masivně přešly, protože vsadit na Černého Petra také může být lístek k bankrotu když od nich pak stát neobjedná, nebo na ně zaklekne, nebo produkci zabaví za nějakou nereálnou úřadem náhle určenou předem nečekanou cenu.</p><p>Jak jsme na tom s leteckou dopravou? <a href="http://www.planes.cz/cs/article/204752/soud-vyhovel-zadosti-smartwings-o-vyhlaseni-mimoradneho-moratoria">Smartwings (vlastník ČSA) požádal před časem o ochranu před věřiteli</a> (byť zabalenou do právních kliček), což je první stupeň bankrotu. Jsme jako ČR schopni zajistit dostatečný letecký most pro kritické dodávky spotřebního zdravotnického materiálu? Bude vůbec odkud, nejak o Číně a COVID-19 poslední dobou nic moc neslyším a v médiích nevidím (což nic neznamená)?<br /></p><p>--- --- --- Závěr a predikce --- --- --</p><p></p><p>Jaro jsme díky lidem samotným zvládli. Vláda reagovala byť ne optimálně, ale přesto asi fakticky na špici EU. Díky tomu se zvýšení úmrtnosti v ČR nekonalo, novému typu nemoci navzdory. O epidemii se nedalo mluvit, protože jí bylo úspěšně zabráněno. Nicměné trpělivost lidí vyprchala. Navíc pod dojmem z jara že vlastně až o tolik nejde lze očekávat masivní <i>švejkování</i>, které se nám teď začne vymstívat. Vlastně již začalo, díky dovolenkářům od moře, kteří nejspíše stojí za současným předčasným zahájením druhé vlny (můj dojem ke kterému nemám tvrdá data). Jinak by druhá vlna nejspíše začala až souběžně s klasickou chřipkovou sezónou a ne již v polovině září.</p><p>V příštím cca čtvrtroce se uvidí nakolik má skepse byla oprávněná. Na jaře 2020 byl průběh mnohem lepší než jsem se obával. Kéž bych se stejně moc mýlil i dnes a byl za pár měsíců všem zase jen pro smích a klepání si na čelo. S chutí budu mávat kloboukem na pozdrav na důkaz, že jsem jen šašek co si hraje na mušketýra od Dumase, nebo kovboje z westernu.<br /></p>Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-82111513123428779692020-04-10T11:49:00.000-07:002020-04-10T11:49:04.446-07:00Koronavirus a návrat dětí do školNe moje myšlenka, ale stojí za to ji znát - 10.4.2020<br />
Myslí někdo na učitele? <br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Návrat dětí do škol v době kdy stále reálně hrozí nákaza SARS-CoV-19 má několik rovin.<br />
<br />
Jedna rovina je, že mnoho rodin nestíhá. Ano je to obtížné. Naše společnost je nastavena tak, že ve většině rodin oba rodiče musí pracovat aby nějak vyšli. Nebo manželka musí pobírat nějakou formu dávek nebo příspěvků, což v dlouhodobém horizontu znamená alespoň část roku pracovat. Takže na vzdělávání dětí není mnoho času a stojí to spoustu energie. Sám vím o čem mluvím a to mám štěstí (a tchýně smůlu), že tchýně je dlouhodobě doma ze zdravotních důvodů a tak se nám stará o děti a má čas se s dcerkou učit. Pak jsou rodiny s více dětmi školou povinnými, kde je to ještě složitější. Člověk se nerozkrájí, málokdo má víc počítačů, je problém že školkové děti nechápou že nesmí vyrušovat a mají si hrát sami... Ale to je jasné, o tom víc nic.<br />
<br />
To že by se hodil nějaký systém distančního studia asi nikdo nepochybuje. Zde na svém blogu varuji, že se obávám že tato krize není otázkou týdnů nebo několika málo měsíců, ale potáhne se to spíše roky. Takže má velký smysl řešit plošné vzdělávání na dálku na dlouhé doby.<br />
<br />
Druhá rovina je problém přijímaček, maturit, zkoušek a podobně. Opět to nemá smysl rozebírat, téma samo pro sebe a vůbec se v tom nevyznám.<br />
<br />
Ale co chci hlavně vypíchnout a co mezi řečí zmínila tchýně: <i>A co ti učitelé, mnozí z nich jsou 50+, žádní mladíci, ty ta nemoc zasáhne hodně.</i> Čili ta skupina, která je významně ohrožena smrtností. Představa, že jako postarší učitel mám nastoupit před třídu plnou žáků a vím že jako padesátník mám smrtnost 1% plus nějaká procenta trvalých následků, no nic moc. A nedej bože pokud jsem 60tník před penzí, tam je smrtnost cca 3-4% a následky další procenta. Teď jsem koukal a hledal a američtí vojáci měli v roce 2009 v Afgánistánu 3% ztráty - úmrtí. 17 000 amerických vojáků nasazeno, 524 padlých. Takže postavení učitele před třídou žáků bude bez legrace plně srovnatelné s vojákem v bojové zóně. To není sranda ani nadsázka...<br />
<br />
A teď co s tím?Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-75191193836533748722020-04-08T13:49:00.000-07:002020-04-15T13:40:23.196-07:00Koronavirus - cílené promoření společnosti II<div class="post-title entry-title" itemprop="name">
Dnes (8.4.2020) mi kolega poslal e-mailem reakci na <a href="https://martin-proks.blogspot.com/2020/04/koronavirus-cilene-promoreni-spolecnosti.html">můj blog ze včera</a>. Nebudu to přesně citovat (bez svolení se to nedělá), jen shrnu: je to nereálné. Nedůvěra v policii, armádu, stát. Neschopnost a obava z velké moci a zlé vůle státních a silových složek. Nechce zemřít v nějakém koncentráku rukou lapiducha který má nějaké vedlejší zájmy, nebo je mu to prostě jedno a nezájem o pacienta.</div>
<div class="post-title entry-title" itemprop="name">
<br /></div>
<div class="post-title entry-title" itemprop="name">
Má reakce na to: </div>
<div class="post-title entry-title" itemprop="name">
</div>
<a name='more'></a><br />
<div>
Tento psychologický aspekt - nedůvěra - plně chápu. Také vidím v
konání státu obvykle spíše ty negativní stránky. Stejně odkázaný na cizí
lidi jsi ale v nemocnici jako takové. Také musíš jen doufat že to co ti
píchá sestra je to co ti říkají. Určitá míra nedůvěry až paranoi je
zcela na místě. A (i) právě proto musí být od začátku nastavené jasné
kontrolní mechanismy a píšu/uvažuji o nezbytnosti zapojení armády,
policie a zdravotníků.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
S tím že od WWII tu nic takového nebylo nepřeháníš.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Proti té paranoe ale stojí úvaha:</div>
<div>
<br /></div>
<div>
<ol>
<li>varianta: pokud nebudeme bránit nákaze, scénář je jasný - Itálie Bergamo.<br />Vyšší desítky procent populace nad 60 let umírá, často osaměle bez
možnosti se dovolat jakékoli pomoci či útěchy jak prašiví psi. Lze
odhadnout, že pro ČR by to bylo k těm 500 000 mrtvých převážně důchodců
během 3 měsíců.</li>
<li>varianta: držet nemocnost
na uzdě, nechat společnost promořovat přirozeně v míře co zvládne
zdravotnictví v tuto chvíli.<br /> To je to, co dělala vláda do teď. Představa
je, že až se promoří dostatek lidí, tak bude možné většinu opatření
odvolat a nechat jen ta nejkritičtější a nemocnost by neměla stoupat. <br />
Máme k dispozici jako republika cca 2 000 lůžek pro nemocné koronavirem a
cca 800 dostupných respirátorů pro těžké případy. Respirátorů máme sice
celkem asi 1500 jako republika, ale cca polovina z nich je potřeba i
pro jiné nemocné a raněné.<br /> Hospitalizaci potřebuje asi 10-15% a cca 2-3%
potřebují respirátor z nemocných přirozeně nakažených - napříč všemi
věkovými a rizikovými skupinami. To vychází na cca 15 000 - 25 000
nakažených že zvládne naše zdravotnictví.<br /> Vláda mluví o tom, že chce mít
cílovou hodnotu 15 000 aktuálně nakažených. To sedí se stávající
kapacitou našeho zdravotnictví, Prymula evidentně ví proč to číslo říká.<br />
Pokud je průměrná doba nemoci 1 měsíc, tak to dává ustálený denní
přírůstek 500 lidí a stejné množství se uzdravuje. Již několik dní toto
číslo variuje okolo 200. Asi proto vláda uvažuje o zvolnění,
pravděpodobně aby se na těch cca 500 denně dostala.<br /><b> Jenže aby ta
strategie kolektivního promoření zafungovala, potřebujeme promořit mezi
30-50% populace ČR. To je z deseti milionů ... 3 až 5 milonů lidí. A
tempem 15 tisíc měsíčně potrvá promořit 3 miliony lidí ... 200 měsíců =
16 let a 8 měsíců. Minimálně tak dlouho by bylo potřeba držet vyjímečný
zdravotní stav a opatření.</b></li>
</ol>
</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Řešení která mě napadají:</div>
<div>
<ol type="a">
<li>Rezignovat, uvolnit.<br />Nemocnost za čas (v řádu týdnů až dvou měsíců) exploduje. Během 3 měsíců pomře velké
množství důchodců plus cca 2% mladších ročníků. Během dalších asi 2 měsíců
se situace zklidní. Nemocnost spadne a zdravotnictví začne zase stíhat,
přírůstky úmrtí poklesnou.<br /> Lidé časem otupí a smíří se.<br /> To je
přesně to co odmítám skousnout a věřím že většina lidí také. Takže
jestli se takto politici rozhodnou ve jménu prosperity (nerozporuju že
když se zasebevraždíme ekonomicky, stejně to bude smrt jen jinou formou a
pomaleji), tak to navlíknou jako špatně odhadnuté uvolnění nebo vyšší
moc...<br /> O tomto podezření se tiše mluví u nás v rodině a mezi
známými a na internetu probíhají na toto téma občasné výbuchy.<br /> To odmítám akceptovat a na tom se podílet.</li>
<li>Držet stávající opatření.<br />Na "<i>lékárnických vahách zvažovat</i>" co můžeme
uvolnit a těch cca 16 let pomaloučku promořovat. I za cenu ekonomického
zadupání celé republiky.<br /> Samozřejmě posilovat zdravotnictví, aby
kapacita zdravotnictví byla vyšší a ten celkový čas se zkrátil. Stejně
to ale znamená cca 10% úmrtnost populace 60-90 let.<br /> Samozřejmě je zde
naděje, že do roka bude US či jiná vakcína. Ale první v řadě bude US, pak bohaté
a lidnaté země EU a až pak my. Navíc pokud budeme svou situaci mít pod kontrolou, tak budeme z pohledu ostatních moci počkat. Takže si další alespoň rok počkáme. Vakcinace také
chvíli potrvá, než se vytvoří protilátky také, takže alespoň dalších
1/2 roku. Takže souhrně když vše půjde dobře, tak za 2,5 roku od teď by
tento nouzový stav mohl skončit.<br />Optimistický předpoklad je, že o
toto se snaží vláda a politici naší země teď. Ale je to <b>optimistické</b> věštění z
křišťálové koule.</li>
<li>Nebo se nespoléhat na vakcínu a zkusit si pomoci jinak. Cíleným promořením málo rizikové
skupiny po vzoru středověkkého boje se slintavkou a kulhavkou.<br /> Smrtnost pacientů v rozpětí věku (když nemají jiné obtíže) 0-50
let je cca 0,1%. Jeden z tisíce umře, když je samozřejmě k dispozici
zdravotní péče. Hospitalizaci také nepotřebuje těch 15%, ale jen pod 10%
a respirátor také potřebuje méně než 1%.<br /> Při 200 000 lidech měsíčně
cíleně nakažených v předem plánované a provedené karanténě to je 2,4
milonu lidí za rok, to znamená mít připraveno 20 000 lůžek pro hospitalizace a 2 000 plicních
respirátorů.<br /> K tomu něco přidá vnější šíření a do roka bychom tu 1/3
populace mohli mít bezpečně promořenou a jen s 2 400 mrtvými - ta 0,1% ze
2,4 milionu. Plus samozřejmě úmrtí důchodců z nezachyceného nechtěného
šíření.<br /> <b>Ale za rok by byl v podstatě konec, takže oproti variantě b) by
těch důchodců umřelo 2,5x méně</b>, protože bychom ten čas zkrátili ze 2,5
roku (optimistická doba trvání varianty b.) na jeden rok (optimistická doba
trvání varianty c.).<br /> Také je to do značné míry věštění z křišťálové
koule. Je mi jasná nutnost významných investic, velká organizační
náročnost, nedůvěra lidí. Ale na rozdíl od jiných států situace u nás není
momentálně ve výbuchu a máme nějaký čas a klid si to promyslet a
případně realizovat - nebo taky ne.</li>
</ol>
<br />
V každém případě je tato nákaza ekonomická, morální
a emocionální rána se kterou se budeme muset vypořádat. Jde jen o to
jak a za jakou cenu. Hledání řešení a přemýšlení o tom je můj způsob se s tím srovnávat.<br />
<br />
<br />
Dodatek 15.4.2020 ve 22:40<br />
Dle několika článků v na zpravodajských serverech (např. na parlamentních listech <a href="https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-To-by-se-mohlo-zvrtnout-Ministr-Vojtech-na-CT-odmitl-promorovani-Rozvolnovat-chce-postupne-620712">Ministr Vojtěch na ČT odmítl promořování. Rozvolňovat chce postupně</a>) to opravdu vypadá, že vláda verbálně drží plán a. - bránit šíření a čekat na vakcínu. Ale faktické kroky s relativně rychlým uvolňováním přese všechna slova naznačují nadále postup a. - rezignovat, vzát to a následky maskovat za vyšší moc. Řeči o chytré karanténě a dohledávání kontaktů při stovkách nových případů denně jsou ... jen řeči. Taiwan to zvládl - ale při desítkách případů denně, ten nezaváhal a skvěle to podchytil od začátku.</div>
Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-25874651403647308872020-04-07T16:05:00.000-07:002020-04-07T16:05:39.655-07:00Koronavirus - cílené promoření společnostiNávrh plánu na cílené promoření významné části společnosti s minimalizací vedlejších škod, primárně minimalizací celkového počtu úmrtí.<br />
<a name='more'></a>Předem říkám že nejsem zdravotník, jsem technik. Kolem víkendu 4.-5. dubna 2020 politici ČR rozhodli, že stát se přestane snažit zabránit rozšíření viru SARS-CoV-2 a nechají promořit většinovou společnost. Že to budou pouze brzdit. Na jednu stranu to jako člověk chápu, prostě není boha který by to dokázal zastavit, na druhou stranu jsem nezaznamenal žádný smysluplný plán jak to provést aniž by to vedlo k velkému počtu úmrtí. Hlavně úmrtí starých lidí a důchodců. Kolují zvěsti, že politici tím chtějí současně spláchnout důchodovou reformu, nechají pochcípat 20-30% důchodců. To co se děje v Itálii i jinde je tak jasné varování, že nechat epidemii řádit by nebyla neúmyslná chyba. Bylo by to potvrzení, že ty dohady byly pravda. S tím se odmítám smířit a na tom se podílet. A jestli to tak dopadne, budu jeden z těch, kteří se s tak zvanou politickou zodpovědností asi nesmíří. Nechci se na tom podílet a tak přicházím s ne zcela detailně promyšleným návrhem. Tento plán je vlastně obdoba boje se slintavkou a kulhavkou jak se provozoval ve středověku kdy o nějakých virech a bakteriích nikdo neměl ani potuchy.<br /><br />Riziko přirozeného průběhu: Pokud necháme vir přirozeně procházet populací a budeme brzdit jen málo, nemoc během krátké doby (několika týdnů) propukne u tolika lidí, že nebude v moci zdravotnictví poskytovat podpůrnou péči všem potřebným. Významné množství lidí zemře prostě proto, že nebudou kapacity jim pomoci. Viz např. Itálie oblast Bergamo i jinde. Ano, nemoc relativně rychle promoří populaci. Lze asi odhadovat, že takto bude nemoc kulminovat v polovině května a začne ustupovat v polovině až konci června. Odhadem 40% populace ČR bude ke konci června promořeno či aktuálně infikovaných (to je asi 4 000 000 lidí) a bude k 500 000 mrtvých převážně starých lidí. To je cca 3,5x více mrtvých ve třech měsících, než kolik je jinak úmrtí za celý rok. To jsou jen odhady na základě sledování statistik okolních zemí, žádný sofistikovaný výzkum ani výpočty, jen pesimistické odhady.<br /><br />Cíl plánu: Cílem plánu je řízeně a hlavně postupně promořit významnou část populace u které lze předpokládat nízké riziko komplikací a úmrtí. Ze známých statistik je jasné, že nějaká úmrtí jsou v každé věkové skupině, vždy je nějaké riziko. Ale pokud by se podařilo promořit významnou část málo rizikové populace a udržet přitom zdravotní péči, počet úmrtí bude malý. Ale hlavně se významná část populace stane alespoň částečně odolná proti viru (což zpomalí přirozené šíření) a bude schopna pracovat a poskytovat péči až tím bude procházet zbytek populace. Ano, míra imunizace také není spolehlivě známá, také jsou to zatím jen dohady. Ale lepší něco než nic.<br /><br />Navrhovaný postup:<br />Bod 1: Bránit neřízenému šíření viru v populaci co to jde. Cílem je nedovolit přetížení zdravotnictví. Udržet volné kapacity, poskytovat podpůrnou léčbu a tím minimalizovat úmrtnost.<br />Bod 2: Vytipovat a izolovat část populace která se bude promořovat. Odhadem cca 200 000 lidí měsíčně na celou republiku = 24% populace ČR tím projde řízeně za rok.<br />Bod 3: Nakazit tuto skupinu s jejich plným vědomím a souhlasem.<br />Bod 4: Do skupiny průběžně přidávat záchyty nakažených z ostatní neřízené nákazy z vnějšku.<br />Bod 5: Skupina je v izolaci - prakticky nulový fyzický kontakt s okolím, zabránit nechtěnému šíření nemoci mimo tuto skupinu.<br />Bod 6: Vojenský charakter pobytu - kasárna. Bohužel, ale je to jen na těch 4-5 neděl. Schopní práce pracují všichni. Rozdělené úkoly, úklid, kuchyně, kantýna, záchody, pečování o případy neschopné práce (více nemocné).<br />Bod 6: Potírání a prevence šikany a kriminality. Být připraveni na to, že někteří jedinci budou problémoví a bude nutné je dát do izolace - vězení.<br />Bod 7: Trvale sledovat zdravotní stav všech jednotlivců. Třeba formou že se musí hlásit 3x denně, kdo se nehlásí okamžitě dohledat kde je a co s ním je. Lehké případy zůstávají, vážným případům věnovat adekvátní péči. Ideální by bylo mít specializované oddělení pro léčbu v rámci skupiny, případně je transportovat do nemocnice. Lékařská péče musí být garantována.<br />Bod 8: Po vyléčení je propustit.<br />Bod 9: Být v takové skupině by mělo být hodnoceno přinejmenším jako regulérní nemoc - nárok na normální nemocenskou. Případně i mírně bonifikováno nad rámec marodního aby se lidé tomuto programu nevyhýbali z ekonomických důvodů.<br />Bod 10: Součástí skupiny by měl být i zdravotní personál. Jednak pro to aby se část zdravotního personálu imunizovala se skupinou, druhak jako podpora ostatním členům skupiny kteří budou mít těžší průběh. Zdravotníci ve skupině pomáhají k co největší samostatnosti a omezení fyz. kontaktu mimo skupinu.<br /><br />Výhody: Za rok by se takto imunizovalo cca 24% populace ČR. K tomu cca poloviční množství přirozenou cestou, to je kolem 36% populace za rok a to by mohlo být výraznou bariérou dalšímu šíření. Také by bylo k dispozici relativně brzy dost imunních lidí pro zajištění chodu společnosti v následující nejkritičtější fázi celé společnosti. Uvnitř skupiny jsou všichni nakažení, nepotřebují tedy tolik a tak kvalitních ochranných pomůcek, stačí jim jen běžné ochranné pomůcky pro zabránění šíření ostatních obvyklých nemocí. Také není zcela nereálné aby tím procházela část rodiny společně - otec se synem, matka s dcerou...<br /><br />Neznámá a rizika tohoto plánu: Nejsem doktor ani epidemiolog. Nevím jak dlouho trvá vyléčení většiny pacientů (jen odhaduji kolem 30ti dnů). Nevím jak velké přesně procento nakažených je s těžším průběhem s potřebou podpůrné léčby/nemocniční hospitalizace (odhaduji 10% u věkové skupiny do 50ti let věku). Nevím jak velké procento potřebuje plicní ventilaci která je asi tím nejkritičtějším - jen odhaduji tak 1% z nemocných. To je při 200 000 cíleně nemocných měsíčně potřeba cca 20 000 nemocničních lůžek a 2 000 plicních ventilátorů. Nevím jak přesně nemoc probíhá, po jaké době od nakažení lze očekávat případné komplikace a jak dlouho obvykle trvají. Podle toho je třeba naplánovat velikosti skupin, periodu náboru nových skupin adostupnost medicínských zdrojů.<br /><br />Proč ne individuální karanténa: Individuální karanténa není často dostatečně účinná. Ne každý má možnost se izolovat zcela od rodiny a nakazí i svou rodinu. Ta než přijde na to že je také nakažená předá nákazu dál. Ne každý bydlí někde na samotě. Třeba panelové domy mají společné ventilace, kterými se běžně šíří pachy. Pro šíření viru přenosného vzduchem a vysoce nakažlivého je to vynikající věc. Domácí karanténa zpomalí šíření, ale nezastaví. A při nakažení velké skupiny by nežádoucímu masivnímu šíření nešlo zabránit. A kdyby se jedinci podařilo se efektivně individuálně izolovat, tak je zase problém identifikovat případnou potřebu akutní lékařské péče.<br /><br />Potřeby pro tento plán:<br />1) Zajistit v jednotlivých krajích dostatečné izolační kapacity. Máme 13 krajů, to je při 200 000 lidí na republiku měsíčně kapacity cca 15 000 lidí na kraj měsíčně. Lze využít např. lázeňské areály, vojenské nemocnice, ozdravovny, školy v přírodě, tábory.<br />2) Zajistit dostatečné zásobování těchto areálů.<br />3) Vyčlenit řídicí a dohledový personál. Nezapomenout na policii. Jde o průřez celou společností včetně negativních částí. Tak jako na vojně bylo.<br />4) Vyčlenit zdravotní personál. Nemusí to být nutně lékaři, běžnou péči a sledování pacientů lépe zvládají zdravotní sestry.<br />5) Zajistit dostupnost dostatečného množství lékařských zdrojů. Třeba plicní ventilátory - musí být za každou cenu tak sofistikované? Jaký typ plicní ventilace je obvykle potřeba, nešly by rychle vyrobit specializované/jednodušší zacílené na komplikace pro tento typ onemocnění?<br />6) Jsou nutné na každý prd papíry a výběrové řízení? Jsme v nouzovém stavu, nemůže prostě stát a jeho složky (kraje a obce jsou také státní složky) prostě rozhodovat?<br />7) Je nereálné to rozjet hned takto ve velkém. Spíše to chce začít menší pilotní skupinou, po týdnu až 14 dnech další a tak dál.<br />8) Počty nově vstupujících je nutné průběžně upravovat s ohledem na rozvoj vnější (neřízené) nákazy, aby celkové počty nemocných nepřevýšily zdravotnické kapacity.<br />9) Jedná se o zásah do osobních svobod po dobu izolace. Lidé by do toho měli jít dobrovolně a podepsat to. Určitě by se našli lidé kteří by do toho šli při znalosti rizik a benefitů pro společnost i je samotné. Třeba část aktivních záloh armády lze očekávat že by do toho mohla jít. Nebo část dobrovolných složek záchranných systémů (hasiči, zdravotníci) při vědomí že se takto imunizují a nenakazí přitom své rodiny.<br />10) To nejhlavnější - toto musí posoudit někdo kdo má v ruce věrohodné statistiky, rozumí rozvoji takovýchto epidemií a dokáže posoudit zda to celé by mělo vůbec šanci, zda to není jen šílený nesmysl laika.<br /><br />Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-49458525444314468992020-03-25T17:14:00.002-07:002020-03-25T17:14:27.909-07:00Aero Vodochody očima bývalého zaměstnanceJe to už cca 20 let co nejsem zaměstnancem Aera Vodochody. Bylo to mé první odborné zaměstnání a hlavně to byl můj sen tam pracovat jako konstruktér se specializací na aerodynamiku. Nicméně situace se vyvinula zcela jinak a já dnes dělám konstruktéra v úplně jiném oboru. Ale k Aeru Vodochody mám stále určitý vztah a jeho minulost, přítomnost i budoucnost mě zajímá, byť jak se říká - podruhé do stejné řeky nevstoupíš.<br />
<br />
<a name='more'></a>Dne 25.3.2020 jsem četl článek na serveru <a href="http://www.planes.cz/">PLANES.CZ</a> - <a href="http://www.planes.cz/cs/article/204246/aero-vodochody-let-do-neznama">Aero Vodochody – let do neznáma</a>. Tak jsem se také zamyslel ze svého úhlu pohledu nad minulostí a možnostmi budoucnosti. Je to samozřejmě jen můj úhel pohledu, konstruktéra co se tam tehdá teprve začal rozkoukávat, byl naivní a nezkušený a co nechápe svět managerů a velkých peněz do dnes.<br /><br />Nicméně zpět k tématu, kousek do historie, rok tuším kolem 2007.<br />
<br />
Když Penta kupovala Aero Vodochody, <a href="https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/exsef-prazske-ruzyne-pripravuje-konkurencni-letiste/r~i:article:474742/">bylo to hlavně kvůli letišti</a>. Penta se tím tehdy vůbec netajila. Mám v živé paměti články v novinách, kde Penta říkala že se nediví že fabrika šla do krachu, když se ani nesnažila využít takový majetek jako letiště u Prahy (teď se mi to nedaří dohledat). Ty plány Penty jak Letiště Vodochody bude pro charterové a nízkonákladové lety a Aero Vodochody se změní na servisní a logistické centrum, možná s nějakou ještě výrobou když si<br />na sebe vydělá.<br />
<br />
Tyhle plány vzaly za své srážkou s realitou. Nutné velké investice do rekonstrukce infrastruktury, ale hlavně nezlomný odpor místních obcí v okolí. Asi pro to se Penta o letišti zmiňuje čím dál méně a opatrněji. Takže zbyla ta výroba co si na sebe musí vydělat. Do toho zapadá L39-NG, byť tohle má také problémy.<br />
<br />
A skok ještě dál do minulosti. Aero Vodochody bylo v krizi od revoluce v 89tém a možná již o fous dříve, ale to nedokážu posoudit. V 89tém se trhy zhroutily a<br />fabrika nevěděla co dál. L159 i Ae270 byly nechtěné děti (managementem), které vznikly ze spoda tak nějak na černo až byly ve stavu, že je management už nemohl ignorovat a musel po nich sáhnout a prohlásit je za své.<br />
<br />
Tuším v roce 2000 to vyvrcholilo tím, že se vedení fabriky rozhodlo zrušit vývoj. Vývoj a certifikace L159 byl dokončen, letoun byl v sériové výrobě. Ae270 zdánlivě na konci certifikaci a byl výhled na start sériové výroby. Tak se management rozhodl zrušit nákladný a otravný vývoj, vyházet konstruktéry a vývojáře a převést fabriku na čistou výrobu plus subdodávky pro jiné výrobce. Na personálním tehdy stály dvě řady. Jedna řada byli konstruktéři co si šli pro výpovědi a papíry s tím související. A pak druhá řada byli klempíři z celé republiky i okolních států co byli nabíraní do výroby L159.<br />
<br />
Pak kolem let 2010-2015 zase sháněli konstruktéry zpět jak mohli aby pokryli projekt s Embraerem. Kolik lidí jim asi odpovědělo a šlo zpět? Aero Vodochody pak shánělo a pronajímalo si konstruktéry kde se dalo, včetně jiných firem a konstruktérů od nich.<br />
<br />
Tím rozpuštěním vývoje kolem roku 2000 ale podle mě tehdejší management vykopal fabrice hrob. Fabrika přišla o budoucnost, možnost tvořit vlastní produkty nutné pro dlouhodobé přežití. Ve vývoji byl nástupce L39 i L159 připravován, předprojektové studie a práce byly vykonané. Co a jak technicky změnit a co od toho lze očekávat bylo jasné. Ve fabrice se kolem roku 2000 mluvilo, že smlouvy o údržbě L159 počítají s velkým upgradem za 15 let. Že v rámci upgrade a prodloužení životnosti se sundá celé křídlo, vymění se za mokré křídlo se zcela novou profiláží (profil již byl vybraný) a v trupu se upgraduje elektronika na novou generaci. Dále se mluvilo o předělávce L159 na odlehčenou variantu s vybavením jako bylo na L139. Cílem bylo vykopat z letadla veškeré americké komponenty a nahradit je francouzskými aby padla omezení exportu do třetích zemí, kvůli kterým byla L159 neprodejná těm kdo o ní opravdu stáli.<br />
<br />
No pana Mikulu za civilní sektor Vodochod už nikdo nevyzpovídá do historického archivu. Zbyl po něm jen <a href="http://www.vrtulnik.cz/zzz/mikula.htm">dopis či rozloučení co zanechal</a> když již věděl, že tu hnusnou nemoc nezastaví. A my co jsme u něj studovali a pamatujeme si ho. Jo a také díky za scripta. No nic, slza zamáčknuta. Ale třeba Fialu a bratry Kučery ještě vyzpovídat lze, jestli by byli ochotní. Jejich vzpomínky by byly jistě historicky cenné svědectví doby a měli by co vyprávět.<br />
<br />
Penta určitě fabriku zachránila od jejího neschopného managementu politiky dosazovaného. Nebo alespoň prodloužila život o nějakých 15 let. Sice má také máslo na hlavě a kopou kolem sebe (holt asi obchodní boj je obchodní boj, to my technici moc nechceme chápat), ale tak nějak fabriku udržela. Dokonce se pokusila o L39-NG, byť si evidentně nabíhá. To letadlo určitě nenaplňuje možný potenciál a nevyužívá vše to co bylo už před 20ti lety předprojektově připraveno pro modernizace po šuplíkách i naopak co dělat není dobrý nápad. Teda kdo tam ještě z té doby zbyl? Většina vyhozena, někdo je v důchodu, někteří již mrtví. Stipendisti a mladá krev která měla nést kontinuitu rozprášena a zašlapána 2000/2001. Ví vůbec Aero co má vlastně v archivu aerodynamiky, konstrukce a projekce z minulých desetiletí? Doufám že nehodil nějaký kreativní manager archivy do stoupy jako v některých jiných fabrikách, že ne? Ztráta kontinuity a schopností ve vývoji komplexního produktu jako je letadlo musí být brutálně znát. O finanční náročnosti nemluvě. Ale jak se říká, lepší zkusit a selhat, než se ani nepokusit. Rozhodně dala Penta projektem L39-NG alespoň nějakou šanci do budoucna. Kdyby se našel zájemce co to umí prodat a má konexe, snad má co prodat - když se dotáhne certifikace.<br />
<br />
Nicméně ve zbrojní oblasti, navíc v letectví, se bez konexí rozhodně nelze obejít. Nákup vojenských (včetně cvičných) letadel je mnohem více o politice, než o technice a už vůbec ne o trhu. Bez podpory státu (a teď nemyslím záruky za úvěry) to nejde. Politická diplomacie je nezbytná, včetně ne vždy úplně čistých praktik. A to by měl nový vlastník Vodochod umět zařídit, jinak také chcípne. Holt takový je svět.<br />
<br />
Držím Aeru Vodochody palce, vždyť to byla jedna z chloub Československa. Těch letounů ať již licenčních či vlastních co vyrobila, ti lidé a jejich um a zkušenosti - včetně toho temného období druhé světové války. Bylo by škoda kdyby toto zaniklo a vše bylo zapomenuto jako např. ČKD, které dnes připomíná už jen název ulice a zastávka metra.Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-89517455381552118282019-12-08T01:31:00.001-08:002019-12-08T01:31:46.687-08:00Příští válka co nás čekáNesluníčkové zamyšlení, čtení na vlastní nebezpečí.<br />
Před časem jsem psal o armádě a jejím úkolu ve státě, o politicích a jejich (teoretickém) vztahu k armádě. Tentokrát se chci zamyslet nad pravděpodobnými riziky která v příštích desetiletích před námi stojí.<br />
(Psáno listopad-prosinec 2019)<br />
<a name='more'></a><br />
Nejsem Sibyla a křišťálovou kouli nemám. Následující text jsou mé názory na světové dění vycházející ze zkušeností za dobu mého života. Jistě se v mnohém mýlím a byl bych rád, kdybych v těch černých scénářích na konci byl úplně mimo a nic takového ani ČR ani Evropu nepotkalo.<br />
<br />
<h3>
Studená válka a soupeřící velmoci</h3>
<br />
Rozhodně nelze zanedbat problematiku soupeření velmocí a riziko obnovení studené války, byť toto riziko podle mého názoru není příliš vysoké a pro hrozby směřující na ČR to nemá moc vliv. Co bychom s tím my tak mohli nadělat?<br />
<br />
Ruská Federace je podle mého názoru z velké míry již minulá hrozba. Doporučuji otevřít atlas světa, kouknout se jak vypadá Evropa. Otevřít učebnice dějepisu a přečíst si kdo rozpoutával konflikty a kdo byl kým napaden za posledních 200 let. Komunistická internacionální expanze je již rozhodně minulostí, srpen 68 se opakovat nebude. Přečíst si něco o demografii Ruské federace, třeba <a href="https://plus.rozhlas.cz/prezident-putin-se-pysni-druhym-vnukem-rusko-ale-vymira-6515423">zde</a> nebo <a href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-demografie-populace-porodnost-umrtnost-migrace-prace-ekonomika-vlada-putin.A191127_182641_zahranicni_luka">zde</a>. USA a západ se děsí toho, že Ruská Federace se po kolapsu 90tých let vojensky snaží znovu postavit na nohy a uvést svou armádu do bojeschopného stavu. Dlouhodobé demografické problémy však Ruskou Federaci odsuzují k následnému poklesu bojeschopnosti armády. Jisté riziko Ruská Federace představuje jen pro své bezprostřední sousedy, hlavně Ukrajinu, Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Nebo asijské post-sovětské země. Tam si možná může stávající vládce Ruské Federace možná brousit zuby, ale na víc nemá. Ukrajinu západ pomohl politicky i vojensky rozvrtat, ale když pak ne jen na Krymu šlo do tuhého, tak se celý západ na nic nezmohl. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Budape%C5%A1%C5%A5sk%C3%A9_memorandum">To byla veliká rána důvěře v USA (a vlastně NATO) a vůbec mezinárodní záruky</a>. Pobaltské republiky Estonsko, Lotyšsko a Litva to vidí a Ruské Federace se bojí. Navíc mají na svém území významné ruské menšiny s problematickými vztahy (ani jejich chování k těmto menšinám není často OK). <a href="http://www.natoaktual.cz/na_zpravy.aspx?y=na_summit/washingtonskasmlouva.htm">NATO, speciálně článek 5</a> (přesněji jeho výklad jakožto automatické válečné zapojení celého NATO), je jejich naděje na samostatnost. Zde NATO má smysl pro uchování míru v Evropě vůči Ruské Federaci. Ale to je tak vše. Ruská Federace nemá důvod jaderně či jinak strašit na celosvětové úrovni, tak ji do toho netlačme. A zanedlouho bude mít dost problémů sama se sebou díky demografii, na jakoukoli expanzi nebude mít síly už vůbec. I když rusové mají velikášký komplex, o tom žádná.<br />
<br />
Čína vs. NATO, to už je jiná písnička. Čína je velmoc v nástupu. Jaderné zbraně má, ale nyní dává přednost obchodování před válkou. Pro Čínu je klíčový Pacifik, což je trnem v oku USA. Zde je jisté riziko, že si USA a Čína časem podupou po kuřích okách a vznik studené války nelze zcela vyloučit. Nicméně i <a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cina-populace-politika-jednoho-ditete_1901061123_jak">Čína se bude potýkat s propadem populace</a> a z toho vyplývajících problémů. To nedává moc prostoru k nějakým velkým expanzivním ambicím. Lokální menší konflikty vyloučit nelze, nebo spíše jsou očekávatelné jistě. Např. Japonsko-Čínské třenice o pusté skály v moři a ropu a plyn v jejich okolí.<br />
<br />
Speciální případ je Turecko. Člen NATO, nicméně v současné době v
islámském kurzu a s ambicemi stát se opět světovou a geografickou
velmocí. Turecko teoreticky nemá jaderné zbraně, fakticky však jsou <a href="http://www.natoaktual.cz/americke-jaderne-bomby-na-turecke-zakladne-jsou-dalsi-komplikaci-v-americko-tureckych-vztazich-iil-/na_media.aspx?c=A191015_163712_na_media_m02">jaderné bomby umístěné na amerických základnách v Turecku</a>.
V případě konfliktu je otázka, jak moc by byla americká armáda schopna
tyto zbraně ochránit a odvézt, aby nepadly do rukou turkům. A i pokud by
je američané odvezli, jak dlouho by Turecku jakožto průmyslově schopné
zemi asi trvalo jaderné zbraně vyrobit? Nicméně ať je turecký vládce jakkoli proislámský autoritář, není úplný šílenec a lze očekávat, že by nešel do sebevražedného odpálení jaderných střel kamkoli. V případě Turecka lze asi očekávat postupné ochlazování vztahů a možná až pomalý vznik studené války proti NATO a vyloučení z NATO. Nicméně je zde jedno obří ALE, jako ostatně u všech autoritářských režimů. Víme kdo vládne Turecku dnes (Recep Tayyip Erdoğan) a jak myslí a jak se chová. Ale absolutně netušíme kdo a jak bude vládnout po něm. To je problém autokratů, že absolutně nelze předvídat jaký bude nástupce. Nicméně Turecko považuji za velkou hrozbu Evropě v jiném směru, ale o tom později v tomto textu.<br />
<br />
Dalším zvláštním případem je Severní Korea - rakeťák Kim. Severní Korea rozhodně není světovou velmocí, ale disponuje jadernými zbraněmi a použitelnými nosiči. USA je se Severní Koreou momentálně ve stavu studené války nízké intenzity nebo ohrožení. Stávající vládce Severní Korey je sice velká svině, lituji severokorejce, ale není sebevrah a chce si žít a užívat. Jasně dává najevo postoj: <i>neserte se do mě a já se nebudu srát do vás</i>. V současné době Severní Korea je jen malým problémem z mezinárodního hlediska. Stejně ale jako v případě Turecka, je velkou otázkou kdo <i>(a jak)</i> nastoupí po rakeťáku Kimovi, komu jaderné zbraně spadnou do klína. Severní Korea se tak může ze dne na den stát světovou hrozbou č. 1. V tom je asi největší riziko toho, že ty zbraně má již teď.<br />
<br />
<h3>
Další globální konflikty </h3>
<br />
Nicméně nelze zcela zanedbat ani další ohniska nebezpečných konfliktů, se kterými ale ze střední Evropy také nic moc nenaděláme. Snad jen se v nich nešťourat a situaci nezhoršovat. Konfliktní uzly: islámská nenávist vůči Izraeli; konflikt Pákistán (zase islám) / Indie; Iránská (zase islám) nenávist vůči Izraeli a USA. Některé z těchto zemí již jaderné zbraně mají, ostatní na nich pracují. Pákistán s Indií již v režimu studené války jsou a je to asi ten lepší případ. U takového Iránu hrozí vysoké nebezpečí, že pokud se mu podaří vyrobit jadernou střelu schopnou doletu do Izraele, že ti islámští fanatici by to asi byli schopni a ochotni odpálit. Primárním cílem bude Izrael, kterému asi nezbyde v nějaký moment nic jiného než své jaderné zbraně přiznat a dotlačit tak Irán ke studené válce aby předešel horké. Sekundárním cílem Iránu ale mohou být USA základny a válečné lodi v okolí, nebo sunitské státy v okolí - primárně Saudská Arábie. A i kdyby to Irán neodpálil a jen ty zbraně měl, tak nastartuje v širokém okolí závod o rychlé dosažení jaderných zbraní a problém vyeskaluje v celém tom regionu. Nejspíše pro to nechce Izrael přiznat že jaderné zbraně má, i když se to má za jisté už dost dlouho. Studená válka všech proti všem v celém to regionu pak bude ten nejlepší případ jak to celé může dopadnout.<br />
<br />
Úmyslně jsem vynechal současné země ve kterých se bojuje jako Irák, Afgánistán, Sýrie, snad polovina Afriky a pacifická asijská oblast. Tyto země nepovažuji z globálního pohledu za hrozby. Jsou to rozvrácené země, mokvající vředy, které asi ještě dlouhá desetiletí nebudou v klidu (jestli kdy budou). Ale bez možnosti významněji napadnout okolí a rozpoutat globální konflikt. V tomto směru bychom měli navždy velebit Búry/Afrikánce z JAR, že svůj jaderný program prozíravě zrušili a vše zlikvidovali již někdy na přelomu 80tých a 90tých let.<br />
<br />
<h3>
Bezprostřední sousedé</h3>
<br />
Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko. Největší riziko konfliktu je vždy se svými bezprostředními sousedy. Těžko povedete válku přes půl světa a 5 států mezi (ano jsou výjimky), spíše se kvůli něčemu poškorpíte se sousedem.<br />
<br />
Slovensko je v dohledné době bezproblémová země. Se Slovenskem máme skvělé vztahy a Slovenská politika a hospodářská situace nenaznačují, že by se v dohledné době 10 let něco mělo nějak zásadně změnit. Vztahy se Slovenskem budeme jistě dále rozvíjet a navzájem se můžeme považovat za vřelé spojence.<br />
<br />
Polsko je již trošičku méně vřelé, byť stále je to velmi přátelská země a není důvod se ho v dohledné budoucnosti bát. Naše historická minulost nebyla tak idilická a naposledy po konci druhé světové války jsme spolu vedli ozbrojený konflikt o Těšínsko, ale to je již zahlazená minulost - alespoň se v tom ani Česká Republika ani Polsko nechceme nípat a je to uzavřené. Polsko je doposud výrazně křesťanská země a to z nás do budoucna dělá potenciální spojence. Vysvětlení viz níže u Německa a Rakouska.<br />
<br />
Německo. Němci jako takoví až takový vojenský problém nejsou. Němci si po dvou válkách vojensky tak nabili, že snad již nemají ambice rozpoutávat třetí. Jiná věc je politické sjednocení Evropy pod hlavičkou Evropské Unie, kde hrají první housle. Nicméně to je politický projekt, který nás vojensky přímo neohrožuje. Naši suverenitu si musíme vůči EU uhájit primárně politicky, ne vojensky. Hlavní problém s Německem je jinde - ve výměně obyvatelstva. Německo vymírá, jako větší část EuroAmerické civilizace (nás nevyjímaje). Již od konce druhé světové války Německo bralo imigranty na práci za chybějící Němce. Zpočátku hlavně z Turecka, takže v Německu vznikla velká turecká komunita, která se s Německem neidentifikuje a je věrná Turecku a jeho vedení. Větší část této komunity jsou muslimové. Je zde velké riziko, že tato komunita se stane pátou kolonou v případném Turecko-NATO konfliktu, viz problematika Turecka. To by mohlo Německo destabilizovat. Německo dále přijímá imigranty (ať již legální nebo nelegální-trpěné) převážně muslimského vyznání. Při pohledu na demografický vývoj (<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelstvo_N%C4%9Bmecka">historie</a>) a <a href="https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/nemecko-populace-v-jednom-zajimavem-grafu.A191121_231344_p_zahranici_wag">aktuální demografický strom</a> Německa je jasné, že do 20 let bude určujícím prvkem německé společnosti Islám. Lze vést učené debaty kdy Islám dosáhne kolika procent, kolik lidí od něj asi odpadne a jak rychle či pomalu bude postupovat, ale jeho nástup je jistý. Turecká komunita se jistě přidá, také je islámského vyznání. Zde se rýsuje konflikt na úrovni náboženství - islám proti všem. Více viz níže.<br />
<br />
Rakousko. Situace v Rakousku je podobná jako v Německu, ale není až tak vyhrocená. Nicméně i Rakousko následuje Německý příklad. V tomto tyto dvě země je potřeba brát jako jednu. Vůbec nelze v budoucnosti vyloučit nový anšlus Rakouska pod vlajkou islámu.<br />
<br />
<h3>
Občanská válka v Evropě</h3>
<br />
Jak jsem již uvedl u Německa, za nejkritičtější problém příštích 20 a více let považuji islám. Četl jsem korán i bibli a tak si dovolím srovnávat, byť jsem ateista. Bible je kniha pro lidi a umožňuje široký výklad a ve své podstatě, hlavně nový zákon, je dost humanistický a tolerantní. Dnes si již bibli může přečíst každý a fanatické zkreslené výklady snad moc nemají šanci se plošně uchytit. Islám je bohužel jiná věc. Korán je velmi nesnášenlivé náboženství, které toleranci neuznává. Jen v případě, že je v menšině a nemůže (dočasně) převzít moc. Navíc tak jak je korán napsán nedává moc prostoru pro odlišné výklady než právě ten násilný džihád. Doporučuji k přečtení a nenechte se ukolébat otvírací sůrou, závěr nechť si každý udělá sám. Věnujte pozornost tomu, že v koránu je napsáno, že v případě konfliktu textu platí ty pozdější sůry. To že korán nemá jasnou dataci která sůra byla "seslána" dříve a která později pro muslimy nehraje roli, protože pozdější je ta co je v Koránu později a neberou v potaz to, že korán byl uspořádán lidmi až po smrti Mohameda, takže to je stejně zpřeházené k nepochopení. Prostě víra je víra.<br />
<br />
Snad celá západní Evropa stárne a vymírá, má menší porodnost původního obyvatelstva, než úmrtnost, ČR nevyjímaje. Stárneme a vymíráme, uprazdňujeme prostor pro jiné, dochází nám síly (spojenou nádobou jsou důchody). Zatímco ale ČR přijímá imigranty převážně z kulturně srovnatelných zemí s podobným žebříčkem hodnot, takže nejsou větší problémy. Západní Evropa přijímá převážně muslimy a tak je islám na pochodu Evropou. Stejná (ne-li horší) jako v Německu je situace ve Francii (kde již jak dlouho platí vyjímečný stav, že se stal normálem), Nizozemí, Belgii, Dánsku, Anglii, Švédsku a Norsku. Jak je na tom Španělsko a Itálie nevím, ale asi nebude o moc jinak. Švícaři na tom také nejsou nijak dobře. Na teroristické útoky muslimů jsme si již tak nějak zvykli, obzvláště před vánoci a velikonoci, prostě <i>normál</i>!?!<br />
<br />
Jak poroste procento muslimů v populaci, poroste tlak na muslimské právo šaria, ramadán, omezení alkoholu a vepřového, muslimské porážky dobytka a vůbec tlak na přizpůsobování se původní společnosti islámu. Ostatně ve <a href="https://echo24.cz/a/wTair/polovina-mladych-muslimu-ve-francii-dava-prednost-pravu-saria-pred-zakony">Francii</a> a <a href="https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1239771-islamske-soudy-v-britanii-se-vymkly-kontrole">Anglii</a> to již vesele probíhá několik let. Původní obyvatelé západní Evropy se dostanou postupně pod tlak přimout muslimskou víru. Postupně lze očekávat i násilné akce. A zde je otázka jak se zachová původní obyvatelstvo, zda se podvolí, nebo se postaví na odpor a vznikne občanská válka nízké intenzity (snad jen nízké) napříč Evropou. Zde se obávám, že Turecko se také pokusí intervenovat a prosadit svůj vliv v Evropě.<br />
<br />
Současně se islám nezastaví na hranicích, ale bude mít snahu se šířit i do střední Evropy - ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko. A to bude největší bezpečnostní vojenskou výzvou pro naše státy. Západní Evropa je stále slušně vojensky vyzbrojena a jestli tyto zbraně padnou do rukou muslimů, nebo dokonce muslimové již budou ve velicích strukturách armád, tak máme velký problém a regulérní válku se sousedem na spadnutí. Bavíme se o horizontu 20-30ti let, je to značně pravděpodobné.<br />
<br />
Další problém islámu je ten, že není jen jeden islám. Je několik větví (dvě dominantní), ale navzájem se označují za odpadlíky a bezvěrce které je třeba vyhubit před tváří Allaha. Takže lze očekávat šarvátky i uvnitř islámu. To na jednu stranu sníží nebezpečnost pro nás, na druhou stranu to bude znamenat velké množství zákeřných teroristických útoků a akcí vůči obyvatelstvu a tak zvaným měkkým cílům bez rozdílu a více chaoticky.<br />
<br />
Stranou ponechávám Balkán a Řecko, to bude nepřehledný a ošklivý uzel sám o sobě. Blízký východ již vůbec neřeším, ten nás už asi nebude zajímat vůbec.<br />
<br />
<h3>
Závěr </h3>
<br />
Jsem si vědom, že vše výše uvedené je na úrovni lepšího věštění z křišťálové koule. Nicméně považuji to za nejpravděpodobnější scénáře ohrožení našeho státu pro příštích 20 let. Armádu nevybudujeme ze současného minimalistického stavu do obranyschopného stavu za rok, ale spíše tak za 10 let. To by byl tak akorát dobrý horizont kdy ji budeme znovu potřebovat, byť jako odstrašující zajišťovací sílu.<br />
<br />
Armáda pro příštích 10 let by měla asi být schopna plnit alianční úkoly v rámci podpory pobaltí a odstrašující síly proti Ruské Federaci. To znamená technické schopnosti jako letectvo (bitevní, stíhací, vrtulníkové, dopravní), průzkumné a útočné vysoce mobilní jednotky, dělostřelectvo a vůbec udržet si všechny technické schopnosti armády byť relativně v malém. Ne že by aktuálně měla Ruská Federace zálusk na pobaltí, ale aby ji to prostě ani nenapadlo. To vidím jako hlavní úkol pro NATO v Evropě.<br />
<br />
Současně bychom měli budovat širokou armádu hlavně pro účely obrany proti teroristickým skupinám, zajištění hranic a schopnosti boje proti rozptýlenému a špatně identifikovatelnému nepříteli. To znamená pěchota a pěchotní ruční zbraně, zkušenosti z bojů v rozvrácených státech - zahraniční mise. Ty zkušenosti z misí využívat, zkušené vojáky tlačit do důstojnických pozic, přenášet zkušenosti do výcviku a organizace armády tady doma. Ne že vojáky z misí pak nikdo neposlouchá a pošlou se do civilu ať neprudí když poukazují na zkostnatělost a nesmysly tady doma. Nejspíše znovu zavést brannou povinnost, ale zcela jinak realizovanou než tu co tu byla. Třeba jen půlroční a formou zaměstnání a intenzivního výcviku. Důležité je naučit lidi zacházet se zbraní a umět se chovat a poslouchat v rámci vojenské jednotky. Důležitost těchto složek začne enormě růst tak za 10 až 15 let, čili bylo by tak akorát to postupně začít budovat právě teď.<br />
<br />
Důležitá bude spolupráce států V4 na společné obraně proti islámu. Křesťansko-ateistická spolupráce pro obranu náboženské svobody a národního a státního přežití v celém regionu. To již nebude úkol pro NATO ochromené sporem s Tureckem. Občanská válka a šarvátky členských států nebude mít NATO jak řešit. To bude jen na nás samotných.Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-55969057693496060912019-12-06T12:06:00.004-08:002019-12-06T12:06:44.224-08:00Tepelná čerpadla z pohledu sítě(Sepsáno 2019) V posledních cca deseti letech a čím dál více se vede boj za likvidaci fosilního spalování. Aktuálně se blíží datum, kdy bude zakázáno spalovat uhlí v obyčejných kotlích (a jestli to správně chápů tak i výkonnějších kamnech, včetně historických kachlových). To se dotkne vytápění budov a hlavně na venkově a chatách. To vede k tlaku na náhradu tepelnými čerpadly. Opravdu je to správná cesta?<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Budu trochu skeptik a pokusím se zamyslet nad tím k čemu to povede. Toto není komplexní analýza, spíše pár nadhozených úvah technika.<br />
<br />
<h3>
Kotle na tuhá paliva a jejich náhrada</h3>
<br />
<a href="https://www.mzp.cz/cz/news_161011_revize_kotlu">Zákaz kotlů na tuhá paliva s nejnižší emisní třídou</a> se blíží. Dopady na hlavně vesnice, kde jsou obvykle nižší příjmy, a ne vždy je tam zavedený zemní plyn, budou významné. Ty tak zvané kotlíkové dotace také nepovažuji za řešení. Jednak na ně dosahne jen zlomek lidí kterých se výměna týká (1/4 odhadem), druhak dle mých zkušeností s několika takovýmito pobídkami vlastně dotace vedou ke zdražení dané akce jednak byrokracií, druhak časovým tlakem na realizaci a kapacity montážních firem, což se projevuje nárůstem ceny.<br />
<br />
Jedna varianta je koupě kotlů 3. a 4. emisní třídy. Jistě je to nejekonomičtější varianta a snad to ještě několik let půjde. Nicméně trend doby je neúprosný a <a href="https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/vybor-zivotni-prostredi-neschvalil-navrhy-piratu.html">je otázka času, kdy dostanou stopku také</a>. Ještě vyšší emisní třída (kotle peletové a s automatickým dávkováním) jsou už zcela jinde, finančně, prostorově, nutným zázemím i palivově.<br />
<br />
Jako nejperspektivnější náhrada jsou ražena tepelná čerpadla. A nad těmi se chci zamyslet.<br />
<br />
<h3>
Tepelná čerpadla</h3>
<br />
Tepelné čerpadlo čerpá teplo z okolního
prostředí (nejčastěji vzduchu) a předává ho topné soustavě. Popisy lze
najít různě na webu (třeba <a href="https://www.abeceda-cerpadel.cz/cz/pojmy-a-princip">zde</a> nebo <a href="https://www.klimatizacedodomu.cz/O-KLIMATIZACICH-c29_0_1.htm">zde</a>),
nebo v odborné literatuře. V podstatě je to obrácená lednička - chladí
venkovní prostředí (nejčastěji vzduch) a ve finále vyhřívá vzduch uvnitř budovy. Mluvíme o tepelném čerpadle, ale
tento systém je často reverzibilní a v létě umí i chladit. Ale to není
předmětem této úvahy, byť i pro chlazení platí obdobná pravidla a problémy.<br />
<br />
<br />
Tepelná čerpadla jsou obvykle u nás tří typů. země/voda, voda/voda, vzduch/voda. Jen málokdo má možnost či finance udělat vrt do země, nebo položit kolektor do země, nebo má řeku či rybník kam by dal vodní výměník (a bylo mu to povoleno). Drtivá většina lidí bude odkázána na tepelné čerpadlo, které energii získává z okolního vzduchu a předává ji do vody topného systému. Čili ten vzduch/voda systém.<br />
<br />
Zabývám se přednostně stávajícími obytnými budovami, kterých se výměna topného systému týká. Drtivě převažující množství existujících budov v ČR má systém teplovodního radiátorového topení, který je pro tepelné čerpadlo nevýhodný. Tepelné čerpadlo by preferovalo podlahové teplovodní topení (ideálně ale teplovzdušný systém), což jsou však stavební úpravy za další vysoké desítky až stovky tisíc korun pro běžný rodinný domek.<br />
<br />
Další funkcí tepelného čerpadla kterou nelze opomenout bývá i ohřev teplé užitkové vody na nádobí a koupání. Tato funkce většinou dost snižuje celkovou efektivitu tepelného čerpadla, protože pro tep. čerpadlo jsou to nevýhodné podmínky - teplá užitková voda potřebuje vysokou teplotu. Ale to je jen pro doplnění.<br />
<br />
<br />
<h3>
Pohled uživatele tepelného čerpadla</h3>
<br />
Uživatele tepelného čerpadla asi nejvíce zajímá, kolik zaplatí za elektrickou energii za rok. Neboli kolik elektřiny bude potřebovat k tomu, aby z okolí vyčerpal dostatek tepla k vytápění za rok. O tom vypovídá koeficient SCOP. Tento koeficient je poměr kolik tepelné energie (tepla) za rok tepelné čerpadlo dodá vs. kolik k tomu za rok spotřebuje elektrické energie. Čím vyšší SCOP, tím méně elektřiny bude za rok potřeba. Elektrokotel by měl SCOP = 1. V současné době (2019) dobrá tepelná čerpadla mají SCOP prý kolem 4.5 a více. To znamená že například ze 400kWh odebraných ze sítě za rok udělají 1800kWh tepla i více. To zní krásně ne?<br />
<br />
Má to ale drobnou vadu. Toto je průměr za celý rok, ale nic to neříká o tom, jak se tepelné čerpadlo chová v čase. Problém je v tom, že teplené čerpadlo v zimě "čerpá" teplo ze studeného vnějšího vzduchu do teplejšího uvnitř budovy. (O tom mluví druhý koeficient; COP - poměr výsledné tepelné energie ke spotřebované elektrické energii za přesně daných konkrétních podmínek.) Čím vyšší je teplotní rozdíl, tím víc práce to tepelnému čerpadlu dá a tím hůře mu to jde. To znamená větší spotřeba a přitom menší výsledný výkon. Teď se bavíme o dnech a nocích, kdy teplota se pohybuje mezi -7 až -20 stupni C. Ano, takových dní je za rok jen pár. Ale právě v tyto dny a noci je potřeba topit nejvíce, protože tepelné ztráty budovy jsou největší. Když topení nepojede naplno, tak budou obyvatelé mrznout. V tyto dny a noci tepelné čerpadlo jede na plno a přitom mu prudce padá účinnost = tepelný výkon. Zatímco např. při vnější teplotě +7st.C má čerpadlo (při svém maximálním odběru 3.3kW ze sítě) výsledný tepelný výkon 17kW (COP = 5.15), při vnější teplotě -7st.C má stejné čerpadlo výkon pouze 12,4kW (při spotřebě ze sítě oněch 3.3kW; COP = 3.76). S ještě nižší venkovní teplotou výkon prudce klesá.<br />
<br />
Když je venku +7st.C, tak u alespoň trochu zateplené budovy ta potřeba výkonu zdaleka není tak vysoká a čerpadlo běží na nižší výkon, nebo alespoň ne trvale. Při -7st.C a níže však potřeba topného výkonu narůstá, ale čerpadlo výkon ztrácí. To znamená, že tep. čerpadlo jede na plno co to dá a to trvale. Pro jističe a elektroměr to znamená trvalý odběr rodinného domu 3.3kW. To není tak moc, přípojka je typicky dimenzovaná 400Vx25A (trojfáze 25A) = 10kW, tak o co jde?<br />
<br />
<h3>
<br /></h3>
<h3>
Pohled sítě, špičkové zatížení</h3>
<br />
Z pohledu sítě to ale tak zanedbatelný problém není. Ano, rodinné domy mají typický rezervovaný příkon mezi 6.4kW až 10kW, ale nikdy není předpoklad, že by odebírali všichni na ráz. Skoro každý má velké spotřebiče jako pračku, rychlovarnou konvici, elektrickou troubu nebo plotnu, sem tam někdo cirkulárku, soustruh, svářečku. Ale tyto spotřebiče běží jen občas, krátkodobě a prakticky nikdy všechny baráky na ráz. Maximálně se sejde několik málo domů ve vesnici na ráz pračka, nebo pračka a trouba, ale bude jich jen několik. Energetici s tím počítají a dimenzování příkonu vesnice se nerovná prostému součtu všech zapojených odběrných míst. Příkon vesnice se běžně dimenzuje na cca 30% dle stávajících odběrných míst plus alespoň 10% záloha pro budoucí rozvoj. Samozřejmě toto je jen velice hrubé pravidlo, ve skutečnosti je to mnohem komplexnější a složitější rozhodování, když se má budovat nová transformační stanice. (Jsem v tomto laik, ale stačí se zeptat strýčka Googla a pár večerů hledat a studovat, dají se najít dokumenty jak obce žádají a komunikují s PRE a ČEZem.)<br />
<br />
Zpět k tepelnému čerpadlu. Kdyby se celá modelová vesnice o 100 domech rozhodla vyměnit kotle na uhlí za tepelná čerpadla, znamená to, že v tom chladném dnu pod -12st.C pojede celá vesnice současně 100x3,3kW = 330kW celý den. To znamená, že trafostanice a rozvodná síť pojedou v ony kritické dny nonstop nadoraz jen kvůli těm tepelným čerpadlům. Snad si pak v ledovou neděli před polednem pár dalších domů nezapne ještě tu troubu (3.5kW trvaleji), pračku (3.4kW přerušovaně při ohřevu) a rychlovarnou konvici (s příkonem typicky 2kW pár minutově). Síť už jede na doraz, když se sejde několik těchto nárazů může to být již problém.<br />
<br />
Nicméně to je jen jedna vesnice. Pokud je zima až praští, tak není jen v jedné vesnici, ale v celém okrese, kraji a často v celé republice. A jsme u elektráren, výroby elektřiny a dostatečnosti zdrojů v čase. Kolik MW až GW bude potřeba přidat jen kvůli tepelným čerpadlům? Jak tyto potřebné bloky a elektrárny budou využity po zbytek roku, kdy nemrzne? Z čeho tu elektřinu vůbec vyrobíme, když je tak velké tažení proti uhlí (a jádru a plynu)? Když takhle mrzne, tak to bývá překvapivě právě v zimě a nejvíce v noci. Takže FVE nedá nic, je jasno a nefouká (takže ani vítr nedá nic) a se zimním mrazem se pojí hydrologické sucho (takže ani vodní elektrárny není možné ždímat a naopak je třeba vodu zadržovat).<br />
<br />
<h3>
Závěr</h3>
<br />
Nízkých pár procent (odhadem tak do 20%) domů v republice osazených tepelnými čerpadly není problém. Jen samé výhody a vše je více méně super. Ale jestli jejich absolutní počet a příkon začne narůstat, začnou se projevovat negativní efekty v podobě významného zatěžování sítě a potřeby dodatečných elektráren. Ve spojení se zeleným terorem (o tom opravdu jinak mluvit nebudu) je to cesta do pekel.<br />
<br />
<br />
V každém případě pro majitele starších a starých rodinných domů na vesnicích bez přípojky plynu to nejsou moc radostné vyhlídky.<br />
<br />Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-92172493363152996352019-11-24T01:52:00.000-08:002019-11-24T01:52:50.372-08:00Průmysl 4.0(Sepsáno 2016-2019) Jsem technik a průmysl mě živí a zajímá. V posledních asi pěti letech v ČR nabírá na obrátkách nové sexy heslo: <i>Průmysl 4.0</i> a mě z toho může vzít čert. Setkávám se s tímto termínem čím dál častěji a hlavně vysoký management toho má plná ústa.<br />
<br />
<a name='more'></a><h3>
Úvod </h3>
Jsem samostatný konstruktér/vývojář. Ve firmě kde pracuji to znamená, že když do konstrukce přijde nová zakázka, tak vedoucí určí někoho z nás konstruktérů jako hlavního, který to bude mít na starost. A pak mu dává (a zase bere) k dispozi další volné lidi na výpomoc dle potřeby a kapacit. Jako vedoucí konstruktér jsem obvykle u zakázky od sjednávání kontraktu, až po předání výrobku zákazníkovi, první použití a následně jsem většinou zapojován do průběhu života zařízení - podpora a řešení případných problémů a závad z pozice konstruktéra zařízení.<br />
<br />
Fakticky se zakázkou pracuji od fáze podpory obchodníka (technické podklady pro odhad času, peněz a technických rizik), přes projekt (sice máme oddělení projekty, ale jejich chápání slova projekt je zcela odlišné od chápání tohoto slova strojařem), 3D návrh, výrobní výkresová dokumentace a průvodní dokumentace, podpora výroby, řešení vad ve výrobě, podpora zkoušek, podpora uvedení do provozu u zákazníka a konečně i dlouhodobá podpora servisu.<br />
<br />
Z pohledu vedení firmy jsem jen neviditelný zaměnitelný pěšák, položka v databázi, jeden z asi 40 dalších pěšáků na daném oddělení. Z mého pohledu procházím téměř celou firmou jako duch (jestli zlý nebo dobrý je jiná věc), respektive tou výrobní částí firmy. Obrazně řečeno: oženil jsem se s komínem.<br />
<br />
Z moderních technologií pracuji s <i>3D CAD</i>em, jedním z top <i>CAD</i>ů na trhu - modeluji 3D, kreslím a dozoruji výkresy. Také jako konstruktér co výrobek navrhuje a dokonale zná píšu dokumentaci. Na konstrukční data máme <i>PLM</i> (Produch Lifecycle Management), na textovou dokumentaci máme <i>DMS</i> (Document Management System) a již léta zvažujeme a zase zavrhujeme <i>CMS</i> (Content Management System). Na řízení výroby <i>ERP</i> systém a databáze pro předávání a řízení dalších informací jako jsou změny, neshody ve výrobě a další. <i>CNC</i> programátoři mají přístup k našim 3D modelům a drtivá většina obráběcích strojů u nás je <i>CNC</i>. Přímo u nás ve vývoji máme 3D tiskárnu pro modely a prototypy z plastu. Pro potřeby prezentací, oponentur a podpory obchodu děláme animovaná videa, kvalitní rendery statických záběrů a kolega zavádí <i>VR</i> (Virtual Reality) a <i>AR</i> (Augment Reality) do čehož se jako uživatel také trochu vrtám hlavně kvůli kontrole ergonomie, virtuálně/funkčním testům a v neposlední řadě i prezentaci toho co navrhuji. (Koukám že takto sepsané na papíře to zní mnohem honosněji než jak obyčejně a přízemně to pak vypadá v realitě.)<br />
<br />
Zkrátka něco o moderní (<i>prototypové</i>) fabrice a výrobě snad vím. Ten úvod o sobě jsem psal pro to, aby bylo jasné že nejsem teoretik z vysoké školy nebo manager <i>od shora</i>, ale člověk co s tím pracuje a roste do toho <i>od spoda</i>.<br />
<br />
<br />
<h3>
Definice</h3>
<i>Průmysl 4.0</i> je dle mého názoru hodně vágní pojem a jeho definice se dosti liší podle zdroje. Ono je dost zajímavé vůbec vědět co ty jednotlivé průmysly znamenají. Podle mě docela rozumný je článek na české Wikipedii - Průmysl 4.0.<br />
<br />
<ul>
<li><b>Průmysl 1.0</b> - (První) průmyslová revoluce, parní stroj a vodní síla. Doba Jamese Watta, počátek 19. století.</li>
<li><b>Průmysl 2.0</b> - (druhá) průmyslová revoluce - masová výroba, montážní linky. Přelom 19. a 20. století, druhá průmyslová revoluce.</li>
<li><b>Průmysl 3.0</b> - Robotizace, výpočetní technika, IT. To začalo někdy v 70. letech 20. století a teoreticky to probíhalo do cca přelomu tisíciletí.</li>
<li><b>Průmysl 4.0</b> - kyber-fyzikální systémy. Počítače se zapojují do (nižších) rozhodovacích systémů. Chytré továrny. Prý od roku 2013 kdy to bylo představeno na veletrhu v Hannoveru.</li>
</ul>
Takže co to vlastně má být ten <i>průmysl 4.0</i>? Nebudu zde opakovat tu stránku z wikipedie, spíše doplním praktické příklady co jsem se kde dočetl:<br />
<ul>
<li>Automatizovaný sklad by měl poznat, že něco dochází. Takže to automaticky objedná u dodavatele včas, než to dojde. V podstatě bez lidského zásahu.</li>
<li>Obráběcí stroj sám pozná, že nástroj je již tupý a sám ho vymění a opotřebovaný pošle na přeostření, nebo do šrotu a objedná nový (některé CNC mašiny tohle již opravdu umí). </li>
<li>Minimalizace lidí u výrobního pásu. Opakovanou otrockou práci převezmou velmi univerzální roboti a automaty. Manuální práce a opakující se jednoduché kontroly a z nich vyplývající rozhodování se redukuje. Např. automat-operátor lisu zakládá polotovar, spouští lis, vyndavá výlisek. Jestli je výlisek na <i>první pohled</i> OK dává ho na pás nebo do krabice pro další výrobu nebo kontrolu. Jestliže je výlisek na <i>první pohled</i> vadný, dává ho do krabice se zmetky.</li>
<li>Automat-operátor který přendavá výrobky mezi jednotlivými výrobními stroji a umí sám, nebo jen s minimální dopomocí, změnit své chování při změně výrobní linky.</li>
<li>Rychlá automatická reakce na změnu požadavků - barva výrobku, drobné modifikace. Stačí zadat požadavek od zákazníka a automatizované procesy ideálně bez další lidské interakce zařídí změnu výroby až po konečný výrobek.</li>
</ul>
<br />
<br />
<h3>
Dnešní realita </h3>
<ul>
</ul>
To vše jsou záležitosti hromadné a superhromadné výroby. Příkladem mohou být výrobky jako injekční stříkačky, lékařský spotřební materiál, nejrůznější plastové výrobky, spotřební materiál obecně, ale i velká míra potravin jako je mouka, pečivo, nápoje, sušenky, párky a podobně. Dalšími příklady mohou být komplexnější výrobky jako elektromotory, elektronika obecně, až po opravdu komplexní výrobky vyráběné v masových sériích jako např. automobily.<br />
<br />
Kdo kdy měl něco společného s přípravou výroby, tak si asi dokáže (nebo spíše chápe, že jako jednotlivec do posledního detailu nedokáže) představit komplexitu takového úkolu. Linky pro masovou výrobu se nějakou dobu staví a dlouhodobě ladí. Veškeré procesy se vyvíjí, staví, zkouší a ladí dlouhé měsíce a roky, než se spustí série. Často se jedná o výsledek evoluce v daném specifickém průmyslu v průběhu dlouhých desítek let. V průběhu času se pak linka a veškerá logistika kolem obvykle odlaďuje a jemně upravuje, aby byla co nejproduktivnější. Sem se vyplatí stavět roboty, řešit logiku ovládání, automatizované sklady a logistiku. Sem se <i>průmysl 4.0</i> hodí.<br />
<br />
Ale teď se zeptám. Jak velké procento výroby a zaměstnání je takováto supermasivní výroba? Kolik procent lidí je dnes zaměstnáno v takovémto typu výroby? Kolik firem se takovýmto typem výroby zabývá? A ten zbytek?<br />
<br />
A zeptám se podruhé přízemněji. Kolik firem má dnes zvládnutý ten takzvaný <i>průmysl 3.0</i>? Tu <i>jednoduchou</i> robotizaci a zapojení IT do celého procesu? Zavedené a hlavně zvládnuté <i>ERP</i>, zavedené a zvládnuté <i>PLM</i> (nebo alespoň <i>PDM</i>) a nedejbože fungující propojení těchto dvou systémů, které se fylozoficky doplňují, na sebe navazují a měly by mezi sebou komunikovat? O systémech jako <i>DMS</i> a <i>CMS</i> nemluvě a nedejbože jejich implementaci do <i>PLM</i> - to už je hotové sci-fi. Kdo z managerů vůbec ví co ty zkratky opravdu znamenají a co obnáší? Kdo alespoň tuší co obnáší takové systémy krmit, školit a udržovat lidi aby to chápali a používali alespoň trochu smysluplně? Z managerů a úředníků co o tom chytře a tak rádi mluví pochybuji že někdo.<br />
<br />
<h3>
Závěr</h3>
<br />
Jsem přesvědčen, že <i>průmysl 4.0</i> je jen prázdná bublina. Sexy slovní
obrat na který se dá čerpat mraky státních a dotačních peněz. Pojem se
kterým se dá šermovat na poradách managerů, ministrů a vysokých škol.
Ale fakticky k této metě máme jako lidstvo ještě desítky let daleko. Čest možným výjimkám - ale chtěl bych nějakou takovou vidět, navštívit a smět se opravdu ptát lidí co s tím dělají a nemají zákaz říkat i nepříjemné pravdy co většinou spadají pod <i>podnikové</i> tajemství, ať už to často znamená cokoli.<br />
<br />
Jsem
přesvědčen, že drtivá většina firem ne jen v ČR, ale i ve světě, stojí na
otrocké práci lidí, co neustále předatlovávají data mezi jednotlivými nesourodými a nepropojenými
systémy, často špatně implementovaných či nedoimplementovaných. Zkrátka
i ten tak zvaný <i>průmysl 3.0</i> je zatím nedosaženou metou pro drtivou většinu firem. Ale to
nezní tak sexy a nedá se na to čerpat a dojit prachy. Takže pšt!<br />
<br />
<br />
<h3>
Drobné vysvětlivky</h3>
<ul>
<li><i>ERP</i> - Enterprise Resource Planning = plánování podnikových zdrojů. Řízení průběhu "výroby a procesů" a navazující logistiky. Většinou tento systém má mnoho dalších příbuzných modulů s tím opravdu původním určením nesouvisejících, nicméně dnes již vnímaných jako samozřejmá a nedílná součást. Např. finance, personalistika, marketing. Asi nejznámější zástupce je slavný i proklínaný <i>SAP</i>.</li>
<li><i>PLM</i> - Product Lifecycle Management = správa životního cyklu výrobku. Systém pro správu: obchodních a technických požadavků na výrobek; technický vývoj výrobku; přípravu výrobní dokumentace; vydání do výroby; sledování zkušeností ve výrobě; zkušeností ze zkoušek prototypů a sériových kusů; zkušeností z provozu; zkušenosti z reklamací. Systém zajišťuje (měl by zajišťovat) vazby mezi všemi těmito daty a přenos informací a zkušeností do vývoje nových výrobků.</li>
<li><i>PDM</i> - Product Data Managemet = správa výrobkových dat. Většinou <i>CAD</i> data z fáze vývoje výrobku a výkresové výrobní dokumentace. Pokud má fabrika implementované <i>PLM</i>, pak je v drtivé většině případů <i>PDM</i> jedním z modulů <i>PLM</i>. Mnohdy je <i>PLM</i> nasazené jen kvůli <i>PDM</i> modulu a nic jiného se z toho nevyužívá.</li>
<li><i>DMS</i> - Data Management System = správa a řízení dokumentace (hotové dokumentace).</li>
<li><i>CMS</i> - Content Management System = správa, řízení, tvorba a publikace dokumentace. Zní to podobně jako <i>DMS</i>, ale není to to samé. Podstatná je ta tvorba té dokumentace, správa procesu tvorby.</li>
</ul>
Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-65312959181705051282019-01-21T13:34:00.002-08:002019-01-21T13:34:30.280-08:00Zelené certifikáty - další státem posvěcená zlodějinaPřed nedávnem jsem narazil na zelené certfikáty elektřiny - já vím, říkají mi blesku, v Evropě už to prý frčí přes dvacet let. Dvacet let zlodějiny!<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Zelené certifikáty jsou v kostce potvrzení o tom, že někdo vyrobil nějaké MWh elektřiny ze zdrojů, které jsou nějakým úřadem certifikované jako OZE. Tyto potvrzení mají nastavený čas kdy pozbývají platnosti a může je kdykoli kdokoli koupit. Myšlenka je taková, že si odběratelé pravidelně budou na burze kupovat zelené certifikáty. Tím tito odběratelé připlatí OZE cenu navíc k ceně elektřiny za pocit, že spotřebovávají zelenou energii.<br />
<br />
Potud dobré, ale:<br />
<ol>
<li>Zelené certifikáty jsou samostatně obchodovatelné. Nejsou navázané na konkrétní čas a souběžnost výroby ani spotřeby. Zákazník si klidně koupí certifikát ze solární elektrárny, ale těžiště spotřeby budete mít v průběhu zimních nocí (drtivá většina domácností - koncových nefiremních zákazníků).</li>
<li>Zelené certifikáty jsou teoreticky předmětem volného obchodu na burze. Nicméně ve většině zemí jsou nastavené limity, minimální a občas i maximální povolená cena. </li>
<li>Tento mechanismus ve většině okolních zemí není dobrovolný, ale povinný. Zákazník musí nakupovat pravidelně certifikáty v předepsaném objemu. Aby musel opakovaně, proto mají certifikáty nastavenou expiraci.</li>
<li>Výrobce OZE tedy má několikerý významný příjem. Prodej elektrické energie, případně ještě dotace, plus příjem za prodej certifikátů. Takovýto výrobce má jedinou motivaci: vyrábět co to jde bez ohledu na cokoli - stav sítě. Nevýroba znamená ztráty, takže se snaží to do sítě cpát hlava nehlava bez ohledu na potřeby sítě.</li>
<li>V zahraničí to je již léta povinnost, v ČR se pro to evidentně připravuje půda. Čili další tahání peněz z kapes lidí směrem k těm správným a moudrým lidem.</li>
</ol>
V ČR zatím takovýto systém neběží - tedy ne ve velkém (počátek roku 2019). Nicméně lze kupovat certifikáty ze zahraničních burz a někteří odběratelé tak činí. Dnes je to dobrovolné, tak si kupují pocit (firmy spíše PR reklamu), že jsou progresivní, dobří a ekologicky zodpovědní. Burza pro ČR se momentálně připravuje, přinejmenším firma Unicorn pro ni vyvíjí SW.<br />
<br />
Nicméně já v tom pro ČR (a ne jen pro ni) vidím veliké nebezpečí. Jakmile se toho chopí správná parta moderních a progresivních lidí, tak to ve jménu civilizace přestane být dobrovolné a stane se to povinné i u nás, kde již podpora OZE běží jinými mechanismy. A budeme tu mít další zeleně-energetickou daň a výpalné, které poteče k těm správným lidem, kteří ve správný moment dokáží správně zažádat o certifikaci svých výroben.<br />
<br />
Vidím to jako stejně lživé a podvodné svinstvo jako CO2 odpustky. Ty se také tváří jako ekologická věc, ale ve skutečnosti je to jen obrovský burzovní transfer peněz od koncových zákazníků pár vybraným jedincům kteří ovládají danou burzu a přes něž to vše protéká. Tak toto bude obdobné.<br />
<br />
Odkazy:<br />
<a href="https://biom.cz/cz/odborne-clanky/obchodovatelne-zelene-certifikaty-princip-a-vyznam">Obchodovatelné zelené certifikáty - princip a význam</a><br />
<a href="http://onbusiness.cz/meli-byste-vedet-zelene-certifikaty-jako-potvrzeni-odberu-z-obnovitelnych-zdroju-1477">Měli byste vědět: zelené certifikáty jako potvrzení odběru z obnovitelných zdrojů</a><br />
<a href="http://oenergetice.cz/komoditni-trhy/zelene-certifikaty/">Zelené certifikáty</a><br />
<br />Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-6644724008515260852017-03-01T14:46:00.000-08:002017-03-01T14:46:17.570-08:00ČEZ - úpadek v dohledu<i>Martin Prokš: martin (tečka) proks (zavináč) gmail (tečka) com</i><br />
<i>Poslední úprava 1.3.2017
</i>
<br />
<br />
Před cca třemi lety jsem napsal článek <a href="http://martin-proks.blogspot.cz/2014/05/cez-bijte-na-poplach.html">ČEZ - Bijte na poplach!</a> a ještě rok před tím jsem se pokusil o analýzu stavu a výhled do budoucnosti. Konstatoval jsem, že pokřivení trhu elektrické energie je kritické a povede k problémům energetických firem, v ČR jmenovitě ČEZu. Tři roky uplynuly a další důležitý milník plnou parou míjíme za nezájmu veřejnosti a politiků.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Připadám si jako sýček, bláznivý prorok zkázy, ale situace se opravdu vyvíjí dle černých scénářů. Dokládají to dva články, shodou okolností ze stejného dne:<br />
<br />
<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/benes-vystavba-nove-uhelne-elektrarny-v-cr-neni-rentabilni/">Beneš: Výstavba nové uhelné elektrárny v ČR není rentabilní</a> V tomto článku generální ředitel firmy ČEZ konstatuje, cituji: <i>V Česku už v současnosti není ekonomicky výhodné postavit novou uhelnou elektrárnu. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Důvodem jsou podle něj nízké velkoobchodní ceny elektřiny a environmentální tlak ze strany Evropské unie. To, že by se situace změnila, označil za velmi nepravděpodobné.</i><br />
<br />
Druhý článek je z Německa na prakticky stejné téma: <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/enbw-rozhodla-uzavreni-dalsi-cernouhelne-elektrarny-kvuli-nizke-ziskovosti/">EnBW rozhodla o uzavření další černouhelné elektrárny kvůli nízké ziskovosti</a> Situace je obdobná, komerční cena za výrobu elektrické energie je tak nízká, že provozovatel elektrárny ji chce uzavřít. Pikantní na tom je, že elektrárnu dost možná ve skutečnosti nezavře. Záměr musí schválit ještě regulační orgán a provozovatel rozvodné sítě. Pokud ti dojdou k závěru, že odstavení elektrárny by bylo nebezpečné pro stabilitu sítě, elektrárnu nařídí převést do tak zvaného rezervního režimu, kdy o spuštění a výrobě rozhoduje provozovatel sítě dle aktuálních potřeb. Platby za tuto službu pak jdou z kapitoly systémové služby / provoz a údržba sítě a tím za zcela jiné, neburzovní=nekomerční (regulované) ceny.<br />
<br />
V této situaci je nemyslitelné komerčně zahájit stavbu jakékoli nedotované elektrárny, jaderné obzvláště. Narážím tím na ohlášený termín výběrového řízení na dostavbu Dukovan a Temelína. Za těchto podmínek jsou to nepochybně zcela vědomě nesmyslné řeči a klamání veřejnosti i případných dodavatelů. Bez nějaké formy masivní státní podpory nic nebude a k tomu se stávající ani pravděpodobní následující politici nemají.<br />
<br />
Za další cca 3-4 roky, tedy kolem roku 2020-2021, očekávám velkou vlnu tichých odprodejů elektráren do rukou státu, nebo převodů na bílé koně pro následný nekontrolovaný krach a vyvázání se z povinností s tím souvisejících. Respektive z ČEZ se asi začnou vyvazovat nestátní akcionáři, protože akcie a dividendy budou mít pochybný výhled. Na západ od nás již tyto transformace velkých energetických firem evidentně
započaly - vycházím z informací z tisku. Klasické energetické firmy se rozdělují, převádí, mění
oblasti podnikání. Velmi zajímavá bude situace kolem holdingu EPH a jeho majitele Křetínského, to bude významný indikátor situace v ČR.<br />
<br />
Důsledky dnešních rozhodnutí začneme jako veřejnost asi pociťovat kolem roku 2023 až 2025. Cena za síťové služby poletí nahoru, což bude silně zdražovat celkovou cenu. Znovu bude tlak na revoluci v tarifech elektrické energie, nejspíše dojde k <i>jističové změně</i> tarifů. Naplno očekávám problémy kolem roku 2030, kdy už budou stávající elektrárny opravdu zastarávat a nebude k dispozici náhrada. Bude se diskutovat o tom zda nouzově prodloužit stávající bloky Dukovan, nebo je zcela zavřít se všemi technicko-sociálně-politickými důsledky. To už bude velmi horké politické téma. Ale jsem skeptický, v uvolnění a narovnání trhu nevěřím. Spíše dojde k definitvnímu znárodňování těch soukromých zbytků a hektickým zahajováním výstaveb ve státní režii se všemi důsledky z toho plynoucími.<br />
<br />
Bože jak já si přeju ať jsem jen umanutý negativistický magor. Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-71999022823374735032016-11-06T07:43:00.003-08:002016-11-06T07:43:28.220-08:00Elektromobilita IIPár ne úplně souvislých myšlenek a námětů po čtyřech letech. Původně jsem si sepsal náměty a osnovu, ale už to samotné je tak rozsáhlé, že zveřejňuji tak jak je. Ke každému námětu by s hodilo samostatné zpracování.<br />
<br />
<i>Martin Prokš: martin (tečka) proks (zavináč) gmail (tečka) com</i><br />
<i>Sepsáno 6.11.2016 - </i><br />
<br />
<a name='more'></a><a href="http://martin-proks.blogspot.cz/2013/08/elektromobilita.html">Od sepsání minulého článku na téma elektromobilu</a> už uplynuly asi 4 roky. Na blogu jsem to zveřejnil skoro rok po sepsání (2013). Od té doby jsem sledoval vývoj. Norsko a Nizozemsko zveřejnily záměr zakázat prodej osobních automobilů s klasickým spalovacím motorem od roku 2025. Německo zvažuje obdobný zákaz od 2030. Zatím jsou to jen vládní záměry, byrokracie se koulí pomalu, ale za to jistě a bezohledně.<br />
<br />
Automobilky uvádí nové a nové elektromobily na trh, ale v ulicích je moc nevidím. Cena vozů nad 30-50 000 Euro (810 000 - 1 350 000 kč bez DPH) v užitné hodnotě Škody Citygo 5D v hodnotě 245 000 kč (asi také bez DPH).<br />
<br />
Druhým velkým impulsem byly diskuse nad různými články. Hlavně na serveru <a href="http://www.osel.cz/9073-auta-produkuji-4-5x-vice-skodlivin-nez-jim-povoluji-normy-eu.html">www.osel.cz</a>, kde se ke článku o nesouladu mezi reálnými a deklarovanými emisemi automobilů rozvinula velmi zajímavá diskuse.<br />
<br />
Tam padl velmi zajímavý údaj o tom, že člověk s podpisem <i>Martin C</i> má elektromobil Citroen C-Zero, který (dle elektroměru před nabíječkou a z ujetých kilometrů) má spotřebu 125 Wh/km. A že spotřeby různých typů elektromobilů se reálně pohybují od 120 do 220 Wh/km.<br />
<br />
Dále tam uživatel <span class="jmeno"><i>Josef Šoltes</i> uvedl, že na výrobu 1 l benzínu se použije cca 1,5 kWh elektřiny. Nevím kde tento údaj našel, mě se nic obdobného najít nepodařilo. Předpokládám, že se jedná o údaj ekvivalentu energie potřebné pro výrobu 1 l benzínu. Spotřeba energie pro dolování a dopravu určitě nebude elektrická a při krakování z ropy se jako topná energie používá ropa a její frakce. Takže předpokládám pouze energetický přepočet z MJ v ropě ma kWh elektrického ekvivalentu.</span><br />
<span class="jmeno"></span><br />
<span class="jmeno"><br /></span>
<span class="jmeno">Náměty a osnova:</span><br />
<span class="jmeno"><br /></span>
<ul>
<li><span class="jmeno">Přepočet účinnosti ropa jako zdroj až kola a uhlí až kola. Těžba a zpracování ropy 84,2%, 35% motor a mechanická účinnost = celkem 29,5%. Proti tomu elektrika 30% těžba a výroba z uhlí, 68,4% elektroauto = celkem 20,5%.<br /></span></li>
<li><span class="jmeno">Ale energetická bilance spalovacího motoru 35% jen v užším rozsahu režimů, minimální spotřeba podle palubního počítače dokážu cca 3,5 l / 100 km při ustálené rychlosti cca 50km/h rovina, 1600 ot/min na čtyřku = 123 Wh/km na kolech - ahááááááááá tady to je zahnívající pes, to je porovnatelné číslo s těmi městskými elektromobily s rekuperací a měkým pohonem na jedno zadní kolo! Je třeba srovnávat srovnatelné provozy! A ty nové elektromobily v tom mají ještě zašitou rekuperaci, ta vrací něco mezi 5-15% ze spotřebované energie na kolech, čímž sníží vstupní energii a jsme jasně doma! Jenže já jezdím všehochuť, často aspoň z 50% obsazenej, občas něco šmejkám na střeše, jsou tu kopce a meziměsto...<br /></span></li>
<li><span class="jmeno">Tím pádem ale účinnostní bilance elektromobilu v reálu, nějak porovnat srovnatelnou kategorii elektroauta a klasického auta ve srovnatelném provozu se srovnatelným řidičem. Najít někoho kdo by měsíc jezdil denně se škodou Citygo 5D a měsíc s elektromobilem ty samé trasy denně a zapisoval/logoval poctivě spotřebovanou energii/natankované palivo a k tomu kilometry a případné mimořádné důležité eventy. To je asi nereálné, kde vzít ty auta pro takové srovnání...<br /></span></li>
<li><span class="jmeno"> To extrapolovat na stávající vozový park, respektive spotřebu paliv v dopravě. Vzít v úvahu CNG a LPG...<br /></span></li>
<li><span class="jmeno">Životnost auta, cena za palivo/elektriku, servis, celkové náklady a celkové náklady na km. Daňové zvýhodnění elektromobilu + elektřiny vs. spotřební daně a další daně nafty a benzínu a klasického auta.<br /></span></li>
<li><span class="jmeno"><a href="https://www.theguardian.com/sustainable-business/2016/oct/11/electric-car-charging-point-new-home-europe-renault">Zátěž sítě a přípojné body pro elektroautomobily</a> plus spousta nadhozených souvislostí a spousta ani nezmíněných.<br /></span></li>
<li><span class="jmeno">Problematika počtu cyklů akumulátorů a způsobu jejich provozu, jejich životnost. Dopady na racionální chování zákazníků až jim dojde, že když dají aku k dispozici pro vyvažování sítě, tak si zkrátí její životnost o desítky procent času, což při její ceně...</span></li>
</ul>
<span class="jmeno"><br /></span>Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-223700325480208142016-09-26T00:04:00.002-07:002016-09-26T00:04:44.014-07:00Teamcenter a NX ve střední továrně - IČlánek byl stažen...Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-5370538043540408722016-08-02T11:27:00.000-07:002016-08-02T11:27:50.439-07:00Smrt a euthanasie, malé zamyšlení<div dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd62-66c0-a667-3db3991bb1d4" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Martin Prokš: martin (tečka) proks (zavináč) gmail (tečka) com</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Poslední úprava 2.8.2016</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> </span></i></div>
Smrt a hlavně euthanasie, dobrovolná smrt s dopomocí někoho druhého,
je velmi ožehavé téma. Osobně říkám, že jsem opatrně pro legalizaci
euthanasie. Nevěřím v boha a myšlenka na dobrovolnou smrt je pro mě
akceptovatelná, byť ne příjemná. Pokud tohle čte nějaký psycholog, tak
rozhodně nic takového neplánuji, velmi silně mi záleží na mé rodině, mám
za ní zodpovědnost materiální i emoční a mám ze života radost - jsem
Čech, takže vždycky by mohlo být lépe ;-) Ale jsem přesvědčen, že
některé věci by člověk měl mít v hlavě srovnané. <br />
<a name='more'></a>Nemám nic společného se zdravotnictvím, jsem technik. Moje
žena je zdravotní sestra na lůžkovém oddělení onkologie, takže o
problematice smrti a umírání se doma bavíme určitě mnohem častěji než je
obvyklé. Zdaleka ne ve všem se názorově shodneme, ale v základu ano.
Jsem ještě mladý a snad kolem poloviny svého života, ale své zkušenosti s
životem a jeho koncem už mám - to prostě k životu patří. Čistě podle
toho na co zemřeli mí dědové a s čím má problémy můj otec (doufám že tu
ještě dlouho bude) si dovolím odhadnout, že mám vysokou pravděpodobnost
umřít v rozpětí 70-80let na infarkt v jinak slušné mentální i fyzické
kondici. Teda musím začít řešit svých 15 kilo nadváhy, mám 100kg a měl
bych mít 85kg, to by mě mohlo za pár let zle dohnat.<br />
<br />
Stejně tak k hovorům s mou ženou musím říci, že dodržuje lékařské tajemství a neříká nic podle čeho bych mohl identifikovat konkrétní lidi ani podrobnosti. Ani o to rozhodně nemám zájem. Ale občas se musí z těch věcí vypovídat, nebo se s někým pohádat, aby se s tou častou přítomností smrti vyrovnala. Já jsem sice velký silný chlap, ale z toho co ona zvládá emočně zcela běžně já bych se během chvilky sesypal. Asi bych dokázal zastřelit nebo zabít člověka ve válce nebo sebeobraně (s tím zase má kupodivu problém ona si představit), ale nedokázal bych dělat zdravotníka a mít denně před očima utrpení lidí a jejich smrt.<br />
<br />
Dožíváme se čím dál vyššího věku, ale to často nekoresponduje zcela s mentálním a fyzicky dobrým stavem. A jsou v životě nemoci a nehody po kterých člověk zůstane nějakým způsobem trvale závažně postižený. Osobně si myslím, že třeba skončit na vozíku bych zvládl a zvládla by to i má rodina. Nepochybuji pokud bych byl soběstačný a mohl dál pracovat. Jako konstruktér by to asi stále šlo, je to práce "hlavou" s počítačem, byť by vozík byl velkou nevýhodou. Horší už je představa, že bych skončil jako nemohoucí, nebo přímo mentálně postižený. Jedna věc je, že si myslím že bych asi neměl dlouhodobě pro co žít, druhá věc je, že bych byl pravděpodobně totálně devastující přítěží své rodině která by se o mě musela nějakým způsobem starat. I kdyby formou ústavní péče. Toho bych se asi nechtěl dožít a svou rodinu takto ničit.<br />
<br />
Dnes existuje smrt fakticky v několika formách:<br />
<ul>
<li>Nenadálá smrt v civilním životě ať už úrazem, náhlou zdravotní příhodou, nebo relativně rychlá fatální nemoc kdy člověk zůstane v rodině.</li>
<li>Pomalé umírání v rodině. Nemám data ale domnívám se, že dnes spíše málo častá záležitost.</li>
<li>Sebevražda.</li>
<li>Relativně nenadálá úmrtí lékařských zařízeních třeba při operacích, nebo na pooperační komplikace.</li>
<li>Velmi časté je dnes úmrtí v nemocnici nebo ústavu většinou s pomalým umíráním. Lékaři péči o takového pacienta říkají paliativní péče, péče o umírajícího kterému již nemohou pomoci.</li>
<li>No a pak ona zakázaná euthanasie, kdy by si pacient přál zemřít, ale sebevraždu z nějakého důvodu nezvládne. V ČR lékař ani nikdo jiný nesmí nikomu přání smrti splnit a to ani pasivní formou - nechat třeba pacientovi přístup ke smrtícím medikamentům.</li>
</ul>
Náhlou smrt nebo úraz a nenadálé úmrtí v nemocnici asi nemá moc smysl
řešit. To se prostě stává a žádné lidské výmysly to nezmění a nemá moc
smysl nad tím vést diskuse. Respektive je to zcela jiná diskuse, jak trvale zlepšovat léčebnou péči aby těchto případů bylo co nejméně.<br />
<br />
Pomalé umírání v rodinném kruhu je dnes asi dost neobvyklé. Spíše co si myslím bývá propuštění na reverz na posledních pár dní. Při dnešní dostupnosti lékařské péče asi většinou rodina umístí svého blízkého do zdravotnického ústavu. Z praktických důvodů to bývá nemožnost se dlouhodobě starat o nemocného. Dnes je většinová společnost nastavena tak, že z jednoho platu obvykle rodina dlouhodobě nevyžije, takže zůstat několik měsíců doma péčí o umírajícího z ekonomických důvodů nejde. Také se často jedná o umírající rodiče, kdy by doma musela zůstat žena (dcera nebo snacha) ve věku kolem 50-60 let a starat se o rodiče kolem 80 let. A ta by to často ani fyzicky nezvládla, přenášet je a manipulovat s nimi. Takže se lidé spolehnou na zdravotnictví, že to zvládne lépe a více nebo méně často jezdí na návštěvy. Myslím si že to není dobře, ale současné hlavně ekonomické nastavení naší společnosti často moc jiných možností nedává.<br />
<br />
Paliativní péče je relativně standardní lékařská záležitost, která není trestná a běžně se provozuje. Zdravotnická zařízení mají interní předpisy jak postupovat v takovýchto případech a dost se této problematice věnují. Přesto situace není po právní stránce pro personál moc dobrá. Pozice pozůstalých je velmi silná (což je zase z druhé strany dobře) a když se pozůstalí nehodlají smířit se smrtí svého blízkého, téměř vždy to z personálu někdo vážně odskáče.<br />
<br />
Méně problematická bývá paliativní péče u pacientů, kteří jsou mentálně svéprávní a jasně odmítnou další léčbu. Většinou se jedná o pacienty s vážnou nemocí s malou pravděpodobností uzdravení, nebo o staré nemocné lidi. Dost často pacient prostě odmítne jíst nebo pít, případně aktivně odmítne řešit relativně banální komplikující nemoc jako je chřipka a podobně. Pro zdravotnický personál je v tomto případě důležité aby pacient podepsal ideálně odmítnutí péče a rodina byla seznámena s aktuální situací a výhledem. Aby bylo krytí proti žalobě za zanedbání péče. Hlavně ze strany rodiny, které se ne vždy je ochotna smířit s tím že blízký umřel na nějakou banalitu.<br />
<br />
Bez větších právních problémů bývá paliativní péče o mentálně svéprávné lidi v koncovém stádiu života, kdy prostě není jak jim pomoci. O ty se prostě zdravotní personál stará a snaží se je udržet na živu dokud to jde.<br />
<br />
Větší problém je podle mě paliativní péče o nesvéprávné lidi. Někdy se jedná o nenadálé případy úrazů, nebo naopak o postupnou degradaci mentálních schopností vlivem věku nebo nemoci. Pacienta buďto vůbec nenapadlo něco takového řešit, nebo pokud napadlo, tak časový a faktický rozestup mezi jeho vůlí a momentem, kdy potřeba řešit konkrétní stav je takový, že na to nemůže být nahlíženo. Zde se asi musí zdravotní personál opět chovat tak, že se je snaží udržet při životě tak dlouho, jak to jde. Občas je to proti dávnému přání pacienta, ale právně by zdravotní personál nebyl nijak krytý proti žalobě přinejmenším na zanedbání péče, pokud by do toho někdo (nejčastěji asi rodina) začal vrtat.<br />
<br />
Jsem přesvědčen, že mentálně a fyzicky rozumně zdatný jedinec dokáže spáchat sebevraždu pokud opravdu chce. Třeba forma, že dotyčný přestane přijímat stravu není až tak neobvyklá a ne vždy je takové jednání chápáno jako sebevražda, byť podle mě je. Sebevražda je osobní akce každého
jedince a nemá smysl ji nějak démonizovat nebo zakazovat. Nutit žít
někoho kdo opravdu nechce je něco dost strašného. Jistě, jsou lidé kteří jsou
psychicky nemocní, to je a bude vždy velice problematické téma. O tomto tématu je potřeba mluvit a eticky řešit, to se ve zdravotnictví určitě (doufám) děje. Ale jako laikovi mi přijde strašlivé hnát někoho do blázince, nebo těžce dopovat sedativy, jen pro to, že chce skoncovat se životem a má k tomu přitom dost jasný důvod. Třeba fatální nemoc, která udělá z dotyčného neschopnou a nedůstojnou trosku dost dlouho vegetující nebo umírající. Třeba lidi s roztroušenou sklerózou, nebo ti kteří si uvědomují nastupujicí stařeckou demenci, onkologické pacienty s fatální diagnozou...<br />
<br />
No a pak je ta euthanasie ke které hlavně směřuji. Podle mě by měla být povolena. Ta se týká lidí co jsou mentálně
vpořádku, ale k předčasné dobrovolné smrti potřebují nějakou formu
dopomoci, nebo alespoň nebránění okolí. V současné době je toto v ČR
zakázané, včetně i jen toho nebránění. Podle mě má každý právo rozhodnout o svém těle a v konečném důsledku o svém životě a
smrti sám jak to jen jde.<br />
<br />
Klíčové na euthanasii je její dobrovolnost a aktivní přání na smrt toho kdo má zemřít. Rozhodně nikdo nesmí nikdy nutit nikoho zemřít. Listina základních práv a svobod podle mě správně a jasně říká, že <i>nikdo nesmí být zbaven života</i> - článek 6, (2). Nicméně pod pojmem zbavení života chápu akt, se kterým ten kdo má zemřít nesouhlasí - ano je to můj účelový výklad. Zatímco euthanasii chápu jako dopomoc se smrtí. Je to rozhodnutí toho kdo má zemřít, on za tento akt přebírá absolutní zodpovědnost. K tomu by se v případě povolení vztahoval článek 6, (4) který říká, že <i>Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven
života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.</i> Pokud by euthanasie ze zákona trestná nebyla, nebyla by v konfliktu ani s listinou základních práv a svobod a tím ani s ústavou.<br />
<br />
Dobrovolnost a nutnost aktivního požadavku na euthanasii znamená, že lidé kteří euthanasii z jakéhokoli důvodu nechtějí, tak jim ji nikdo ani nesmí vnucovat nebo nabízet. Třeba věřící člověk - euthanasii nepodstoupí protože nechce, nevyžádá si ji.<br />
<br />
Hlavní úskalí euthanasie vidím právě v definitivnosti takového aktu. Když někdo spáchá sebevraždu, tak je to (obvykle) jasné rozhodnutí toho kdo tu sebevraždu spáchal. Ale euthanasie hraničí s vraždou. Vyvstává nejistota, zda dotyčný opravdu chtěl zemřít, nebo zda k tomu nebyl někým nebo něčím donucen. Pokud by euthanasie měla být povolena, toto by muselo být pečlivě vyřešeno. Jakákoli i formální chyba by pak pravděpodobně vedla ke kriminalizaci těch, kteří pomáhali se smrtí.<br />
<br />
Další související problém je, kdo by směl se asistovanou smrtí pomáhat. Když přemýšlím o sobě v jaké situaci bych já hypoteticky žádal o pomoc se smrtí, tak by to vůbec nemusel být lékař. Pokud bych chtěl asistovaně skoncovat se životem, hledal bych někoho kdo to "rozumně umí" a jestli má nějaký diplom nebo ne by mě rozhodně nezajímalo. Dokážu si představit, že pomocník pro euthanasii by neměl status zdravotníka, ale spíše úředníka. Rozhodně by měl být zběhlý v právech, aby měl jasnou představu co potřebuje mít za dokumenty podepsané a jakou formou potřebuje jaký souhlas, aby neskončil za pomoc před soudem. A měl by mít dostatečné, byť jen dílčí a omezené, vzdělání z oblasti medicíny pro spolehlivou a pokud možno bezbolestnou dopomoc s ukončením života. Toto omezené vzdělání by ho nemělo opravňovat ke statusu zdravotníka. Nemělo hlavně kvůli etickému kodexu zdravotníka, zdravotník nesmí úmyslně způsobit pacientovu smrt - což je také správně. Podbízí se mi slovo kat, ale to také není správně, kat je vykonovatel poprav a to historicky většinou úmyslně brutálně vůči popravovanému - čili úplně přesný opak toho co je úkolem pomocníka s dobrovolnou smrtí. Čeština asi nemá správné slovo pro takovouto profesi.<br />
<br />
Ohledně euthanasie mě napadá ještě spousta dalších problémů a otázek, ale to už jsou otázky spíše nižší důležitosti, případně spíše implementačního charakteru. Veliký problém mám s dětskou euthanasií, toto téma vůbec nevím jak si ho přebrat, respektive toto asi určitě ne, z toho má husí kůži jen na to pomyslet.<br />
<br />
Rozhodně by stálo za to prostudovat stav států, kde euthanasie je povolena a praktikována. Např. Belgie ukazuje, že euthanasie se týká jen cca 2% úmrtí za rok. Takto malé číslo indikuje, že euthanasie rozhodně není masová záležitost a zneužívání (maskování vražd) asi je málo pravděpodobné, nebo max. ojedinělé. To považuji za dílčí argument pro zavedení euthanasie.<br />
<br />
Za klíčové považuji hlavně aby si člověk sám za sebe rozmyslel zda je euthanasie tak španá a nežádoucí, nebo zda by měla být povolena. Každý by si podle mě měl představit, že se to může jednou týkat jeho samotného. Co by se <b>Tobě</b> asi muselo stát aby jsi žádal o smrt a na koho by jsi se asi obrátil a proč. A z druhé strany, co kdyby tvůj blízký nebo prostě někdo vedle tebe žádal o smrt. Dokážeš si představit situaci, kdy by bylo správné mu se smrtí dopomoci? Jak by to asi mělo být ošetřeno, aby jsi pak své jednání dokázal obhájit. A pokud si nedokážeš nic z toho představit že by se to týkalo tebe, je tak špatné a nepřijatelné aby se to nesmělo týkat nikoho jiného?<br />
<br />
Smrt je součást života, nebojme se jí, nebo alespoň ne přehnaně, stejně každého z nás osobně navštíví.<br />
<br />
No a asi ještě před euthanasií by stálo za to se zdravotníky a parlamentními právníky probrat stav zákonů a faktickou situaci okolo paliativní péče. To je si myslím aktuálnější téma.Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-49494345225435329052015-12-02T12:09:00.001-08:002015-12-02T12:09:15.286-08:00Chce snad Evropská komise rozpoutat válku?Dnes kdy píšu tento blog je 2.12.2015.<br />
<br />
Narazil jsem na zprávu, že evropská komise zvažuje vyloučit Řecko ze schengenu. Proti tomu v principu nic nemám, celý schengen stojí na tom, že členské státy si mezi sebou věří a není potřeba plošně kontrolovat překračování hranic uvnitř. Vnější hranice jsou samozřejmě něco jiného, ty je potřeba chránit. Státy na vnější hranici dostávají každý rok příspěvek k ochraně hranic. No a když svůj závazek ochrany neplní, jako Řecko nyní, tak asi není jiné cesty než je ze schengenu vyloučit. Respektive pokusit se je pohrůžkou vyloučení ze schengenu přinutit, aby své závazky začali plnit.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Nicméně je zde několik velikých ale:<br />
<br />
<div>
Jednak ten neuvěřitelný myšlenkový veletoč, kdy ještě nedávno všichni razili "všem
uprchlíkům je třeba pomoci" a právě Evropská komise v čele s panem Junkerem toto hlásali a ochranu hranic a ploty zásadně odmítali. Co že po cca roce ze dne na den tak zásadně změnili názor?</div>
<div>
</div>
<div>
Ale hlavně, a proč píšu tento blog, mě tam šokovala pasáž: <i>Evropská
komise tento měsíc navrhne vznik společných pohraničních
jednotek, které by se ujaly kontroly vnější hranice EU, a to i případně
proti vůli hraničních států, v tomto případě Řecka.</i> Neboli poslání
ozbrojených sil na území nebo hranice státu který s tím nesouhlasí.Vstup ozbrojených sil na území cizího státu proti jeho vůli se rovná vyhlášení války, jednoznačně válečný čin! Chce snad Evropská komise začít ozbrojený konflikt s Řeckem? Případně s kýmkoli dalším? Jestli tohle evropské komisi projde a nedej bože evropský parlament to posvětí, pak to znamená jen dva možné scénáře:<br />
<ul>
<li>postižené členské státy při představě rozpoutání války srazí paty a strpí to, což znamená že ztratí i poslední zdání samostatnosti a nezávislosti</li>
<li>nebo se postaví proti, povolají armádu aby reagovala na vstup cizích ozbrojených sil na své území</li>
</ul>
</div>
<div>
Takže nezbývá než se zeptat: chce evropská komise rozpoutat válku v Evropě?</div>
<div>
<br />
<a href="http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ft-eu-hrozi-ze-muze-recko-vyradit-z-schengenskeho-prostoru/1288036">http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ft-eu-hrozi-ze-muze-recko-vyradit-z-schengenskeho-prostoru/1288036</a><br />
<br /></div>
Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-21158029400712253052015-09-10T14:21:00.002-07:002015-09-10T14:21:24.177-07:00Kvóty na imigranty je volání po koncentračních táborechDnes evropský parlament odhlasoval trvalý program pro přerozdělování migrantů mezi jednotlivými členskými zeměmi EU. V konečném důsledku to bude znamenat nutnost zřízení národních koncentračních táborů a transportů do nich. A to bude teprve začátek!<br />
<a name='more'></a><br />
Evropou se valí migrační vlna a drtivá většina migrantů směřuje do Německa, teprve v další řadě do Norska, Švédska a Velké Británie. Za vděk možná ještě někteří z nich vezmou Francií, Belgií a Rakouskem. Alespoň tak to vypadá dle záběrů v TV a youtube, kde migranti, když je něco na cestě zdrží, masově skandují <i>GERMANY! GERMANY! GERMANY!</i> a nic jiného než cesta dál je nezajímá. Dobře to také ilustruje situace z ČR, kdy od cca poloviny června do 1. září bylo zadrženo asi 2.500 migrantů. Všichni byly dotázáni, zda chtějí požádat o azyl nebo ochranu v ČR, a ze všech z nich o to požádalo pouze 60 lidí. Pouze 60 lidí projevilo zájem přijmout azyl v bezpečné zemi která není jejich zamýšlenou cílovou! Zbytek, drtivá většina, však trvá na další cestě do Německa i za cenu, že skončí zavřeni v utečeneckém táboře, než proběhnou úřední úkony a rozhodnutí co s nimi dál.<br />
<br />
Je pochopitelné, že Německo nemůže zvládat tu ohromnou vlnu. V létě se odhadovalo, že do Německa dorazí letos asi 800.000 migrantů. Vlna se teď na podzim ale jeví masivnější, takže asi neudělám chybu když ten odhad zvýším na 1.000.000 lidí za rok 2015. Takže hlavně Německo spolu s Itálií a Řeckem (kde jsou zadržovány další stovky tisíc migrantů) volají po přerozdělování migrantů. Ale uvědomují si co to bude znament? <br />
<br />
V první řadě ti lidé nechtějí do ČR (ani jinam), nechtějí zde žít a pracovat. Chtějí do Německa a pokud už v něm jsou, nebudou chtít odejít. Sem je bude potřeba dovézt. Transportovat. Tisíce lidí hlídanými transporty aby z nich neutekli. Že to něco připomíná? Mnoha lidem to dochází, ale politikům z evropské komise a evropského parlamentu to asi nějak nedochází.<br />
<br />
V druhé řadě je otázka co s nimi až sem dorazí. Oni tu nebudou chtít být, takže když je necháme volně se pohybovat, tak dříve nebo později znovu dorazí do Německa. Pokud bude EU tlačit aby zde zůstali, je prakticky jediná možnost - hlídaný objekt ze kterého nemohou odejít. A vzhledem k jejich počtu a počtu nutných hlídačů se to nedá zvládnout jinak než několika málo koncentračními tábory - na větší počet menších zařízení prostě nebudeme mít personál a prostředky. Sedmdesát let po konci druhé světové války začneme znovu budovat koncentrační tábory. Teda my jsme je již vybudovali, byť prozatím v menším - utečenecké zadržovací tábory pro migranty.<br />
<br />
Mezinárodní smlouvy a EU nařízení jsou nadřazené našim národním zákonům. Včetně imigrační politiky. K tomu jsme se zavázali Lisabonskou smlouvou (sakra von ten Klaus měl zase pravdu když to nechtěl a nechtěl podepsat a tímto to zdůvodňoval, úplný Nostradamus). Druhá varianta je vystoupit z EU, ale to je jen teorie, to nelze stihnout. Vystoupit z EU by byla (nebo bude?) záležitost na měsíce až roky se k tomu rozhoupat a pak realizovat. Zatímco tato lidská záplava se kterou se musíme poprat tu je teď v rámci dnů a týdnů.<br />
<br />
Zní to strašně, ale je potřeba začít nad tím seriózně uvažovat. Nad koncentračními tábory a transporty do nich z Německa a Itálie. Evropská komise v čele s jejím předsedou jménem Jean-Claude Juncker (a také komisařskou pro spravedlnost Věrou Jourovou) to tak evidentně chtějí. O dalších problémech, co s těmi kterým bude azyl zamítnut (těžko lze předpokládat, že azyl nebo jinou ochranu dostanou všichni), kam je vracet, která země je přijme, jak jim zabránit aby nezahodili doklady a nezkusili to znovu s novou historkou bez ověřitelné identity, o tom ani nemluvě...<br />
<br />
Pokud Evropská komise bude na těch kvótách trvat a bude je chtít mít účinné, nic jiného nezbyde!Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-44907381584777652442015-03-25T16:02:00.000-07:002015-04-02T15:16:55.903-07:00Krym: Cesta do vlasti - titulkyAsi nemá smysl moc představovat "dokument" Krym: Cesta do vlasti. Jedná se o velmi důležitý dokument svědčící o situaci a době. Domnívám se, že je důležité aby co nejvíce lidí autenticky vědělo s kým a čím máme tu čest. Závěry ať si udělá každý sám. Za sebe říkám: dokonalý kus pro-ruské propagandy a demagogie.<br />
<br />
Dne 1.4.2014 byl zveřejněn plný film včetně CZ titulků a domnívám se že kvalitnější překlad než jsem dělal já. Několik chyb jsem sice objevil, nicméně zatím (zkontrolováno do 1:18:00) jsem neobjevil žádnou zásadní chybu která by to nějak výrazně zkreslovala.<br />
<br />
<i>Update: 03.04.2015 - 00:10, práce na titulcích ukončena.</i><br />
<a name='more'></a>Krym: Cesta do vlasti (domů) - plný film včetně CZ titulků na youtube: <a href="https://www.youtube.com/watch?v=uaR0XhU4Fec">https://www.youtube.com/watch?v=uaR0XhU4Fec</a><br />
<br />
Moje rozpracované titulky a verze filmu ze které jsem vycházel:<br />
Krym.-Cesta-do-vlasti.SATRip.[www.riper.am].avi: <a href="http://www.ulozto.cz/xK7fPkEG/krym-cesta-do-vlasti-satrip-www-riper-am-avi">http://www.ulozto.cz/xK7fPkEG/krym-cesta-do-vlasti-satrip-www-riper-am-avi</a><br />
<br />
titulky 0:14:23 (cp1250): <a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gQlh3Qm1CYjg0bVU/view?usp=sharing">https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gQlh3Qm1CYjg0bVU/view?usp=sharing</a><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gLVdVZ3ZCQ0Vaa2s/view?usp=sharing"></a><br />
<br />
titulky 0:14:23 (utf-8): <a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gRTc4M3JTdklZc1U/view?usp=sharing">https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gRTc4M3JTdklZc1U/view?usp=sharing</a><br />
<br />
<strike>Rozhodl jsem se zkusit dělat titulky. Předem říkám, že jsou to mé první titulky v životě a že rusky umím dost špatně. Takže mi to jde dost pomalu. Zatím jsem na tom pracoval 6 večerů (ke dni 25.3.), z toho 3 večery jsem se učil jak se dělají titulky, hledal vhodný SW a bojoval s ruskou klávesnicí, 3 večery po cca dvou hodinách ty titulky tvořím. Cca mi to vychází na rychlost 1 minuta za hodinu :( Průběžně budu doplňovat jak bude přibývat.</strike><br />
<strike><br /></strike>
<strike>Překlad se snažím dělat poctivě bez osobního zabarvení nebo zkreslení překladem. Případná zkreslení nebo zkomolení jdou na vrub mé mizerné znalosti ruštiny. S postupujícím časem je to ale obtížnější a obtížnější zůstat nad věcí. Samotný překlad dělám poctivě stále, v hraných scénách jsou sem tam mé komentáře, ty hrané scény jsou občas fakt absurdní...</strike><br />
<strike><br /></strike>
<strike>Pokud by se někdo chtěl přidat, pomoc je více než vítána. Nemusíte umět dělat titulky, stačí překlad souvislého kusu videa bez časování - jen přeložený text. Ideálně jen v prostém TXT s označením kde ten text cca časové začíná. Časování pak dodělám. Pokud by se někdo chtěl zapojit, doporučuji nenavazovat hned na to již hotové (je pravděpodobné že na následujích minutách už dělám já nebo někdo další), ale spíše si vemte kus filmu od nějaké celé minuty relativně náhodně. Třeba od desáté, patnácté, dvacáté, ... a dejte případně vědět že na tom děláte ať to sem dám.</strike><br />
<strike><br /></strike>
<strike>Jako pomoc pro překlad lze vzít překlady do EN nebo IT z LiveLeak např., <a href="http://www.liveleak.com/view?i=3a8_1426713567#gWHFtg0vYsI2iEFH.99">http://www.liveleak.com/view?i=3a8_1426713567#gWHFtg0vYsI2iEFH.99</a> ale ne<span style="background-color: white;">doporučuji to překládat přímo z toho, každý překlad to někam posune nebo zkreslí, tak je potřeba se opírat o ruský originál a další překlady používat jen ke kontrole u nesrozumitelných pasáží.</span></strike><br />
<ul><strike><span style="background-color: white;">
</span></strike>
<li><strike><span style="background-color: white;">0:00:00 - 0:14:23 - hotovo Prokš</span></strike></li>
<strike><span style="background-color: white;">
</span></strike>
<li><strike><span style="color: blue;"><span style="background-color: white;">0:14:23 - 0:16:00 - rozpracováno Prokš</span></span></strike></li>
<li><strike><span style="color: red;">0:16:00 - 2:24:48 - chybí</span></strike> </li>
</ul>
<strike><br /></strike>
<strike>martin (tečka) proks (zavinac) gmail (tecka) cz</strike><br />
<br />Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-4012447355448012322014-07-29T03:25:00.004-07:002014-07-29T03:26:58.380-07:00Nekorekní, ale politicky důležité...<div dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd62-66c0-a667-3db3991bb1d4" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Martin Prokš: martin (tečka) proks (zavináč) gmail (tečka) com</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Poslední úprava 29.7.2014</span></i></div>
<br />
<i>Shrnutí: Jestli je hlavní politickou kvalifikací to, zda je politik píča nebo čurák, tak to jsme v prdeli všichni.</i><br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Opět odbočuji z technického zaměření svého blogu k politice a ještě sprostě. Pardon, ale nedalo mi to a stojím si za tím, že takovéto téma si jinak než sprostě o tom mluvit nezaslouží.<br />
<br />
Jsem přesvědčen, že <b>politika by měla být správa věcí veřejných</b>. Doslova takto. V tomto smyslu by politik měl zastávat nějakou představu jak má stát vypadat, jak má vypadat společnost, respektive jak vykonávat politiku - spravovat ony věci veřejné - a kde je hranice mezi politikou a soukromou sférou kam už politik a jím řízené státní složky nemají právo strkat rypák. Politika by měla být souboj ideí a hesla typu "nepolitická politika" jsou kravina. Nebezpečná kravina vedoucí k vládě technokratů bez veřejné kontroly - v konečném důsledku vedoucí zpět k feudalismu, nebo spíše k oligarchii.<br />
<br />
Nicméně nyní se chci zabývat problémem kvót žen v politice, respektive jejich pozitivní diskriminací. Je úplně jedno zda je politik muž, nebo žena, zda má dotyčný mezi nohama to nebo ono. Jde o myšlenky a schopnosti jejich nositelů. Nastavovat jakékoli kvóty na ženy, nebo muže, nebo kastráty, to je přece blbost, to nemá s politikou a způsobem vedení státu nic společného. <br />
<br />
<div style="text-align: left;">
I ústava, respektive její nedílná součást <i>listina základních práv a svobod</i>, mluví jasně. Každý má mít rovné právo přístupu k politickým funkcím. Doslova cituji:<i> </i><br />
<i>Oddíl druhý, Politická práva, Článek 21, (4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.</i></div>
<div style="text-align: left;">
<br />
A podobně bych řekl, že v rozporu bude i:<br />
<i>Článek 22, Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání
musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v
demokratické společnosti.</i><br />
<br />
Podle mě je závěr jasný<i>. </i>Postavme se proti tomu nenechme zkriplit další kus naší politiky - správy věcí veřejných. A zajímejme se víc o tu politiku ať už si o ní myslíme kdo chce co chce. Je to o nás, našich životech a životech našich dětí. Volme hlavou a čtěme alespoň základní programy <i>svých oblíbených</i> stran, protože <i>já nevěděl a já myslel</i> nikoho nezajímá, odevzdaný hlas je platný hlas a nelze ho vzít zpět a dát někomu jinému, to až zase za pár let...</div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
<span style="font-size: x-small;"><i>Jen pro dokreslení situace: je polovina roku 2014. Výběr eurokomisaře za ČR (ČSSD + ANO + KDU-ČSL) byl poznamenán tím, že politici se rozhodli nominovat ženu. Ale ne primárně kvůli osobě a jejím politickým názorům, ale protože je to žena a "v komisi je už moc mužů, tak to chce ženu". Mluvíme tu o kandidátovi do Evropské Komise, jednom ze tří nejvlivnějších mocenských center Evropy. A o necelý měsíc na to ČSSD oznámila, že chce podat návrh zákona, který vyžaduje zastoupení žen na kandidátkách na čelných místech v poměru alespoň 1/3, jinak budou sankce...</i></span></div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-65866841859201167672014-05-28T02:59:00.001-07:002014-05-28T03:00:58.291-07:00ČEZ - Bijte na poplach!<div dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd62-66c0-a667-3db3991bb1d4" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Martin Prokš: martin (tečka) proks (zavináč) gmail (tečka) com</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Poslední úprava 26.5.2014-28.5.2014</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><br /></span></i></div>
Před časem jsem se zabýval myšlenkami kam směřuje aktuální situace na trhu s elektrickou energií a jak se to odrazí na chování energetických firem. Jednalo se o článek <br />
<div class="post-title entry-title" itemprop="name">
<a href="http://martin-proks.blogspot.cz/2013/12/elektroenergetika-trh-stat-budoucnost.html" target="_blank">Elektroenergetika - trh, stát, budoucnost?</a> z prosince 2013. Závěrem mého zamyšlení bylo, že díky státním a EU zásahům kolabuje elektro-energetický trh, elektrárenské firmy směřují k ekonomickým prodělkům a že firmy začnou situaci politizovat a snažit se z energetiky vycouvat. Cílem bude přinutit stát, aby jejich majetek zestátnil za náhradu, dokud ještě má nějakou hodnotu. Myslel jsem si, že to je otázka budoucnosti několika let. Velký omyl, tento proces již nejspíše započal!<br />
Shodou okolností se mi dostal do rukou článek z časopisu E15, Pavel Cyrani: Je čas hledat nový model trhu s elektřinou. Na článek jsem narazil dne 26.5.2014. Pavel Cyrani je ředitel pro obchod a strategii společnosti <span class="TamTamHighlight">ČEZ a bez jakýchkoli kliček tam popisuje současný stav na elektro-energetickém trhu a nepokrytě naznačuje, že situace je velmi vážná.</span></div>
<div itemprop="name">
<span class="TamTamHighlight">I zahledal jsem dále a narazil jsem na články</span> <a href="http://euro.e15.cz/archiv/az-vyhasne-temelin-1070013" target="_blank">Až vyhasne Temelín</a> ze 17.3.2014, který začíná přesně onou chmurnou variantou, kdy ČEZ předává poslední elektrárny státu. Ano, je to v tom článku zatím nadsázka, ale dost mrazivá.Ani samotný faktický text článku není nijak veselý.</div>
Další v řadě chmurných kamínků mozaiky je <a href="http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/krize-evropskych-energetik-srazi-investice-cez-1067646" target="_blank">Krize evropských energetik sráží investice ČEZ</a><span id="copylink" style="left: -9999px; position: absolute;"> Více
na:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/krize-evropskych-energetik-srazi-investice-cez-1067646#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=</span>, jen o pár dná mladší, ze dne 7.3.2014. Také doporučuji ke čtení.<br />
O tom, že politici se do ČEZu montují a montovat hodlají, mluví i článek <a href="http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/mladek-cez-by-mel-precenit-sva-aktiva-1057249" target="_blank">Mládek: ČEZ by měl přecenit svá aktiva</a> ze dne 31.1.2014. Ukázka jak si to představují politici. Kam to s tímto přístupem povede se dá dobře odhadnout.<br />
Dost chmurné čtení a výhledy do budoucna.<br />Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-10043740103017195132014-05-10T10:41:00.000-07:002014-05-10T10:41:34.319-07:00Chytrá elektro-energetická síť v podání současné ČR<i>Psáno 3.5.2014-10.5.2014</i><br />
<br />
Mám kamaráda, který je shodou okolností zaměstnán v ČEZu nejspíše u distribuce. Jeho náplní práce je objíždět elektroměry a zákazníky a řešit odečty, drobné opravy, odpojení a připojení zákazníka a přímou komunikaci se zákazníkem na místě. Nedávno jsem ho shodou okolností vyzpovídal na téma chytrých elektroměrů v praxi a bylo to pro mě zajímavé téma. Hlavně mě zajímalo co ty tak zvaně <i>chytré elektroměry</i> mají přinést síti a jak tedy vypadá blízký výhled na chytré sítě v ČR.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Staré elektroměry jsou jen jednoduché měřáky s mechanickým čítačem, který se musí odečítat ručně. To limituje i četnost odečtů na cca 1x až 2x do roka, častěji to ti odečítači stíhat nemohou, to by jich musela být armáda.<br />
<br />
Nové <i>chytré</i> elektroměry toho umí více. V první řadě umí ten základ, odečítání stavu a pravidelné automaticky posílat data na centrálu a zobrazovat data zákazníkovi. Mimo toho ale umí i řídit tok energie k zákazníkovi.<br />
<br />
Nové elektroměry umí spouštění tak zvaného <i>nočního proudu</i>. Označení <i>noční proud</i> má historický základ, prostě se jedná o různé sazby elektrické energie nastavené smlouvou na základě odebíraného výkonu a míry řízení zákazníkem a centrálou. Například sazba D25 je určená hlavně pro ohřev teplé užitkové vody pro maloodběratele, kdy dodavatel energie garantuje, že proud bude dodávat min. 8 hodin denně, ale kdy konkrétně to bude si řídí dodavatel dle potřeby sítě. Historicky to je samostatný elektro-systém který je připojený vedle jističe a má jen omezený počet režimů. Pokud je třeba změnit nastavení, musí se fyzicky k němu a změnu provést na místě. Nově se jedná o systém integrovaný přímo do chytrého elektroměru s větší možností variability a možností programování na dálku.<br />
<br />
Nové elektroměry umí omezit maximální proud, nebo přímo odstřihnout zákazníka na povel z centrály. V dnešní době zákazník, když neplatí nebo je u něj zjištěn černý odběr, musí přijet technik odpojit přívod. V budoucnu by toto šlo řešit na dálku a energetickým společnostem by ubylo dost práce a zjednodušilo by se jim vymáhání a řešení dluhů.<br />
<br />
Přidanou hodnotou pro síť je komunikace elektroměrů s centrálami. Protože prakticky každý významný uzel sítě (obvykle trafačka) má nainstalované měření co kam teče, posčítáním hlášení elektroměrů lze snadno zjistit zda součty sedí, nebo je někde černý odběr, nebo závada. Také když se z nějaké větve přestanou elektroměry hlásit, tak to je známka, že je tam asi závada. Detekce pravděpodobného místa závady pak probíhá v rámci minut a to hodně usnadní a urychlý výjezd servisní skupiny a opravu.<br />
<br />
Zlepšení monitoringu sítě se také projeví v lepším centrálním řízení sítě.<br />
<br />
No toliko k teorii. Praxe ale z daleka není tak skvělá. Vývoj v oblasti elektroniky a síťové komunikaci po drátech běží rychle v před. To co před třema lety začal někdo vyvíjet, přede dvěma lety vyvinul, před rokem a půl začal vyrábět a před rokem se začlo montovat, je po roce provozu zastaralá a předpotopní technologie a je tu nová generace. Nicméně teprve po tom cca roce od prvních namontovaných kusů je v provozu větší počet a ladí se provozní neduhy na které se teprve začíná přicházet právě v těch reálných podmínkách mimo laboratoře. A že jich je. Jednak jsou to závady na hardware a hlavně software, ty zaměstnávají odečítače nejvíce.<br />
<br />
Další velký problém je, že měřáky mají komunikační dosah průměrně kolem 200m a to nestačí aby data došla do nejbližšího datového centra. Proto vybrané měřáky mají funkci opakovače, to co k nim přiletí po síti zopakují dále. To dostačuje výborně v hustě zasíťovaném městě, ale na vesnicích, nebo když je obec "přes řeku" nebo "přes kopec", nebo v chatové oblasti, jsou často větší vzdálenosti a musí se do sítě dávat opakovače po těch cca 200m. To samozřejmě prodražuje síť a snižuje spolehlivost systému - zvyšuje počet prvků které se mohou pokazit.<br />
<br />
Další problém je ten, že aby chytrý elektroměr fungoval, musí být připojen k napájení. Ale hlavně chataři když odjíždí, shazují jističe. V celku logicky, proč by měla jít elektřina do baráku kde nic není zapojené, akorát by to mohlo bez dozoru někde zahořet při závadě. Jenže elektroměr je až za jističi, takže když zákazník shodí jističe, shodí i ten elektroměr. A pak se ten elektroměr nehlásí a na centrále nemají odečty a svítí jim závada. Navíc pokud je ten elektroměr současně opakovačem, tak signál z elektroměrů, které jsou dále od centrály, nedojde také a datově chcípne celý větší blok sítě. Tím je celá slavná chytrost v tahu a jsou výjezdy na fakticky neexistující závady a jsou problémy s odečty a účtováním těch datově mrtvých odběrných míst.<br />
<br />
Samozřejmě je to částečně řešitelné instalací dalších opakovačů před centrální jističe zákazníka, ale to jsou další zásahy a náklady a ne vždy je to realizovatelné a ne vše by to řešilo.<br />
<br />
Prostě zatím je to v praktické rovině dost velký běs a ještě to pár let potrvá, než se to vše odladí a dořeší. Ale to je prostě daň za vývoj.<br />
<br />
Nicméně proč hlavně to vše píšu. Zajímají mě chytré sítě z pohledu decentralizace a lepšího rozkládání zátěže od vysoce špičkových a špatně predikovatelných zdrojů - OZE typu slunce a vítr. Ten typ chytrých sítí o kterých se píše na všemožných "zelených" webech. Jenže to dnešní a ani výhledově budoucí realita rozhodně není. Chytré elektroměry vlastně nic z toho neřeší a ani nemohou řešit. Jsou to jen prvky pro lepší monitoring a řízení centrálně ovládané sítě. Stále je to stejná centralistická a nutně monopolně řízená síť, kde veškerá faktická moc a cena leží v rukou správce a provozovatele sítě a kde je nutný nezávislý regulátor sítě střežící chování vlastníka / provozovatele této sítě. Chytrou sítí bych to nenazýval.
Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-61899244375820362512014-04-29T09:07:00.000-07:002014-04-29T09:13:20.188-07:00<h1>
Cena dostavby Temelína</h1>
<br />
<i>Rozpočet na úrovni kupeckých počtů - úmyslně zveřejněný až nyní po zrušení tendru.</i><br />
Martin Prokš: martin (tečka) prokš (zavináč) gmail (tečka) com<br />
Základní text dokončen: 28.9.2012<br />
Úvod a dodatek: 29.4.2014<br />
<br />
<h3>
Slovo úvodem</h3>
Kolem dostavby dvou dalších bloků jaderné elektrárny Temelín se točí velké množství informací a ohledně ceny a rentability spíše dezinformací. Proto jsem se v roce 2012 rozhodl si udělat vlastní názor na situaci. Byť je tento text již postaršího data vůči datu zveřejnění, domnívám se, že hlavně díky závěrům které mi z toho vyplynuly, je stále velmi aktuální.<br />
<br />
Důvod proč jsem váhal s jeho zveřejněním je ten, že sám jsem zaměstnancem jedné z firem v dostavbě zainteresované. Jako řadový konstruktér nemám s dostavbou nic společného, nemám přístup k žádným "insider like" informacím a nic ovlivnit nemohu a ani nic z toho nechci. Přesto jsem cítil jistý střet zájmů toto psát a zveřejňovat v době kdy tendr byl na stole. Nyní je tendr shozen ze stolu, střet zájmů tedy pominul a je to spíše v rovině úvahy do budoucna.<br />
<br />
Předesílám, že neřeším kdo by měl Temelín nebo jakoukoli jinou elektrárnu dostavovat, zaměřuji se jen na ekonomickou analýzu stavby a následného provozu velkého zdroje elektrické energie.<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
Střednědobý úhel pohledu (do 20 let)</h3>
Jen velmi zjednodušeně. ČEZ ať už si vezme půjčku, nebo zafinancuje stavbu z vlastního, bude chtít v reálné době návratnost investice. To znamená, že cenu za pořízení musí rozpočítat do ceny silové elektřiny kterou bude prodávat v tom daném časovém období.<br />
<br />
Výchozí předpoklady: <br />
<table>
<tbody>
<tr> <td align="left">200x10<sup>9</sup> kč</td> <td align="justify">- odhad max. nákladů (slovy dvě stovky miliard kč)</td></tr>
<tr> <td align="left">20 let</td> <td align="justify">- odhad doby návratnosti</td></tr>
<tr> <td align="left">2 GW</td> <td align="justify">- výkon nově dostavěných bloků (= 2 000 MW = 2 000 000 kW)</td></tr>
<tr> <td align="left">0,78</td> <td align="justify">- roční využitelnost (<a href="https://www.blogger.com/null" name="DukovanyVyroba">[2]</a>))</td></tr>
<tr> <td align="left">5%</td> <td align="justify">- očekávatelný roční úrok půjčky, respektive minimální požadovaná návratnost investice.</td></tr>
<tr> <td align="left">60%</td> <td align="justify">- koeficient reálného zúročení - protože splácení probíhá průběžně,
je odhadem jen tato část fakticky navýšena. Finančník by to asi dokázal spočítat seriózněji, toto je jen odhad.</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
Za rok nové bloky vyrobí cca = <i>roční využitelnost</i> x <i>dní v roce</i> x <i>hodin ve dni</i> x <i>výkon v kW</i><br />
<div style="text-align: center;">
0,78 x 365 x 24 x 2 000 000 = 1,37x10<sup>10</sup> kWh elektřiny</div>
<br />
Za plánovanou dobu splácení/návratnosti je to 20x více, tedy = 2,73x10<sup>11</sup> kWh<br />
<br />
Náklady na obsluhu dluhu a splácení za 20 let lze tedy očekávat někde kolem =<br />
<i>půjčka</i> x ( <i>základ půjčky</i> + (<i>úroky za 20 let</i>) x <i>koeficient reálného zúročení</i> )<br />
<div style="text-align: center;">
200x10<sup>9</sup> x ( 1 + (1,05<sup>20</sup> - 1) x 60%) = 398,4x10<sup>9</sup> kč</div>
<br />
Náklady na obsluhu dluhu pak vychází na 1 kWh na =<br />
<div style="text-align: center;">
398,4x10<sup>9</sup> / 2,73x10<sup>11</sup> = 1,45 kč / kWh</div>
<br />
Provozní náklady lze odhadnout v současných cenách na cca 0,6 kč/kWh (srovnání s údajem který se uvádí u Dukovan které jsou už splacené <a href="https://www.blogger.com/null" name="dukovany">[1]</a>) pak prostě vycházím, že ČEZ potřebuje prodávat silovou elektřinu dlouhodobě alespoň za 2,00 kč/kWh. Jsou to jen odhady od stolu laika. Ke dnešnímu dni 27.8.2012 je cena za 1 kWh na burze okolo 1,20 kč. Čili zde je hned na první pohled vidět problém a to velký.<br />
<br />
Aby mělo vůbec smysl uvažovat dál, budu předpokládat cenu silové elektrické energie právě kolem těch 2,00 kč/kWh (= 2 000 kč/MWh), což je cca částka o které ČEZ mluví že by chtěl asi vyjednat jako garanci se státem.<br />
<br />
Nicméně jsou to jen hrubé první odhady. Ve skutečnosti lze očekávat, že ČEZ zaplatí část hotově a pouze na část si vezme úvěr. Což samozřejmě zlevní obsluhu dluhu a tím poklesne ta část 1,45 kč/kWh na menší. Také je velmi dobře možné, že obchodníci ČEZu vyjednají lepší podmínky u banky (bylo by velmi třeba pro reálnou návratnost projektu). V neposlední řadě lze také očekávat, že cena za dostavbu nebude těch 200 miliard kč, ale méně. Ono těch 200 miliard kč by bylo asi na hraně finanční rentability, jestli ne už za ní, a to si myslím musí uvědomovat i všichni zainteresovaní dodavatelé Francouzi/Američané/Rusové, mají přeci své profesionály ekonomy.<br />
<br />
<h3>
Střednědobé srovnání s tepelnou elektrárnou</h3>
Pro srovnání stejná metodika pro uhelnou elektrárnu Počerady. ČEZ prý uvažuje mimo jiné i o odprodeji uhelné elektrárny Počerady za cenu mezi 10 až 20 miliardami kč <a href="https://www.blogger.com/null" name="pocerady">[3]</a>. Zde je ale jeden velký rozdíl, elektrárna má bloky staré cca 10-20 let a předpokládaná doba životnosti bloku je kolem 30-40 let (původní bloky byly z dekády 1960-1970 let a měnili se v dekádě 1990-2000), takže návratnost by vzhledem k současnému stáří určitě měla být do 10 let - cca asi tak.<br />
<br />
<table>
<tbody>
<tr> <td align="left">15x10<sup>9</sup> kč</td> <td align="justify">- odhad investičních nákladů (<a href="https://www.blogger.com/null" name="pocerady">[3]</a>)</td></tr>
<tr> <td align="left">5x200 MW</td> <td align="justify">- výkon bloků (elektrický)</td></tr>
<tr> <td align="left">0,78</td> <td align="justify">- roční využitelnost, předpoklad podobná jako u jaderné elektrárny</td></tr>
<tr> <td align="left">5%</td> <td align="justify">- očekávatelný roční úrok půjčky</td></tr>
<tr> <td align="left">60%</td> <td align="justify">- koeficient reálného zúročení</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Jen telegraficky stejnou metodikou jako v předchozím případě:<br />
Za jeden rok elektrárna vyrobí elektřiny cca = 0,78 x 365 x 24 x 5x200 000 = 6,833x10<sup>9</sup> kWh<br />
<div style="text-align: center;">
Za 10 let to pak tedy je 6,833x10<sup>10</sup> kWh.</div>
<br />
Finanční náklady na dluh a jeho obsluhu pak jsou = 15x10<sup>9</sup> x ( 1 + (1,05<sup>10</sup> - 1) x 0,60) = 20,7x10<sup>9</sup> kč <br />
<br />
finanční náklady na splácení dluhu pak přibližně vychází = 0,30 kč / kWh.<br />
<br />
Z úvěrového úhlu pohledu pohledu se tedy uhelná elektrárna jeví jako ekonomicky velice racionální zdroj, 4,8x finančně levnější než jaderná elektrárna. Samozřejmě netuším jaké jsou provozní náklady takové elektrárny, nemám údaj jako jsem měl u Dukovan (těch 0,6 kč/kWh). Ale i kdyby to byly dvojnásobné náklady (1,20kč/kWh), pak by to bylo celkem 1,48 za kWh. Z tohoto pohledu je tedy ekonomicky tepelná elektrárna výhodnější. Nicméně při reálné ceně elektrické energie 1,20 kč/kWh ani nová tepelná elektrárna nepřichází v úvahu vystavět, ztráta by byla 0,28 kč/kWh!<br />
<br />
<h3>
Dlouhodobý výhled na jadernou elektrárnu </h3>
Dlouhodobý výhled je o tom, kolik může (v konstantních cenách) vynést jaderná elektrárna pokud půjde vše dle očekávání a dlouhodobých zkušeností. Jaderné elektrárny předchozích generací jsou provozovány po dobu 30 a více let. Stávající elektrárny se předpokládá doba životnosti mezi 40 až 60 lety (Dukovany a “staré” bloky Temelína) a pro nové bloky Temelína se uvažuje již nyní ve fázi projektu s faktickou životností 60 let za předpokladu řádné údržby a provozu.<br />
<br />
Pokud elektrárna po dobu 20 let bude pouze splácet sama sebe a své provozní náklady bez generování zisku, nebo jen s minimálním ziskem, z pohledu vlastníka to není šťastná situace, ale je to akceptovatelné. Po oněch 20 letech dojde ke splacení a pak dalších 20 až 40 let bude elektrárna vyrábět za oněch provozních 0,60kč/kWh a to co před tím šlo na splácení úvěru nyní půjde čistě do zisku. Za těch dalších 20 až 40 let jsou to pak ohromné zisky, doslova slepice snášející zlatá vejce jako jsou dnes Dukovany. Z tohoto dlouhodobého hlediska je jaderná elektrárna fantastický zdroj příjmů nad který není. Opět jen velmi jednoduše “přes palec” v cenách 2,00 kč/kWh.<br />
<br />
Pokud se bude počítat s celkovou životností elektrárny “pouhých” 40 let, neboli 20 let po splacení úvěru a částka která půjde za tu dobu do zisku byla ono “úvěrových” 1,45 kč/kWh, pak ročně nové bloky vytvoří hrubý zisk cca 20 miliard korun! Za 20 let (při životnosti 40 let) je to fantastických 400 miliard korun, za 40 let (životnost 60let) pak dokonce 800 miliard!<br />
<br />
Pro porovnání, uhelná elektrárna typu Počerady vrátí pouhých 0,80 kč/kWh (rozdíl mezi cílovými prodejními 2,00 kč/kWh a náklady na provoz 1,20 kč/kWh) při životnosti 10 let a mnohonásobně menší roční výrobě elektřiny. To znamená, že “Počerady” ročně po splacení úvěru budou tvořit hrubý zisk okolo 6 miliard korun a za zbylých 10 let své životnosti přinesou “pouhých” 60 miliard.<br />
<br />
Znovu opakuji, stále se počítá s cenou 2,00 kč/kWh. Inflace, změny ceny elektrické energie a tak dále s tím vším někam zahýbou, ale to už by bylo totální věštění z křišťálové koule...<br />
<br />
<h3>
Závěr</h3>
Závěrem lze říci, že z dlouhodobého pohledu je jaderná elektrárna zlatá slípka. Je potřeba aby společnost byla dostatečně finančně silná překonat prvních 20 let splácení a pak už jsou jen zářné zítřky a jistoty...<br />
<br />
A to je ten problém. Zdaleka největší problém a riziko pro provozovatele jaderné elektrárny neplyne z technické, bezpečnostní a finanční podstaty, ale z politického pozadí. Cokoli s jádrem je zdrojem vášní významné části společnosti a tím i politiků a při takto dlouhodobých výhledech jako je 10, 20 až 60 let je zcela největší riziko to, že prostě politici jinak zcela zdravou elektrárnu prostě zakáží. Nebo nesmyslně zdaní a pak zakáží jako Německo v letech 2009 až 2011. Nejdříve vysoké zdanění “nemravných” zisků z již odpisově splacených elektráren, výměnou za příslib prodloužení povolení provozu, pak politický příkaz k jejich uzavření a šmitec.<br />
<br />
<h3>
Dodatek duben 2014 </h3>
<br />
Od sepsání tohoto textu uplynulo přes rok a půl a cena elektrické energie na burze se vyvýjela dle následujícího obrázku.<br />
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgx0aKCW47WASrziKy9-cWuSiBLtLw5VusZNDtTHyKqTPK9Nttz5Zg-HPHLz0YtG63lfvtQYmZsfCG1u-fYTZ4gkgiNoouQHL1-lIOpa1BYFaBHQQ7Zi3nnf02KVucWlP-bnA0dUrj4Dq8/s1600/cena-elektriny-burza-28-4-2014-3roky.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgx0aKCW47WASrziKy9-cWuSiBLtLw5VusZNDtTHyKqTPK9Nttz5Zg-HPHLz0YtG63lfvtQYmZsfCG1u-fYTZ4gkgiNoouQHL1-lIOpa1BYFaBHQQ7Zi3nnf02KVucWlP-bnA0dUrj4Dq8/s1600/cena-elektriny-burza-28-4-2014-3roky.png" height="262" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"> graf z burzy komodit <a href="https://www.blogger.com/null" name="burza">[4]</a></td></tr>
</tbody></table>
Zde je jasně vidět, že cena za silovou energii je dlouhodobě hluboko pod předpokládanými 2,00 kč/kWh, a ne jen to, cena je hluboko i pod 1,20 kč/kWh a aktuálně se pohybuje mezi 0,90 až 1,00 kč/kWh. I jako laik se odvážím kategoricky tvrdit, že za těchto okolností se čistě komerčně nevyplatí stavět ani rekonstruovat žádnou elektrárnu, jedno jestli jadernou, uhelnou nebo plynovou. Náklady úroků by byly vyšší než příjem z prodeje vyrobené energie a elektrárna by se nikdy nesplatila, naopak by se stala hluboce prodělečnou a společnost jí vlastnící by dostala do problémů. Cena silové energie je tak nízko, že je na místě se ptát, zda se již nedotkla provozní nákladové ceny pro "staré" již odpisově splacené elektrárny.<br />
<br />
Pokud tento trend bude pokračovat, lze očekávat velké problémy v následujícíh letech. Ale to už je zase jiné téma...<br />
<br />
<h3>
Odkazy</h3>
<ol>
<li id="dukovany"><a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Dukovany">http://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Dukovany</a><br />(kapitola Ekonomika provozu, cena 0,60 kč/kWh)</li>
<li id="DukovanyVyroba"><a href="http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/je-v-cr.html">http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/je-v-cr.html</a><br />(Jaderná elektrárna Dukovany, 4x510MW bloky, ročně vyrobí 14TWh)</li>
<li id="pocerady"><a href="http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2136978/prodej-elektraren-cez-moderni-pocerady-to-nebudou-pres-nejistotu-kolem-uhli.html">http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2136978/prodej-elektraren-cez-moderni-pocerady-to-nebudou-pres-nejistotu-kolem-uhli.html</a><br />(Informace o prodeji Počerad)</li>
<li id="burza"><a href="http://www.kurzy.cz/komodity/nr_index.asp">http://www.kurzy.cz/komodity/nr_index.asp</a><br />(burza s komoditami, odkaz elektřina)</li>
</ol>
Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-43143628806933871632014-03-24T16:28:00.000-07:002014-03-24T16:28:57.585-07:00Armáda ČR v současné EvropěSoučasné dění na Ukrajině a nespokojenost s politickou reakcí Evropy a zástupců České republiky mě nutí vyjádřit svou představu o úloze armády v ČR tady, teď a v budoucnu i o politických souvislostech okolo. Toto je politický článek, předesílám rovnou.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
(Jen pro rychlé zorientování se pro případnou budoucnost: březen
2014, odtržení Krymu od Ukrajiny a jeho připojení k Ruské federaci za
špatně skrývané účasti ruských vojsk.) <br />
<br />
Jsem pevně přesvědčen, že jedním ze základních úkolů státu je chránit územní celistvost státu a chránit obyvatelstvo mimo jiné i před ostatními státy. V Evropě je sice od konce druhé světové války relativně klid, no relativně, ale to neznamená, že to tak musí zůstat na vždy. Jsme jen lidé, stejní lidé jako před 100 lety kdy vypukla první světová válka. Jsme stejní lidé jako v době napoleonských válek a jsme konec konců stejní lidé jako v době křižáckých válek... Jsme prostě lidé a mezi lidmi ke konfliktům občas dochází a když protivník dospěje k závěru, že diplomacie a slova nestačí, nebo že násilí je dokonce výhodné, tak prostě sáhne k násilí a na válku je zaděláno.<br />
<br />
Nevěřím na bezbřehý humanismus, že když my nebudeme mít zbraně, nebo k nim nesáhneme, že to samé dodrží i protistrana "jen pro naše krásné oči". Prostě věřím v pravdivost hesla: "chcešli mír, připravuj se na válku".<br />
<br />
<ol>
<li>Armádu potřebujeme. Moderní armádu s loajálním velením a mužstvem.</li>
<li>Politici musí takovou armádu požadovat a tvořit podmínky pro její existenci.</li>
<li>Politici musí být loajální Českém Republice, zemi a obyvatelstvu.</li>
<li>Politici musí tato témata pravidelně předkládat veřejnosti a vést o nich debatu.</li>
</ol>
Jsem si plně vědom, že ČR patří v Evropě k menším státům a je obklopena většími a silnějšími státy, nicméně to neznamená, že armáda nemá šanci. Armáda nemusí být tak silná aby zvítězila proti jakémukoli protivníkovi, ale musí být dostatečně silná aby dokázala způsobit významné a bolestivé ztráty. Každý si pak rozmyslí na nás zaútočit. Prostý kalkul získám/ztratím hraje ve strategických úvahách velkou roli. Nemluvě o mezinárodních dopadech jakéhokoli konfliktu, oslabení agresora tímto konfliktem a nutnost jeho kalkulace s následujícími odvetnými opatřeními ostatních států při jeho oslabení z původního konfliktu...<br />
<br />
Armáda sama o sobě je nic. Armáda je instituce která je zřizována a kontrolována politiky a plní zadání politiků.<br />
<ul>
<li>Jsou to politici kdo rozhodují o tom kolik peněz půjde do armády.</li>
<li> Jsou to politici kteří rozhodují o základních strategických bodech armády/obrany (např. jestli bude armáda na základě profesionálního sboru, nebo branná povinnost a jen velitelské posty budou profesionální).</li>
<li>Jsou to politici kdo kontrolují armádu, jejich úloha je zde také nezastupitelná. </li>
</ul>
Prostě bez soustavné politické součinnosti a podpory není možné mít použitelnou armádu.<br />
<br />
Politici jsou nakonec ti, kteří rozhodují o případném použití armády. Zjednodušeně když politici zavelí: jděte do války, tak se armáda musí
zvednout a jít. Když politici nezavelí nic, tak armáda také udělá - nic
(jako se to stalo třeba na tom Krymu). Když v kritický moment selžou politici a ustoupí vnějšímu agresorovi bez aktivace armády, pak jsou jednoznačně politici vinni a armáda s tím nic nezmůže. V případě roku 1938 a 1939 to byli právě čeští politici, kteří selhali. V případě Ukrajiny roku 2014 to byly právě ukrajinští politici kdo dlouhodobě selhával (dlužno říci že ne jen oni) a zavinil situaci ve které byla byť i poměrně silná a vyzbrojená ukrajinská armáda na nic.<br />
<br />
A v neposlední řadě jsou to občané, kteří se musí se svým státem identifikovat, identifikovat se s geografickým územím a obyvatelstvem. Občané musí být ochotni bránit svůj stát a občané musí důvěřovat své armádě a v alespoň minimální míře i své politické vládě, alespoň v odhodlání obrany státu. Politika znamená (nebo alespoň má znamenat): veřejná činnost, správa; řízení státu<a href="http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/stat"></a>; vztahy mezi státy. A do toho prostě obrana státu patří a je úkolem politiků tuto obranu řešit. Ale bez plošné podpory a alespoň rámcové informovanosti obyvatelstva to nejde. A to znamená tato témata politiky pravidelně otevírat a diskutovat, se stavem armády seznamovat veřejnost a prostě pracovat na vztahu veřejnosti a armády a diskutovat mezinárodní rizika a nutnost armády. To je nekonečný boj, staří lidé odcházejí z aktivity, nové generace nastupují a tyto myšlenky je nutné stále dokola diskutovat a seznamovat nové generace.<br />
<br />
Mnozí lidé argumentují tak zvanou kolektivní bezpečností v rámci svazků jako je NATO nebo EU, ale to je z velké míry falešný pocit bezpečí. Kdo jsou vojáci NATO? Členové armád členských zemí. Jednotky EU ani neexistují a i kdyby vznikly, kdo to bude, zase ti samí vojáci členských zemí. Ale jací vojáci? Který členský stát vyšle umírat své vojáky za nějaké Čechy, kteří ani nebyli schopni a ochotni mít vlastní armádu aby se aspoň trochu bránili? Mezinárodní aliance jsou velmi dobrou "nadstavbou", ale základ jsou národní síly. Například stíhací letectvo (pomíjím bojovou hodnotu 14 kusů gripenů proti potenciálním protivníkům v roce 2014) máme jen pronajaté, co asi udělá majitel kdybychom se rozhodli je poslat do mise kde by reálně hrozilo jejich zničení?<br />
<br />
Máme zastupitelskou demokracii, my občané volíme politiky, kteří nás poté zastupují ve vedení státu a mají provozovat politiku v tom původním smyslu slova - správa věcí veřejných a státu, ne politikaření které znamená pletichaření a podvádění za účelem zisku a udržení moci.<br />
<br />
Nakonec jsme to my občané kdo volí své vrcholné politiky. Volme politiky, ne pleticháře. A když se ukáže že jsme se v nich spletli, nemilosrdně od nich utečme k někomu jinému s rozumným programem. Volme bez ohledu na velikost strany. I tak zvaně propadlý hlas nepropadne, je to jasná informace pro politiky, že podpora jejich myšlenek je jaká je, že roste nebo klesá. Aktivně čtěme programy nebo alespoň předvolební shrnutí stran, nebuďme ovce které se nechají vést na stříhání. Jde o nás, o naše přežití a po nás o naše děti a děti našich dětí. Pamatujme že minulost je daná, přítomnost už změnit nelze/nestihneme, ale budoucnost je to co ovlivnit můžeme. O budoucnost se hraje dnes. A armáda je tu pro naši budoucnost, armáda je jeden z mnoha nezbytných kousků které dávají celek - fukční stát svobodných občanů. Volme strany, které chtějí dělat politiku. Dejme jim šanci. Moje osobní volba je<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.svobodni.cz/" target="_blank"><img alt="http://www.svobodni.cz/" border="0" src="http://www.svobodni.cz/App_Themes/knowlimits/img/logo-strana-svobodnych-obcanu.png" height="118" width="400" /></a></div>
<h2>
<a href="http://web.svobodni.cz/program/politicky-program#I" target="_blank">I. Pojetí státu</a></h2>
Je nesporné, že pojetí státu má dalekosáhlé důsledky pro každodenní
politické rozhodování, pro hlasování o detailech kterékoli legislativní
předlohy. Ideje a ideologie mají zásadní význam při získávání podpory
lidí pro konkrétní politiku.Politika bez filosofického obsahu se
stává pouhým mechanickým bojem o moc a zákonitě vede k úpadku
svobody.<br />
<br />
<h2>
<a href="http://web.svobodni.cz/program/politicky-program#III" target="_blank">III. Vnější bezpečnost</a></h2>
Svobodní považují budování sebevědomé efektivní vojenské síly za
výraz státní svrchovanosti a za povinnost státu. Ozbrojené síly hájí
nedotknutelnost území státu a plní alianční závazky zejména v rámci
NATO.<br />
<br />
<a href="http://web.svobodni.cz/program/politicka-filosofie">http://web.svobodni.cz/program/politicka-filosofie</a><br />
<a href="http://web.svobodni.cz/program/politicky-program">http://web.svobodni.cz/program/politicky-program</a><br />
<a href="http://web.svobodni.cz/program/otazky-a-odpovedi" target="_blank">http://web.svobodni.cz/program/otazky-a-odpovedi </a><br />
<br />Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-83879938357886870242013-12-23T04:13:00.000-08:002013-12-23T04:47:41.626-08:00Elektroenergetika - trh, stát, budoucnost?<div dir="ltr" id="docs-internal-guid-3110b979-1f46-d497-db76-29e078fc59c1" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Martin Prokš: martin (tečka) proks (zavináč) gmail (tečka) com</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Poslední úprava 05.06.2013 - 20.12.2013 - stav rozpracováno</span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Dnes se hodně mluví o dostavbě Temelína, energetické bezpečnosti a v menší míře o trhu s elektrickou (silovou) energií. A právě trhu s elektrickou energií a dopadům na dostupnost elektrické energie pro lidi se chci věnovat v tomto článku. Nejsem na toto téma žádný odborník, nejsem ani elektro-inženýr, ani ekonom, jsem strojař který přemýšlí nad základními principy a závislostmi.</span><br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<a name='more'></a><br />
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-3110b979-1f47-6efc-bf7f-c3e83de0e2b5" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 6pt; margin-top: 24pt;">
<span style="font-size: large;"><span style="font-weight: normal;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Technický popis problému</span></span></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></span></h2>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Nejdříve je potřeba si umět představit jak vlastně dodávka elektrické energie probíhá. Co vlastně je za tou zásuvkou ve zdi a za fakturou za elektřinu. Problematika elektrické energie je v detailním pohledu velmi složitá záležitost a asi jen málokdo se v ní skutečně orientuje do detailu (já rozhodně ne). Nicméně z pohledu uživatele který chce rozumnět o co jde není potřeba pitvat každý detail. Stačí se na elektro-energetickou soustavu podívat jako na celek který se skládá ze tří hlavních částí a jednoho pomocného systému.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: center;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> </span><img height="255px;" src="https://lh4.googleusercontent.com/ggbGouMtLDrQSydPWZ6QR1tXBjIK-EJnWEfUTgktgCl0C0TUKkqJh9XJjQFqgU0i0b8NVRiIX2ancvOjtqkxGYXpDffa0WIrl9PUvMeFqWWsb0V4iizUzj3T0g" width="398px;" /><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<ol style="margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<li dir="ltr" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; list-style-type: decimal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">První hlavní částí je výroba - elektrárny. Ty vyrábí elektrický proud a cpou ho do sítě - do drátů.</span></div>
</li>
<li dir="ltr" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; list-style-type: decimal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Druhá hlavní část jsou spotřebitelé. Ti elektrickou energii potřebují a ze sítě ji odebírají. Domácnosti, podniky, zkrátka zákazníci spotřebitelé.</span></div>
</li>
<li dir="ltr" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; list-style-type: decimal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Třetí hlavní část je rozvodná síť. Ty dráty, trafostanice a věci okolo, zkrátka přenos a distribuce, cesta kudy elektřina proudí z elektráren ke spotřebitelům.</span></div>
</li>
<li dir="ltr" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; list-style-type: decimal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Čtvrtá hlavní část jsou prvky řízení a regulace sítě. Problém je v tom, že elektřina se prakticky nedá skladovat. To znamená, že v žádném okamžiku do drátů nenacpete víc, než kolik z nich spotřebitelé zrovna jsou schopni odebrat. Na druhou stranu to také znamená, že z drátů nejste schopni odebrat víc, než kolik zrovna elektrárny vyrobí. Vždy když se začne rozcházet výroba s odběrem to pro síť znamená potřebu začít někam ukládat přebytečnou energii, nebo naopak nedostatek někde brát. Pokud by tato možnost nebyla, elektrická síť by ihned začala mít velké problémy (změny napětí a frekvence) a velice rychle by směřovala k rozpadu - v řádu vteřin a méně. No a pro to je tam ta čtvrtá pomocná část zjednodušeně představovaná akumulačními přečerpávacími elektrárnami, které umí buďto elektřinu spotřebovávat (čerpat vodu do kopce - režim čerpání), nebo se přepnout a pustit vodu z kopce přes turbínu-generátor (vyrábět proud - režim výroba). </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Změna z elektrárny v čerpadlo, nebo obráceně z čerpadla na elektrárnu, z plného výkonu desítek až stovek MW do plného opačného výkonu, probíhá v řádu několika desítek vteřin - typicky 60-150s. Impozantní a fantastické stroje, alespoň pro nás techniky. A nenáviděné pro nás vodáky jezdící divokou přírodní vodu a milovníky přírodních scenérií.</span></div>
</li>
</ol>
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Takže se vlastně jedná o velmi jednoduchou záležitost. Máme elektrárny které cpou elektřinu do drátů a těmi dráty je elekřina přivedena ke spotřebiteli. Pro vyrovnávání občasné nerovnováhy mezi výrobou a spotřebou jsou ke drátům ještě připojeny vyrovnávací akumulační zdroje. V tom nejzákladnějším principu to je skutečně takto jednoduché.</span><br />
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-3110b979-1f48-c2d2-6cc4-dddbd624c886" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 6pt; margin-top: 24pt;">
<b><span style="font-weight: normal;"><span style="font-size: large;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Evropský model trhu s elektřinou</span></span></span></span></b></h2>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Výrobci a distribuční síť jsou zde pro odběratele. Odběratelé chtějí a potřebují elektřinu, ti za elektřinu v konečném důsledku platí. V Evropě je celá elektro-energetická síť propojena do jednoho velikého celku. Všechny kabely jsou navzájem propojené. Všechny elektrárny dodávají elektřinu do jediné sítě ke které jsou připojeni všichni odběratelé. To znamená, že (teoreticky) není problém aby odběratel z jižního Španělska nakoupil na burze elektřinu u elektrárny v Litvě. Ona elektrárna v Litvě vidí, že si od ní někdo koupil třeba na 1.6. energii 1000MWh . Tak to prostě v daný čas vyrobí a dodá do sítě a o transport se postará přenosová a distribuční síť. Elektrárny, respektive elektrárenské spol., takto prodávají svou kapacitu, obchodníci s elektrickou energií ji kupují a prodávají koncovým uživatelům.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: center;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> </span><img height="238px;" src="https://lh5.googleusercontent.com/QbBBhS733ta6Q1qdMkxt_BqA0o0bddLk_pYQOqNxbQJ09rc1_pu9SsG2W_0g3iYkwfkzRcY-1stsaWx3wwQW39qoZRHeQEEu-Q60DfD5uBhHwjB1Z1Szh8IkMQ" width="371px;" /><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: center;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Elektroenergetická Evropa, obrázek pochází ze stránek ČEPS, a.s.</span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Tím, že obchodníci mají hodně uživatelů a vědí co je to za uživatele (třeba 2000 domácností s tarifem A + 1000 firem s tarifem B), tak statisticky umí velmi dobře odhadnout, kolik elektřiny v každý moment musí mít nakoupeno aby své koncové spotřebitele uspokojili. Ano, reálný systém je složitější, ale osekáno na základní kostru to tak je a vše ostatní jsou jen “matoucí pentle” kolem. Tedy ony to nejsou jen matoucí pentle. Ještě je vhodné říci, že cena elektrické energie není jedna, je jich několik. Existuje burza dlouhodobých kontraktů (den, týden, měsíc, rok) s nějakými cenami pro základní a špičkové zatížení a burza aktuálních kontraktů typicky 10minut se zcela jinými cenami. Zde ceny létají šíleně nahoru a dolů dle aktuální situace v danou chvíli, prý o stovky procent, ale objem obchodů je řádově menší, obchoduje se jen s momentálním rozdílem mezi aktuální (průměrnou) potřebou a již nasmlouvanou úrovní. No a pak je zde regulační energie se svou cenou pro zbytkové dorovnávání rovnováhy v síti - ještě menší objemy. Nicméně např. cena za základního zatížení 1MWh pro měsíc srpen 2013 je 893,10Kč (34,25Euro) dne 15.7.2013. Ale špičková je 1125,80kč (43,30Euro). Na roční opci 1MWH pro rok 2015 je cena 36,50Euro (949,-Kč). A těch cen, finančních produktů elektřiny a konkrétních obchodně/platebních mechanismů je více... Viz odkazy na konci článku, tohle je skvělé hřiště pro burzovní hráče a stáda obchodníků - a skvělé místo kde během pár minut prodělat kalhoty pro naivní hejly nebo smolaře.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obchodník pak tedy hledá nejlevnější dodavatele s dostatečnou kapacitou a přiměřenou zárukou splnění dodávky, dokud nenaplní energetické požadavky svých koncových zákazníků. Energetické firmy (výrobci) si takto konkurují u obchodníků a obchodníci si konkurují u koncových odběratelů. Díky tomu (teoreticky) funguje trh s elektrickou energií v Evropě. Problémů té výše zmíněné teorie a praxe je ale několik.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Jeden problém je v distribuční síti. Ty dráty si prakticky nijak nekonkurují. Od elektrárny obvykle vede jen jedna nebo dvě trasy ke koncovému odběrateli. Problém je v tom, že hlavně páteřní linky jsou velmi drahé, rozměrné a ohyzdné stavby. To jsou ta vedení vysokého a velmi vysokého napětí (VN a VVN). Prostě není prostor, peníze a ochota nás lidí mít těch linek několik vedle sebe. To znamená, že distribuční firma, která vlastní páteřní trasu přes daný stát v daném směru, prostě má své jisté. Prakticky ji není jak obejít, jak zakoupit přenos přes levnější, nebo jinak výhodnou cestu jinudy.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Duhý problém je celková regulace sítě. Elektro-distribuční soustava je fyzikálními soustava a přání a ideologii ignoruje. Velmi limitujícími faktory jsou velmi omezené možnosti akumulace, relativně malá záloha přenosové kapacity rozvodných linek a omezené přeshraniční propoje. Z toho vyplývá, že je nutné tuto soustavu pečlivě a centrálně řídit a udržovat v rovnováze a v tom musí všechny subjekty celé sítě těsně kooperovat aby udrželi tuto fyzikální soustavu v celku. Tím ale nemají moc možností libovolně přesměrovávat toky i kdyby paralelní vedení zrovna bylo k dispozici. To znamená, že konkurence není fakticky příliš možná, distributor si může do značné míry diktovat cenu za své služby, protože ho není jak obejít. Proto jsou distribuční firmy (u nás je to ČEPS, a.s.) regulovány či přímo vlastněny jednotlivými státy s různou mírou úspěšnosti. ČEPS a ČR je spíše ten lépe fungující případ tohoto typu v Evropě.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Filozoficko/technicko/teoretická poznámka: energetické sítě jsou koncipovány konzervativně, to znamená dodržují jednou ověřený princip a nejsou moc ochotny zkoušet nové experimentální postupy. Nicméně existují i decentralizované teorie systémů řízení komplexních fyzikálních soustav, včetně rozsáhlé elektrosoustavy. Jenže to by znamenalo totálně fyzicky přebudovat celou rozvodnou a distribuční síť od základu. To v již zasíťované Evropě prakticky nepřichází v úvahu, všechno zahodit a začít budovat od nuly znovu.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Třetí problém (hlavně "balkánského typu") je, že ne všechny státy plně přistoupily na výše zmíněný evropský model obchodníků s elektřinou pro koncového zákazníka. V ČR tento model již nějakou dobu máme a nějak funguje, každý si může vybrat od koho bude elektřinu kupovat, byť i u nás je tento výběr omezený. Ale třeba v ne tak vzdálené balkánské zemi to tak není. Tam sice mají několik obchodníků na trhu, nicméně jsou to jen přeprodejci nad kterými stojí územně daný velkoobchodník a distributor v jednom. Daný obchodník/distributor má licenci na dané území a to je jeho a koncoví prodejci jsou v jeho diktátu. Jiný obchodník/distributor na dané území nemá přístup. Ono je to ještě kapku komplikovanější, ale v principu to skončí právě na těch lokálních distributorech. To ale není volný trh, není konkurence. Koncový zákazník nemá alternativu od koho kupovat, prostě má monopolního obchodníka/distributora daného odběrným místem a tím to hasne. Stát tam pak reguluje obchodníky s větší nebo menší úspěšností a logikou. Ale to není trh, to je zase jen monopol o který se stát nastavením regulací a daní dělí s obchodníky, kteří mají logický cíl: maximalizace zisku v mezích zákona/regulace.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">No a čtvtý ohromný problém je v tom, že evropský model energetické burzy je zcela zkřiven a fakticky znefunkčněn. Zkřiven a znefunkčněn dotacemi a regulacemi v energetice. V rámci </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">zelené</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> legislativy jsou tak zvané obnovitelné a ekologické zdroje energie velmi silně dotovány a zvýhodňovány. Současně platí regulace, že </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">zelenou elektřinu musí síť odebrat</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">. Dotace jsou tak vysoké, že případný prodej na burze by byl jen minoritním příjmem pro zelené výrobce. Pro solární elektrárnu uvedenou do provozu v roce 2010 na území ČR je stanovena státem garantovaná výkupní cena 12.400,00Kč/MWh. Pro elektrárny uvedené do provozu po roce 2010 začala garantovaná cena klesat a pro uvedení do provozu 2013 je rozpětí od 2.830,00Kč/MWh do 2.430,00Kč/MWh. Ne, není tam špatně desetinná čárka, jsou to dvanáct tisíc čtyři sta a dva tisíce čtyři sta třicet. Pro vodní elektrárnu od 2013 je to od 2.499,-Kč/MWh do 3.230,-Kč/MWh. Dále jsou podporovány biomasa, bioplyn, větrná energie, geotermální energie, důlní plyn, degazační plyn, komunální odpad, ostatní druhotné zdroje. Plus vybrané zdroje OZE mají nárok na nevratnou investiční podporu až do výše 11,5% z nákladů na výstavbu. Při takto nastavených podmínkách, tyto zdroje mají jedinou motivaci a strategii - dodat do sítě maximální možné množství elektrické energie bez ohledu na její aktuální potřebu nebo jakékoli problémy. Ze zákona je “zelená energie” vykoupena a stát to zaplatí v garantované ceně.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Fakticky zelená energie z pohledu jejího výrobce nijak nevstupuje na burzu. Z pohledu ČEPSu to není pravda, ale to je zase jiná věc. Protože síť musí vykoupit, tak OZE jsou obvykle natvrdo připojeni do sítě a mají jen sumační měřák kolik dodali a fakturace pak probíhá dle fakturačního kalendáře podle těchto hodnot x garantovaná cena. Tento měřák se odečítá jednou za delší období a tak vlastně ani nikdo přesně neví kolik energie ve který moment která “zelená” elektrárna vyrábí a dodává. Aktuální stav výroby z OZE je zjišťován nepřímo. ČEPS (v případě ČR) ví kolik elektřiny teče v každý moment přes hranice, má tam měření v reálném čase, ví kolik vyrábí každá klasická elektrárna, má tam měření v reálném čase, kolik spotřebovává nebo vyrábí každá přečerpávací elektrárna, má tam také měření a kolik elektřiny odtéká na kontrolních koncových uzlech, má tam také měření. No a rozdíl v celé síti jsou zdroje OZE které nemají měření v reálném čase. Elektřinu kterou ČEPS od OZE odebral pak na burze udává za cenu neplánovaných přebytků, někdy dokonce zápornou v případě velkých přebytků které už nikdo nechce. Ale výrobci samozřejmě vyplácí cenu garantovanou! To je jeden z důvodů proč jsou na faktuře koncovémů zákazníkovi celkové ceny za regulaci a distribuci jaké jsou.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">A protože většina těchto zdrojů je řízena přírodními vlivy (slunce a vítr), naskakují zcela nezávisle na potřebě sítě a generují neplánované přebytky. A protože síť pojme jen tolik kolik se současně spotřebuje a vyrovnávací zdroje (akumulační přečerpávací elektrárny) mají velmi omezenou kapacitu a jsou schopny masivně regulovat jen několik desítek minut, musí se regulace nějak řešit. V případě ČR jsme na tom relativně dobře, naši jižní sousedé mají po elektřině hlad a obvykle se přebytků zbavujeme navýšením exportu na jih. Jenomže když slunce zajde a vítr ztichne, OZE přestane vyrábět a zbydou jen ty klasické zdroje, které jsou schopny pokrýt spotřebu podle potřeby. Pro síť jsou tedy klasické zdroje (uhlí, plyn, ropa, jádro) nezbytné. Když je v síti extrémní přebytek (např. dlouhodobější silný vítr v severním Německu) a přečerpávací elektrárny už mají naplněnou kapacitu a nemají už kam čerpat, musí dokonce dojít k redukci oněch konvenčních zdrojů.</span><br />
<br />
<span style="font-weight: normal;"><span style="font-size: large;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Ekonomické aspekty, současnost</span></span></span></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Jak již bylo zmíněno výše, většina tzv. obnovitelných zdrojů se nedá efektivně regulovat. A i kdyby se dala, tak pravidla jsou nastavena tak, že stát musí vykoupit a distribuční síť musí odebrat. A při garantované výkupní ceně a minimálních provozních nákladech (přinejmenším FVE a VE) to pro výrobce znamená, že odstavení = ušlý garantovaný zisk. Každá MWh průměrně 2.500,-kč (pro elektrárny uvedené do provozu 2013). To je velká motivace prát to do sítě hlava nehlava.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Nicméně při zátěži/poptávce danou koncovými spotřebiteli při aktuálním naběhnutí OZE to v daný moment znamená omezit, nebo i vypnout, klasické zdroje pro vyrovnání dodávky aktuální spotřebě. Jenže to znamená omezit dodávku konvenčních elektráren dle nasmlouvaných kontraktů s obchodníky/spotřebitely. Samozřejmě jsou odhady OZE výroby dopředu dle předpovědi počasí a tomu se přizpůsobuje nasmlouvání kontraktů, jenže kontrakty jsou na dlouhodobější termíny (týden, měsíc, rok), ale rozumně spolehlivé předpovědi oblačnosti a větru jsou tak na den až hodiny. Ve finále se z pohledu energetické soustavy OZE chová neřízeně a nasmlouvané kontrakty tím pádem prostě není možné plně dodržovat. To se týká hlavně Německa s jeho ohromnými větrnými parky. ČR je na tom v tomto lépe, instalovaný výkon ve větrném segmentu je v ČR zanedbatelný a fotovoltaika také není co do objemu zásadní. Rakousko, Itálie a jižní Německo díky svým zatím dostatečným ukládacím kapacitám v přečerpávací soustavě obvykle odeberou prakticky vše co jsme jim ochotni dát. Samozřejmě v případě neplánovaných a nenasmlouvaných aktuálních přebytků za výrazně nižší cenu než jaká je za řádně nasmlouvané kontrakty.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Logika by říkala omezit v takový moment výrobu z konvenčních zdrojů a tím snížit neplánované přebytky, když tedy nelze odpojit neplánované OZE. Jenže jednak tyto konvenční zdroje mají kontrakt na výrobu v daném čase a druhak vypnout elektrárnu není jen tak. Elektrárnu nelze vypnout tlačítkem, kotle zalít vodou jako táborák a elektrárna je studená. To nejde, veškeré tepelné potrubí a systémy by se zničily, musí se dochlazovat postupně. Ještě horší to ale je s jejím najetím, když FVE a VE přestanou dodávat. Slunce v létě svítí energeticky rozumně cca od 10 do 17 hodin. To je 7 hodin výroby. Jenže tepelnou elektrárnu řízeně vychlazujete cca 1-5 hodin aby vám nepopraskaly trubky a vůbec nedošlo k poškození a opětovné naběhnutí ze studena je v podstatě stejně dlouhé. I najetí z “teplého” stavu trvá typicky kolem 15 minut. O jaderných ani nemluvě, tam jsou ty časy v desítkách hodin až dnů. V tomto směru jsou rychlejší plynové elektrárny a jsou tím pádem určené právě jako špičková záloha hned po přečerpávačkách pro pokrývání odběrových špiček (tak zní teorie, ale kvůli provozním cenám to fakticky neplatí).</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Jenomže odpojení ze sítě znamená neplnit kontrakt a jalově topit, byť méně. Takže pro konvenční elektrárnu je finančně lepší prostě topit a dodávat dle kontraktu, pokud je to jen trochu možné a síť to ureguluje (ČEPS přebytek v síti prodá za nízkou cenu jako neplánovanou regulační energii). Jenže to znamená, že elektřiny je v síti pravidelně přebytek a to dlouhodobě tlačí cenu na burze dolů a dolů. Takže tato strategie je v dlouhodobém horizontu řezání si cenové větve pod sebou. Pro prakticky celou kontinentální Evropu je určující německá energetická burza v Lipsku. To je prostě odrazem ekonomické velikosti německého trhu vůči celé Evropě. V současné chvíli jsou již ceny tak nízko, že elektrárny s drahými provozními náklady se přestávají vyplácet a jsou dlouhodobě odstavovány. To se týká hlavně plynových a paroplynových elektráren které se technicky právě hodí k regulaci sítě svým potenciálem rychlého náběhu. Paradoxně provozně nejlacinější jsou dneska jaderné a staré uhelné elektrárny, takže tyto se ještě ve výrobním mixu drží.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Rozdíl mezi cenou na burze a garantovanou výkupní cenou hradí koncový zákazník. Část se projeví viditelně na faktuře jako příspěvek na OZE z každé kWh, část jde skrytěji přes státní rozpočet a ČEPS jako cena za regulační energii - tedy zase z daní každého daňového poplatníka. Za rok 2012 činila celková podpora za OZE cca 38.000 miliónů Kč (= 38 miliard Kč). Při tom OZE v součtu v ČR vyrobilo pouze cca 8,3% celkové elektřiny a to je do OZE počítáno včetně klasických vodních elektráren. Tyto klasické vodní elektrárny se na celém OZE podílely celou polovinou - tedy elektrárny Lipno, Orlík, Slapy, Nechranice, ... které byly uvedeny do provozu v hluboké minulosti a garantovaná cena se jich tedy netýká. Takže vlastně těch 38 miliard korun roku 2012 šlo na podporu pouhých cca 4% elektrické energie (přibližný odhad). Oprava, do OZE a těch 38miliard kč jsou počítány i biopaliva, ty si také významný kus peněz ukousnou. Ale i kdyby to bylo ½ na ½, tak to znamená 19miliard za 4% elektřiny, neboli za 3.560GWh, což je v průměru 5.337,- kč/MWh. Opět v porovnání s cca 1.000Kč/MWh z konvenčních zdrojů.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Shrnuto a podtrženo - konvenční elektrárny prodávají za necelých 1.000,- a jsou vypnuty když je v síti moc velký přebytek. A ceny na burze dlouhodobě klesají a klesat nejspíše ještě nějakou dobu budou, mechanismus co tlačí cenu dolů je stále v běhu. OZE prodávají za typicky kolem 2.500,-, vykoupí se 100% jejich výrobních schopností a ještě dostanou dar k vybudování. Za těchto podmínek se čistě ekonomicky nevyplatí budovat žádný zdroj elektrické energie, který není nějakou formou dotovaný.</span></div>
<h2 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 6pt; margin-top: 24pt;">
<span style="font-weight: normal;"><span style="font-size: large;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Ekonomické aspekty, výhled</span></span></span></span></h2>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Vše výše uvedené byla fakta současnosti a minulosti. Následující část je však o mých předpokladech a vývodech, nebude to nutně objektivní.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Pokud ceny na burze za silovou energii klesnou dlouhodobě moc nízko (stávající model státních zásahů do energetiky bude zachován), provoz konvenčních elektráren bude v nejlepším případě bez zisku (dost možná tam už jsme s cenou kolem 40E/MWh dnes), v horším se ztrátou. Se ztrátou se dlouhodobě nedá podnikat, i jakkoli velká firma dříve nebo později spotřebuje úspory, pak úvěry a nakonec zbankrotuje. Když není zisk, není ani na střednědobé investice a modernizace (o dlouhodobých ani nemluvě) . Elektrárny budou zastarávat a postupně se na nich začnou projevovat závady a výpadky. Některé bude potřeba odstavit dlouhodobě nebo i trvale, ale nové se stavět nebudou. V důsledku toho se celá síť stane nestabilní, začnou chybět stabilní plně řiditelné zdroje. Přes den a za větru bude vypomáhat OZE, případně generovat i přebytky, ale v noci a hlavně v případě bezvětří v severním Německu bude v síti nedostatek elektřiny a bude docházet k výpadkům celých bloků sítě. To znamená velká území budou opakovaně na hodiny bez proudu a s dalším stárnutím sítě se budou problémy zvětšovat. Nebude zajištěna energetická bezpečnost sítě a zásobování elektřinou se stane velkým technickým i politickým tématem.</span></div>
<h2 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 6pt; margin-top: 24pt;">
<span style="font-weight: normal;"><span style="font-size: large;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Strategické aspekty</span></span></span></span></h2>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Klasické uhelné elektrárny mají plánovanou životnost hlavních celků přibližně 25-30 let, jaderné 40-60 let. Pak je třeba provést rekonstrukci hlavní technologie (kotel, parovody, ...), fakticky se jedná o zbourání staré a stavbu nové elektrárny na stejném místě. Jaderné elektrárny mají plánované životnosti kolem 40 let starší bloky stavěné v 70tých a polovině 80tých let až 60 let pro novější bloky. Většina elektráren v ČR byla stavěna ve velké vlně 60-70 let a rekonstruovány a odsířeny byly ve velké vlně 1990-2000. Jaderná elektrárna Dukovany byla zprovozněna v letech 1985-1987 a lze realisticky očekávat, že bude tyto bloky budou odstaveny kolem let 2030. Jaderná elektrárna Temelín byla spuštěna v roce 2000/2002 a lze očekávat, že bude v provozu minimálně do roku 2040, spíše však 2060. Kolem let 2015-2020 lze čekat plynulý rozjezd rekonstrukcí uhelných elektráren ve velkém měřítku a bude třeba přijmout rozhodnutí rekonstruovat, nebo trvale odstavit? Stejně tak musí v blízké budoucnosti padnout rozhodnutí dostavět Temelín, nebo ne? Jinak reálně hrozí, že se po odstavení Dukovan síť přijde o 2000MW. V blízké budoucnosti, nebo možná již v současnosti, se bude rozhodovat o tom, kam energetická síť ve smyslu výrobců energie v ČR bude dalších 15-20 let směřovat. Tento problém je celoevropský, stejné problémy a dlouhodobé výzvy jsou po celé Evropě, máme celoevropskou elektrorozvodnou síť budovanou v podobném časovém rámci.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Např. Německo se v současné chvíli nachází ve fázi masivního budování a rekonstrukcí uhelných elektráren, aby dokázalo nahradit jak odstavované jaderné elektrárny, tak zálohovat nespolehlivé ohromné větrné parky. Německá elektroenergetika je na příštích 20 let pevně svázána s uhlím díky těmto rozhodnutím minulých 5 až 10 let. Důsledky na ekologii díky exhalacím a těžbě uhlí raději nepitvat.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Polsko vyrábí z 92% elektřinu z uhlí a momentálně je ve fázi zvažování, zda nevybudovat první jadernou elektrárnu. Polsko je další z významných exportních zemí, což vzhledem k rozsahu uhlí na výrobě znamená opět velkou ekologickou zátěž jak z exhalací, tak z těžby uhlí.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Slovensko je momentálně ve stavu budování dalších jaderných bloků pro pokrytí vlastní spotřeby i exportu.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Rakousko je dlouhodobě elektroenergeticky nesamostatné, ale pro Evropu je velmi důležité svými horskými přečerpávacími elektrárnami. Nicméně stavby nových přečerpávacích elektráren více a více naráží na odpor místních i vzdálenějších lidí a organizací, jedná se o velmi zásadní a devastující zásahy do hor a řek. Jako vodák jezdící přírodní divokou vodu o tom vím velmi dobře.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Velmi významným exportérem elektřiny v Evropě je Francie se svým masivním jaderným programem. Nicméně francouzské elektrárny také stárnou, brzy bude potřeba generační obměna. Vyrostou v krásné čisté Francii v příštích 10-15 letech komíny?</span></div>
<h2 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 6pt; margin-top: 24pt;">
<span style="font-weight: normal;"><span style="font-size: large;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Stát a trh</span></span></span></span></h2>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Výše ukázané aspekty vedou k tomu, že elektroenergetika má velmi významné dopady do ekologické i politické problematiky jednotlivých zemí. I v případě zcela komerčních energetických společností, ve kterých stát nemá žádný podíl, stát ovlivňuje jejich rozhodování zcela zásadně. Když nijak jinak tak územním povolením k výstavbě, nemluvě o tunách regulací a poplatků za vše možné. A jak bylo ukázáno výše i dotacemi do tohoto segmentu.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Další důležitý aspekt je, že i přes alespoň částečně konkurenční prostředí na poli výrobců tento segment obsahuje velmi významné přirozeně monopolní prvky ve formě přenosové a distribuční sítě a její energetické regulace.</span></div>
<h3 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 4pt; margin-top: 18pt;">
<span style="font-weight: normal;"><span style="font-size: large;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Varianta pokračování ve stávajícím systému</span></span></span></span></h3>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Pokud by elektroenergetický trh a konfigurace v Evropě držela současnou linii, dojde v blízké budoucnosti k velkým problémům ekonomického a politického charakteru. Lze očekávat stále klesající cenu silové elektrické energie na burze. Tato cena v blízké době dosáhne či podklesne pod výrobní a provozní náklady konvenčních elektráren a díky tomu se zastaví nová výstavba a utlumí rekonstrukce stávajících elektráren. Tento stav může trvat klidně 10-15 let kdy ještě budou dosluhovat stávající zdroje a budou schopny byť s problémy držet dodávky do sítě. Cena na burze se začne možná srovnávat až když začnou odpadávat jednotlivé elektrárny a výpadky budou již dlohodobě neudržitelné. Ale to bude dost pozdě, protože řešení bude požadováno hned, zatímco elektrárnu nelze postavit během chvíle. Naprojektování a stavba trvá několik let. S postupujícím časem ale problémy budou narůstat a celé odvětví se začne masivně politizovat. Nicméně odhaduji, že tak daleko situace nedojde, k politizaci dojde dříve nátlakem ze strany energetických společností které se budou snažit z nastávající situace vycouvat a situace se vyřeší ve smyslu některého z následujících řešení, či jejich dílčích kombinací.</span></div>
<h3 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 4pt; margin-top: 18pt;">
<span style="font-weight: normal;"><span style="font-size: large;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Varianta volného trhu</span></span></span></span></h3>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Nebudu zastírat, že toto je moje preferovaná varianta, byť se obávám nejméně pravděpodobná. Směřování EU je v tomto směru poněkud nejasné a navzájem si odporující. Na jednu stranu se EU skutečně snaží uvolnit trh s energiemi (ne jen elektrickou) a skutečně koná významné a kladné pokroky, na druhou stranu trhu vráží kudlu do zad hlavně svými rádoby ekologickými daněmi, regulacemi a dotacemi a požadavky na “právo/nárok na přístup občanů k energii”.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">V současnosti asi nejaktuálnějším požadavkem je odstranit dotace do OZE, které silně deformují celou energetickou burzu a cenu energie. Postavit OZE na roveň konvenčním zdrojům a vrátit burze ekonomickou zpětnou vazbu mezi skutečnou cenou silové energie a její skutečnou hodnotou.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Další významný prvek je odstranit mnohé regulace a poplatky svazující energetice ruce. Jedná se jak o “ekologické” poplatky typu CO2 odpustky, tak třeba německé dodatečné zdanění některých energetických zdrojů. Je potřeba připustit stav, že energie je jen komodita které může být i dočasně nedostatek a smí dojít i k odpojení segmentu sítě. Stávající stav je totiž takový, že síť musí být ze zákona udržena v chodu “za každou cenu“ a k odpojení smí dojít jen ve zcela nouzových případech vynucených “vyšší mocí”. Ale to znamená, že výrobci nemají volnost v ekonomickém a technickém rozhodování a v mnoha případech je jim rozhodnutí vnuceno státem či lokálním regulátorem sítě. To má sice kladný efekt na stabilitu sítě a pokles ceny energie, na druhou stranu to umožňuje jít cenám energie nereálně nízko a dostáváme se do stavu v jakém jsme dnes. V tuto chvíli není jasné, zda stávající burza reflektuje i reálnou cenu energie z pohledu stability a konzistence sítě a tím je umožněno či dokonce vynuceno dlouhodobě činit problematická strategická rozhodnutí.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">No a dalším významným bodem pro budoucnost trhu a rozvoje sítě je zapracovat na demonopolizaci a vhodné deregulaci přirozených monopolních prvků sítě. Zde se jedná hlavně o přenos, distribuci a regulaci sítě. Ruku v ruce s tím jde posílení přeshraničních propojů a páteřních linek, případně výstavba nových paralelních ve vlastnictví nových subjektů. Nicméně toto vše jsou velmi dlouhodobé a problematické cíle jejichž řešení je i v nejlepší variantě opět na desítky let a nejspíše ani nejsou jasné kontury řešení.</span></div>
<h3 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 4pt; margin-top: 18pt;">
<span style="font-weight: normal;"><span style="font-size: large;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Varianta zestátněného systému</span></span></span></span></h3>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Toto je jednou z možných variant jak dosáhnout ve střednědobém horizontu stabilní a funkční sítě. Zestátnit výrobce, přenos i distribuci. Stát/EU pak bude stanovovat cenu a zajišťovat provoz. Případné finanční nerovnováhy pak bude sanovat z rozpočtu. Takto to fungovalo v ČR za reálného socialismu a výsledek nebyl sice po technické stránce nejlepší, ale ušel. Produktivita práce byla nízká a z toho vyplývala relativně vysoká cena za udržení celé soustavy v chodu. To bylo dorovnáváno právě rozpočtovými transfery a rezignací na ekologii, či přímo její ignorování. Celé oblasti ČR byly obětovány těžbě a výrobě bez jakékoli snahy o ekologicky únosné chování. Stát jako současně vlastník a poskytovatel služby i plátce sám sobě za službu nebyl nijak motivován chovat se efektivně a ekologicky. V případě převzetí energetiky zpět státem lze pravděpodobně očekávat postupný návrat ke stejnému modelu chování.</span></div>
<h3 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 4pt; margin-top: 18pt;">
<span style="font-weight: normal;"><span style="font-size: large;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Varianta EU dotovaného pseudotrhu</span></span></span></span></h3>
<span style="background-color: transparent; color: red; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Další variantou je ponechat sice formálně trh a nestátní vlastníky jednotlivých prvků sítě, ale jejich financování a tím řízení trhu podrobit masivním regulacím a dotacím.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">OZE by se samovolně nerozvinulo a neudrželo? Dotovat (již dnes splněno).</span><br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Následně se neudrží plynové a paroplynové elektrárny vhodné a někde i nutné k regulaci sítě? Zadotovat vybrané (již dnes splněno v Německu).</span><br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Následně potřebujeme stabilní konvenční zdroje bez kterých v době výpadku OZE síť nelze udržet? Tak zadotovat vybrané firmy ať tyto zdroje provozují (již UK o tom jedná, ČR o tom jedná, SR o tom jedná a dost možná i ostatní o kterých nevím).</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Následně přenosová a distribuční síť nezvládá vydržet prudké nápory přetoků v důsledku neplánovaných špiček OZE? Tak zadotovat posílené kapacity které jsou jinak finančně nezvladatelné...</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Jenže dotace znamenají netržní vyvedení peněz z občanů mechanismem s přirozeným vysokým korupčním potenciálem. Finanční objemy těchto dotací a regulací jsou ohromné. A také to znamená provázání nestátního sektoru se státním a vytvářením vazeb typických pro fašistitcký, nebo oligarchní model řízení ekonomiky a společnosti.</span><br />
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Stávající stav EU zdá se směřuje právě k tomuto systému se obávám. Na jednu stranu se EU a následně jednotlivé národní státy snaží vybudovat volný trh, na druhou stranu zavádí stále širší dotace.</span></div>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-3110b979-1f5e-a2de-e081-be87a19190fc" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 6pt; margin-top: 24pt;">
<span style="font-weight: normal;"><span style="font-size: large;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-style: normal; font-variant: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Odkazy</span></span></span></span></h2>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Miniencyklopedie ELKTŘINA</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">, Součást vzdělávacího programu SVĚT ENERGIE (ČEZ)</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">RNDr. Jaroslav Kusala, 2003:</span><a href="http://www.cez.cz/edee/content/microsites/elektrina/elektr.htm" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.cez.cz/edee/content/microsites/elektrina/elektr.htm</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Trh s elektrickou energií v Evropě,</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> pro energetickou burzu v Praze vypracovala Next Finance Praha, červenec 2007:</span><a href="http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&ved=0CDAQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.pxe.cz%2Fpxe_downloads%2Finfo%2Fpxe_analyza.pdf&ei=x_LeUcjyKoGk4gSb64CAAg&usg=AFQjCNEaCOFBSjYVlkNi_iO2bjEYHfCEkw&sig2=PZtAp6ywwh9hM4YPH9Mt5A&bvm=bv.48705608,d.bGE" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&ved=0CDAQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.pxe.cz%2Fpxe_downloads%2Finfo%2Fpxe_analyza.pdf&ei=x_LeUcjyKoGk4gSb64CAAg&usg=AFQjCNEaCOFBSjYVlkNi_iO2bjEYHfCEkw&sig2=PZtAp6ywwh9hM4YPH9Mt5A&bvm=bv.48705608,d.bGE</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Trh s elektřinou</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">, stránky PRAGOPLYN a.s. včetně citace klíčových zákonů a směrnic:</span><a href="http://www.pragoplyn.cz/cs/elektricka-energie/trh-s-elektrinou" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.pragoplyn.cz/cs/elektricka-energie/trh-s-elektrinou</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Základy související s provozem sluneční elektrárny</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">, IT serve s.r.o.:</span><a href="http://www.itserve.cz/index.php/fotovltaicke-elektrarny/musite-vedet" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.itserve.cz/index.php/fotovltaicke-elektrarny/musite-vedet</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2012 ze dne 26. listopadu 2012, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">:</span><a href="http://www.eru.cz/user_data/files/ERV/ERV8_2012.pdf" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.eru.cz/user_data/files/ERV/ERV8_2012.pdf</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Elektřina - aktuální a historické ceny elektřiny, graf vývoje ceny elektřiny</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">, kurzy.cz:</span><a href="http://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">ČEPS a.s. všechna data</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">, data o výrobě, zatížení, přeshraniční toky (poznámka, tato stránka má dlouhodobé technické potíže, vždy je několik minut přístupná, pak zase několik minut ne):</span><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Default.aspx" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Default.aspx</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Model Bulharské distribuce elektrické energie</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">:</span><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/2013_Bulgarian_protests" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://en.wikipedia.org/wiki/2013_Bulgarian_protests</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<a href="http://competitionpolicy.ac.uk/documents/107435/107587/ccp08-8.pdf" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://competitionpolicy.ac.uk/documents/107435/107587/ccp08-8.pdf</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 10pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Elektroenergetika, (podklady ke státnicím) Komise: +ELE - 01:</span><a href="http://home.pilsfree.net/fantom/FEL/elektroenergetika_ELE-01_statnice_Bc.pdf" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://home.pilsfree.net/fantom/FEL/elektroenergetika_ELE-01_statnice_Bc.pdf</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Diskuse Elektrika.cz</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> - zmínky o topení na prázdno při krátkodobém odfázování:</span><a href="http://diskuse.elektrika.cz/index.php?action=printpage;topic=14821.0" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://diskuse.elektrika.cz/index.php?action=printpage;topic=14821.0</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 10pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Popis jak funguje trh a zúčtování el. energie:</span><a href="http://www.taures.cz/prezentace/kv.htm" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.taures.cz/prezentace/kv.htm</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 10pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Veřejně přístupná data (historická) o počasí v Evropě:</span><a href="http://www.wunderground.com/" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.wunderground.com/</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 10pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Souhrná data o energetické soustavě ČR:</span><a href="http://energostat.cz/elektrina.html" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://energostat.cz/elektrina.html</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 10pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Dopady zavedení OZE na energetický systém ČR (bakalářská práce), autor: Jan Siuda, VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE, FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ: </span><a href="http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=9&ved=0CGwQFjAI&url=http%3A%2F%2Fwww.institutee.cz%2Fstream%2Fc3ByYXZjZV9zb3Vib3J1L1NvdXRlxb5lL0VFQ192b2wyL0JQL0JQX0phbl9TaXVkYS5wZGY%3D%2FdNQl7eGj-Gw1v55lo5ggF-eZYsb2CqxSO5aRzhQvU0Q%3D%2FBP_Jan_Siuda.pdf&ei=PxMAUtKjDofSPMKcgKgE&usg=AFQjCNEf92El_6NNK0QlMSc7ovPnyOmD4Q&sig2=KdqDQEWT5ESHTVOuNQfx9w&bvm=bv.50165853,d.ZWU&cad=rja" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=9&ved=0CGwQFjAI&url=http%3A%2F%2Fwww.institutee.cz%2Fstream%2Fc3ByYXZjZV9zb3Vib3J1L1NvdXRlxb5lL0VFQ192b2wyL0JQL0JQX0phbl9TaXVkYS5wZGY%3D%2FdNQl7eGj-Gw1v55lo5ggF-eZYsb2CqxSO5aRzhQvU0Q%3D%2FBP_Jan_Siuda.pdf&ei=PxMAUtKjDofSPMKcgKgE&usg=AFQjCNEf92El_6NNK0QlMSc7ovPnyOmD4Q&sig2=KdqDQEWT5ESHTVOuNQfx9w&bvm=bv.50165853,d.ZWU&cad=rja</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> (</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">poznámka M. Prokš: podle mého názoru a znalostí velmi kvalitní práce, pouze bych polemizoval se Smart Grids. Mají více nevýhod než autor uvádí, nejsou řešením zcela zásadního fyzikálního problému: výroba se musí rovnat spotřeba, tam prostě potřeba PpS zůstává na stejné úrovni. Tento zcela zásadní problém žádné smart grids nevyřeší.</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">)</span></div>
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Provozovatel přenosové soustavy na liberalizovaném trhu s elektřinou, prezentace ČEPS</span><a href="http://is.muni.cz/el/1423/jaro2012/MEB419/um/SOLC_07042011.pdf" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://is.muni.cz/el/1423/jaro2012/MEB419/um/SOLC_07042011.pdf</span></a>Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-5446200752097573865.post-90936915368376501592013-12-16T15:16:00.000-08:002013-12-16T15:16:06.682-08:00Zatížení sítě - analýza roku 2012<div dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd62-66c0-a667-3db3991bb1d4" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Martin Prokš: martin (tečka) proks (zavináč) gmail (tečka) com</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 12px; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Poslední úprava 18.07.2013 - 16.12.2013</span></i></div>
<i><br /><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></i><div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Tento článek slouží k pokusu o analýzu elektro-energetických toků v rámci ČR. Cílem se rozklíčovat kolik ČR vyrábí, kolik spotřebovává, kam exportuje, odkud kam a jak jsou přetoky energie, jak se projevuje “alpská regulace” přečerpávacími elektrárnami, jak se na tom všem promítá OZE, respektive dvě problematické složky - “fotovoltaika” a “větrná elektřina” a jak se to vše promítá do využití klasických zdrojů elektřiny, tepelných a jaderných elektráren. V této práci není řešena ekonomika ani strategie. Jde čistě o rozklíčování stávajících energetických poměrů v síti.</span></i></div>
<a name='more'></a><i><br /><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></i>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Pro komplexní názor na celo-evropskou síť je to značně nedostačující pohled. Vycházím pouze z dat jediné země a nemám k dispozici údaje o okolí. Bylo by velice zajímavé mít k dispozici obdobná celo-evropská data, nebo alespoň německá, polská, slovenská a rakouská data, nicméně nevím kde je vzít. O množství práce a času nutných k jejich analýze nemluvě.</span></i></div>
<i><br /><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></i>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">V podstatě veškerá data o síti pochází ze stránek ČEPS a.s., kde jsou ke stažení. Gragy jsem tvořil z těchto nijak neupravovaných dat a mohu je poskytnout ve větším měřítku tak jak jsem je vytvořil a koukal do nich. Nicméně pokud toto čtete na počítači, můžete si stránku zvětšit a grafy se tím zvětší také. Zauvažuji jak zveřejnit ty grafy nějak rozumněji. Případně si je můžete snadno vytvořit sami z dat z ČEPSu - možná nejlepší a nejprůkaznější varianta.</span></i></div>
<i><br /><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></i>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Data o počasí pochází ze stránek Weather Underground (viz odkaz na konci) a údaje o větru byly z těchto stránek “vytahané”. Hodnoty nebyli nijak měněny, pouze pro potřeby grafů vytahány a převedeny na grafy a přepočítány na m/s. Evidentně chybná data byla odstraněna (výpadky stanice, evidentní chyby ve skokových stovkách m/s, záporný vítr). Kdybych věděl dopředu co to bude za problém najít v dané oblasti alespoň 6 meteostanic s pokrytím celého roku 2012 a co to bude za problém ta data postahovat a zpracovat (co stanice to jiný formát zápisu dat a stahování), tak jsem se na to všechno vykašlal. To bylo 10 dní práce jen získat použitelná data a stejně to nejsou data větrných parků, takže je to použitelné jen orientačně.</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><i>(Poznámka: grafy níže uvedené jsou odkazy na obrázky v plném rozlišení, dají se tedy "rozkliknout")</i></span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" id="docs-internal-guid-6f59f12b-fd63-598f-39ee-54d83e4628a2" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 21px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Souhrn a závěr</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 21px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">ČR hraje roli tranzitní země mezi severem Evropy a jihem Evropy.</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">ČR je prakticky trvale exportní zemí a je zdrojem elektrické energie pro Rakousko, jižní Německo a nejspíše celkově jižní Evropu. Nicméně vzhledem k velikosti celoevropské elektroenergetické sítě není export z ČR asi nijak zásadní. Významný je spíše potenciál regulační výpomoci okolním zemím i potenciál regulace naší vlastní sítě řízenými změnami exportu.</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Akumulačně-regulační schopnosti ČR jsou velmi omezené a v tomto směru nám evidentně velmi pomáhá řízený export směrem na jih Evropy.</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Výroba z fotovoltaických elektráren na území ČR se projevuje hlavně v exportu, většinou výroba z fotovoltaiky = přírůstek exportu a opačně.</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Při pohledu na grafy výroby dle jednotlivých zdrojů nelze potvrdit všeobecné tvrzení, že v důsledku fotovoltaiky by byly omezovány konvenční elektrárny v ČR.</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Vliv větru v severním Německu je v přetocích energie přes ČR znatelný, ale není to plná a jasná závislost, někdy je to výraznější vliv, někdy menší. Pravděpodobně se jedná o export neuregulovaných přebytků.</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Při pohledu na grafy výroby dle jednotlivých zdrojů nelze potvrdit všeobecné tvrzení, že v důsledku větrné energetiky v severním Německu by byly významně omezovány konvenční elektrárny v ČR.</span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<i><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> </span></i></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd65-365c-dab6-ed3348ed4192" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 21px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Grafy zatížení a spotřeby el. energie v průběhu roku</span></h2>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Následující obrázek zobrazuje dva grafy.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">První graf je průběh výroby (modře) a spotřeby (zeleně a červeně) v roce 2012. Začíná 1.1.2012 a po jednom měsíci pokračuje až do 31.12.2012. Spodní hranice grafu výkonu je 4000MW, horní hranice grafu je 13000MW.</span></div>
<br /><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Druhý graf je export elektřiny z ČR ve stejné časové ose. Export má znaménko mínus jako odtok pryč z ČR. Osa s nulou exportu je nahoře (takže špička nahoru znamená menší export), maximum exportu dole (-4500MW). Je vidět, že až na několik ojedinělých špiček je ČR výhradně exportní země.</span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gVWJCSGxYQ2dxZEU/edit?usp=sharing" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" target="_blank"><img alt="" border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEja94mB1UpiTZtTkJJZySiNoMREyypis-nVkJVrSisnjpuZz6rYwyC5Hk1-ZofIiZQkDsBIfMpa81p1d6M8nYKDz25OSXglAANuTHkwaqbBApph1_7ZRN-FXOH5ChMXXahu5DK06GMbfPc/s1600/obr01-rocni-grafy-2012-vyroba-spotreba-cr.png" height="105" title="Obr. 1 - Grafy výroby, spotřeby a exportu elektřiny ČR" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gVWJCSGxYQ2dxZEU/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-3a63b1e4-fd69-1074-aa4c-34d75a4a58e7" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 1 - Grafy výroby, spotřeby a exportu elektřiny ČR</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd68-4645-ea9c-cc770835ebb4" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Na grafu i v tomto příšerném měřítku je krásně vidět jak spotřeba (a ruku v ruce s ní výroba) kolísá v průběhu jednotlivých měsíců, týdnů, dnů i hodin. Z tohoto globálního pohledu je krásně vidět hned začátek a konec roku, celkový pokles v důsledku období vánoce-nový rok. Po novém roce je vidět strmý nárůst spotřeby i výroby nepochybně vlivem návratu lidí do práce. Obdobně je vidět rozdíl mezi letní menší spotřebou a zimní vyšší spotřebou. Také jsou vidět víkendy a pracovní dny, respektive týdenní oscilace. Významný je vliv těchto týdenních oscilací v exportu v druhé polovině roku.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd68-4645-ea9c-cc770835ebb4" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Další zajímavá sada grafů ilustruje přetoky elektrické energie přes ČR.</span> </span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd68-4645-ea9c-cc770835ebb4" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img alt="" height="288px;" src="https://lh5.googleusercontent.com/N-gWd1YQlrh8Af9D159CNVZtRrbS3ILeoQuGmznhnuVCRHpKrMDVarwt3RER19iwL3a9k2hsNeZxP5ka1l3IM3QaJj4JzFqEY5fpWFJwAwb2e1LbsVpaMp5I9w" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 2: Ilustrativní obrázek pro přeshraniční toky, jednotlivé sítě okolo ČR, zdroj ČEPS" width="389px;" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 2: Ilustrativní obrázek pro přeshraniční toky, jednotlivé sítě okolo ČR, zdroj ČEPS</span></td></tr>
</tbody></table>
<div dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd70-5f23-e9d8-298a37650bba" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></div>
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gb2FWV3lMakdQam8/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="159" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd75-df43-625d-da47099a69d1" src="https://lh4.googleusercontent.com/0alK0A6g4o35op-LFrjJeoPK4uz2QIGKpr80FGIaWqCle6Qm6XC0D0ZMERMOxFnX_9WmoNFv04Jcs9rNCcx3CI94aWsjzw8bbi-l0qxaKq_E99Bjhc0GYaV8Ng" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 3 - Přeshraniční toky" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gb2FWV3lMakdQam8/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-78e60ca1-fd75-76b8-5a97-28a18eaeb74b" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 3 - Přeshraniční toky</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: center;">
</div>
<ul id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd78-b456-ac55-0a6432cb5c41" style="margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<li dir="ltr" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; list-style-type: disc; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Horní graf zobrazuje přetoky z Polska do Slovenska přes ČR. Z Polska do ČR téměř bez výjimky importujeme a téměř totožný objem současně exportujeme a Slovensko. Dle článků na internetu se jedná o “severo-Německý” proud který je směrován přes Polsko, ČR a SR opět do Rakouska.</span></div>
</li>
<li dir="ltr" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; list-style-type: disc; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Druhý graf ukazuje setrvalý export z ČR do Rakouska.</span></div>
</li>
<li dir="ltr" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; list-style-type: disc; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Třetí graf ukazuje možná mírně převažující import ze severního Německa a prakticky setrvalý významný export do jižního Německa. Zde stojí za velkou pozornost, že většina importu ze severního Německa probíhá v zimě a na jaře/podzimu. To naznačuje období převažujícího větru, viz níže.</span></div>
</li>
</ul>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Celkem se dá jednoznačně říci, že ČR hraje roli tranzitní země mezi severem Evropy a jihem Evropy a je zdrojem elektrické energie pro Rakousko, jižní Německo a celkově jižní Evropu.</span></div>
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><h2 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 21px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Měsíční grafy, spotřeba, výroba dle zdrojů, export, přetoky a vítr</span></h2>
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Dále jsou velmi zajímavé měsíční grafy. Data pochází z ČEPSu, jedná se o hodinové integrální hodnoty. Neboli kolik MWh bylo vyrobeno za 1h. Ten krok 1h zamaskovává krátkodobé výkyvy sítě (typicky 15min, 1min, kratší), ale pro měsíční a týdenní náhledy je to nejvhodnější měřítko. K datům byl přidán přehled větru v severním Německu. Jak byl vítr získán a zpracován vi<span style="color: black;">z </span></span><span style="color: black;"><span style="background-color: transparent; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; vertical-align: baseline;">samostatná kapitola níže</span><span style="background-color: transparent; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">.</span></span><br />
<span style="color: black;"><span style="background-color: transparent; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><br /></span></span>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd7c-9bce-cb12-c8330bf5e85e" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Leden 2012</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gUUV3cjg4M2FHQzg/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="240" src="https://lh3.googleusercontent.com/l4Wo3EkWIEHbjmuPGjt-iOaEBfqlQNZY9aqcZz2g-cr_iH4ev0Phz9k6uI67DEV-j5q8YF2lmxNvj6omPzMG9u1s5zu2WWLm6Zkc3mwvtBVnqWwCGG0uberulQ" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 4 - Leden - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gUUV3cjg4M2FHQzg/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd7d-f173-0f3e-71e1af163a37" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 4 - Leden - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd7c-9bce-cb12-c8330bf5e85e" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: center;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></h2>
<span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd86-1843-31c4-5097144e7e12" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">V lednových grafech je krásně vidět náběh spotřeby a ruku v ruce i výroby v dopoledních hodinách 2.1., tedy jak se lidé po novém roce vrátili do práce. Jasně zřetelné jsou denní a týdenní cykly spotřeby a výroby. Dobře je vidět, když nějaký den bylo jasno a fotovoltaika vyráběla, např. 3.1. Zrovna toho 3.1. je vidět, jak s náběhem a následně poklesem fotovoltaiky reagovala výroba z uhelných zdrojů - co přidala fotovoltaika, to ubrala konvenční výroba. Dále jsou krásně vidět vodní a přečerpávací elektrárny, které se při večerní špičce zbavovaly vody (tedy vyráběly) aby měly prázdno na půlnoční čerpání v době nejnižšího zatížení. Obě české jaderné elektrárny jely od začátku roku na plno. Dne 6.1. Dukovany odpojily od sítě jeden blok na několik hodin (skokový pokles o cca 500MW), pak ho přifázovaly zpět. Dne 21. ledna Dukovany plánovaně odstavily třetí blok a odstávka trvala až do konce měsíce/déle. Na konci ledna opět dle grafů zasvítilo slunce nad ČR a solární elektrárny opět vyráběly jak o život (v rámci zimních možností, 500MW je překvapivě dost z celkem 2000MW nainstalovaných). Tentokrát však nebyla omezována klasická výroba a přebytky šly jednoznačně na export. Velmi zajímavá je sada posledních 4 grafů, kde je vidět vliv větru v severním Německu. Jednoznačně je vidět, že když zafoukalo, přetoky ze severního Německa a částečně i Polska na jih vzrostly. Nicméně přetoky přes ČR nejsou lineárně závislé na absolutním větru, vypadá to spíše, že přes ČR tlačí Němci jen přebytky které sami neuregulují. Jih Evropy jak se zdá pro severní Německo slouží jako regulační odkládací prostor přebytků. Další co stojí za velkou pozornost jsou plynové a paroplynové elektrárny. Všude jsou označované za “špičkové zdroje” díky krátké době náběhu a vypnutí, nicméně po celý leden jely stále jen s mírnými oscilacemi výkonu. Jejich výroba nebyla nijak oslnivá proti instalovanému výkonu (cca 350MW proti 1.270,9MW), ale stabilní.</span><br />
<br />
<br />
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd88-4d12-b53b-2610379572f2" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Únor 2012</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gaWkxWmNrT3BiVVE/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="239" src="https://lh3.googleusercontent.com/uuuC_enq18z3MgZnlWjHAh64PBlBxzFpaBlJ1pKPKaugU1-NIlPiaovud9xsc7uwCK7vcifrDOIWJUSljJHf7DZF-143_BrvVnmp6aDh_w4ahclO8DvcbG2aDQ" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 5 - Únor - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gaWkxWmNrT3BiVVE/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd89-b808-e13b-4d776fe858a9" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 5 - Únor - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd88-4d12-b53b-2610379572f2" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd8a-5475-5660-c45d3af7252d" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Situace v únoru odpovídala situaci na konci ledna. Klasická výroba vyráběla, co přidala fotovoltaika šlo ihned do exportu. Zajímavé bylo skokové odpadnutí cca 500MW uhelné výroby kolem půlnoci z 1.2. na 2.2. (půlnoc mezi středou a čtvrtkem) při stejném propadu exportu. Vodní elektrárny nekompenzovaly výpadek nijak více než jinou noc. Vítr dozníval v průběhu středy 1.2., jednalo se o konec asi týdenního kontinuálního slabého větru z předchozího měsíce. Nicméně přetoky ze severního Německa jsou významné, takže asi vítr nebyl tak nevýznamný. Další velice zajímavý moment byl kolem půlnoci ze 6. na 7. kdy došlo k útlumu exportu na několik dní. Ruku v ruce s tím šlo zvýšení exportu ze severního Německa a v průběhu 7. se mírně ale trvaleji rozfoukalo. Export ze severního Německa dobře kopíroval průběh větru. 8. dokonce náš export klesl na nulu. Pak to zase začalo foukat 14. se špičkou 15. Opět severoněmecký export kopíruje vítr. Další velice zajímavá situace nastala v nočních hodinách 17.2. (začal normální páteční pokles) ale následně odpadnutí 1000MW v jádře na 2 dny - odstavení 1 bloku Temelína od elektrické sítě, důvodem byla závada na sekundárním okruhu (nejaderná část). Ke 20. únoru ráno v 7:00 Dukovany hlásí, že 3. blok je po odstávce zpět najetý v režimu “horká rezerva”, připraven k připojení do sítě dle požadavků energetiků. Ti ho připojili ve večerních/nočních hodinách. Smysl to začne dávat když porovnáte severoněmecký export, jihoněmecký import a vítr. Prostě vítr vyráběl dlouhodobě jak o život a elektřiny byl evidentně přebytek který nebylo kam dávat a muselo se sáhnout k odstavování ostatních zdrojů, včetně pozdržení náběhu jaderných. Došlo i k výrazné redukci plynových a paroplynových zdrojů, poprvé v roce 2012. Následně v pondělí 20.2. došlo k propadu exportu a na krátkou chvíli jsme dokonce čerpali z Rakouska - to ale ještě asi nebyl 3. blok Dukovan připravený k přifázování, připravenost hlásil až kolem 7:00 a to asi bylo pozdě. To již sice plyn a vodní přečerpávací jely zase na plno, ale nestačily. Zde ten výkon prostě v pondělí ráno chyběl. Na druhou stranu, pro jednou jsme asi zafungovali pro celoevropskou síť jako významný regulátor díky zvýšené spotřebě a tím jsme pomohli regulovat dopady “severoněmeckého větru”. V následujících dnech docházelo k masivní regulaci uhelnými i jadernými zdroji a to až do cca 27.2. kdy se situace evidentně srovnala zlomovým koncem větru v noci z 25. na 26.2. Vítr 29.2. asi byl příliš krátkodobý a týkal se jen části Německa a tak ho zvládlo uregulovat, přetok sever-jih Německa se navýšil jen trochu. 25.2. byl plánovaně a řízeně odstaven druhý blok Dukovan, plánovaná výměna paliva a údržba.</span></span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd88-4d12-b53b-2610379572f2" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd8a-5475-5660-c45d3af7252d" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> </span></span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd8d-a41f-123c-ed8eac750f00" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Březen 2012</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gVkNGUkdSOWs2RGM/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="240" src="https://lh5.googleusercontent.com/o-1VHF7gjpVAWRwH3dU6_oqMjUhp1OH5AR89IpkA4CS1B2Ntb_CA0F0tg7CbmTtvfh7m67BZ4LesBabe4fDaV5d0eX4TSIHG_0jgOWz7RgalyLfW1h8M5Xp6" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 6 - Březen - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gVkNGUkdSOWs2RGM/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd8e-ef49-d06c-af4d954ce800" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 6 - Březen - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd8d-a41f-123c-ed8eac750f00" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: center;">
</h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd8d-a41f-123c-ed8eac750f00" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd88-4d12-b53b-2610379572f2" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd8e-4ad2-127a-48dfda4dee0a" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Březen probíhal normálně. Denní a týdenní cykly, cokoli vyrobila fotovoltaika se projevilo v exportu. Plyn a paroplyn jel relativně konstantně kolem 350MW. Zajímavá byla však páteční noc z 23.3. na 24.3. Tam nejspíše došlo ke krátkodobé regulaci a možná i elektrickému odpadnutí cca 400-800MW v jádře. Nicméně jednalo se o akci v nočních hodinách a do rána bylo již vše zase připojené, nedohledal jsem žádné vyjádření ČEZu k této události. Nicméně proti tomu stála špička v uhelné výrobě. Další věc hodna pozornosti je polední regulační spotřeba ve dnech 25.3. a 26.3., byť nebyla příliš výrazná, cca do 200MW. To je dosti neobvyklé, v polední špičce největšího odběru aby přečerpávací elektrárny jely v režimu “akumulace/spotřeba”. Jedná se o dny neděle 25. a pondělí 26. a časově se to kryje s náběhem a špičkou ve fotovoltaické výrobě, byly to fotovoltaicky dva nejvýkonněší dny března. Vítr se nijak dramaticky neprojevoval i přes několik období větru. Severní Německo exportovalo v době větru jen mírně, v období bez větru spíše importovalo, jižní Nemecko setrvale importovalo, Rakousko a Slovensko setrvale importovalo. Jaderné zdroje jely mimo té noci 23./24. stabilně (odstávka druhého bloku Dukovan trvá), uhelné zdroje kopírovaly zbytkovou spotřebu a regulovaly tak síť.</span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd90-3ec7-ecbc-42c07e86660c" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Duben 2012</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gSThOVFFpMkFXR1k/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="239" src="https://lh5.googleusercontent.com/PxeHGdyJY7WB7dZ3EUV4ZKicfI60LBLgK_UUSC-j_82IqiXcpgDKT154EG0cPGo454lMkP81rVMzTpqTWI3Geo5Qgp025zUe90FzLg5ysQOro-xQhVsTbprr" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 7 - Duben - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gSThOVFFpMkFXR1k/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd91-a11e-2dfd-8095dbb4d695" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 7 - Duben - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd90-3ec7-ecbc-42c07e86660c" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd91-48bc-2bb9-3bfd85addf02" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Duben je zdá se z globálního pohledu ve stejném duchu jako předchozí měsíce. Hned prvního dubna polední regulační spotřeba přečerpávacími elektrárnami. Tento den slunce nebylo sice příliš výkonné, ale sešlo se to s nástupem větru a tím přetoků severo-jižním Německým směrem. Regulace byla dosti masivní v rámci možností přečerpávacích kapacit. Další podobné přečerpávání přes poledne 8.4. a 9.4. (velikonoční pondělí), slunečno, co vyrobí solárníci jde skoro vždy do exportu do Rakouska a k tomu se přidal vliv trochy větru v Německu. Solární výkony jsou blízko poledního maxima. Zajímavé je maximum exportu v dopoledních hodinách soboty 28.4., opět skok v exportu kopíruje výrobu solárních zdrojů co do charakteru i do velikosti a co více, ještě jede polední přečerpávací regulace 28. a 29. Zde prostě už okolní státy evidentně nemohly vypomoci s regulací naší sítě odběrem a museli jsme zapojit i naše přečerpávací elektrárny. Vítr byl v průběhu dubna nevýznamný a na grafu přetoků ze severního Německa je opět jasně vidět souvislost. Severní Německo bylo až na pár krátkých období čistě importní, jižní Německo, Slovensko, Rakousko setrvale importní. Polsko setrvale exportní. K jaderným elektrárnám není moc co dodat, odstávka druhého bloku Dukovan trvá, ostatní bloky včetně Temelína jedou dle potřeby energetiků prakticky na 100%.</span></span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd93-be81-401f-8ba52b73c7a5" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Květen 2012</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gUWVxcWRhT1F6WVE/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="239" src="https://lh5.googleusercontent.com/nlOgAIqudjEGOxHeNx6UybyjXLOgsQ9yXUKJz_ak0ofZxYFIEdgrjmPc5OyarsgPm3nrtjTjVumsS2bi2dXdzRCquRMr5oCRefbW3J67M8dNCNGxN8WFuh1B" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 8 - Květen - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gUWVxcWRhT1F6WVE/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd93-2fc4-cf9a-2078c5d956e5" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 8 - Květen - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd90-3ec7-ecbc-42c07e86660c" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd94-b36a-b9ce-dfefc45715e3" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Květen a jeho svátky. Solární výkony jsou prakticky na maximu. Dne 11.5. došlo k plánované odstávce druhéhého bloku Temelína pro výměnu paliva. 14.5. se druhý blok Dukovan připojil do sítě a zahájil plynulé zvyšování výkonu, které trvalo až do konce měsíce se změnami výkonu, pravděpodobně probíhaly provozní a bezpečnostní testy bloku. Hodně výrazná byla polední regulace přečerpávacími elektrárnami v neděli 20.5. kdy svítilo sluníčko a export evidentně neúměrně rostl. Opět je vidět souvislost mezi větrem v severním Německu a zvýšenými přetoky elektřiny ze severu na jih. Hlavním regulačním členem jsou stále a stále uhelné elektrárny.</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd91-48bc-2bb9-3bfd85addf02" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> </span></span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd95-4cd5-316d-3fc84be51011" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Červen 2012</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gejlaenNzQjRQVWs/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="240" src="https://lh6.googleusercontent.com/4jN_d2Qpjh8nux1M0a-gIJZe3u0Wy0L7rk0vOKjDGgBkEAwnpKZgJ5Nef6yXlpupp6nmOlRZ1K4Ko_h_B-RVUTtZLmv6uI3ac6OryhlHNL4pZVm2WuRvqxjK7w" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 9 - Červen - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gejlaenNzQjRQVWs/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd96-e01d-8485-f02055af29cf" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 9 - Červen - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd95-4cd5-316d-3fc84be51011" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd96-5ac3-59f2-bdaace0f9a34" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Solární výroba v červnu se projevovala méně než v květnu. Solární panely s rostoucí teplotou výrazně snižují účinnost, takže i když svítí v červnu více než v květnu, tak ve výsledku výroba je nižší. Dne 10.6. došlo ke snížení výkonu jednoho reaktorem Dukovam a ve dnech 16.6.-22.6. se na regulaci podílely i jaderné elektrárny. Dne 28.6. ve večerních hodinách byl přifázován blok Temelína a ke konci června jely všechny bloky obou našich jad. elektráren (výkon z jad. elektráren se blížil 4000MW). V červnu dochází ke snižování regulačních výkonů přečerpávacích a vodních elektráren. Je otázka zda to je z důvodů sucha a tím omezené dostupnostu vody, nebo jestli prostě využíváme více “exportních regulačních možností” přes Rakousko a jižní Německo. Možná je i kombinace obou faktorů. Nemám jak prověřit. Severo-jižní německé změny přetoků mají jasnou suvislost s větrem, Polsko-Slovenské přetoky mají naproti tomu jasně denní charakter, jedná zcela určitě o výrobu a export z klasických zdrojů (no ono vlastně celé Polsko stojí z cca 92% na výrobě elektřiny z uhlí).</span> </span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd98-3bb8-231f-e07d03390c22" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Červenec 2012</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gNnE5ZGxnX0RlaXc/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="240" src="https://lh4.googleusercontent.com/PNyKtJIwq4_L69f7u1aqMnm8nt939xqYGEjhKcMQUhhJJS5mCYvPrwcS-VmtijS6UhjtiSbAGDLcjQMOgJfmtQ5b_oqWZsQlXwMI8y-UhoB8kq0Ho6b04mgtVA" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 10 - Červenec - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gNnE5ZGxnX0RlaXc/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd99-c679-fd3a-168b43825ed2" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 10 - Červenec - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd98-3bb8-231f-e07d03390c22" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd99-1b67-7610-6f4a9fcd39e1" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">V červenci až srpnu dochází k letnímu minimu odběrů, je zde jasný vliv dovolených a snížení průmyslové výroby a tím i odběrů. Opět je snížená regulace přečerpávacími a vodními elektrárnami, lze předpokládat vliv sucha. Export má vysloveně denní charakter ve smyslu “exportujeme co nám aktuálně přebývá“ a tím sebe regulujeme. Před půlnocí 27.7. došlo k plánovanému odfázování prvního bloku Temelína (cca 1000MW řízeně odpojeno) pro výměnu paliva a údržbu a současně byl snížen i uhelný výkon (pátek, víkendový pokles odběru a výroby). Oba vlivy se odrazily na odpovídajícím poklesu exportu. Co je zajímavé je plošný pokles výroby z plynových a paroplynových zdrojů. Na přetocích elektrické energie ze severního Německa a Polska na jih je opět vidět ne příliš výrazný vliv větru.</span></span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd98-3bb8-231f-e07d03390c22" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<br /></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd9b-f4d7-33bc-9dedaf30dafa" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Srpen 2012</span></h2>
<div style="text-align: center;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> </span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gclVkQ2JYb2E1b3M/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="240" src="https://lh3.googleusercontent.com/J5jSKsmowppMhabfZ93ac7sUpLHf9QnENHoKJLeB2kV0Ialo8g_47x59W5vGaojmYQ-wPLLAjQfPWdvhq4zkiXBzxRlVCwX0Op4XOKdR8pEl_unVFroihR73" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 11 - Srpen - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gclVkQ2JYb2E1b3M/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd9b-664b-164b-99f26feec30d" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 11 - Srpen - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: center;">
</div>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd90-3ec7-ecbc-42c07e86660c" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd9c-83c2-5b00-5ff7266b2911" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">V srpnu je krásně vidět kdy přečerpávací elektrárny regulovaly a kdy regulace probíhala pomocí exportu přebytků (týden 20.8. až 26.8.). Je perfektně vidět odlišný charakter exportu. Na konci srpna export poklesl skoro na nulu, byť jen na krátkou dobu. První blok Temelína byl celý srpen odpojen, ostatní jaderné bloky stabilně dodávali 100%. Opět je na severo-jižních přetocích vidět vliv větru ve dnech 6.8.-8.8. a 22.8. -28.8. Je zajímavé, že v srpnu Polsko exportovalo velmi silně přes Slovensko na jih.</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd9d-ea68-90d6-c70c606f585c" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Září 2012</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gdjNrN0FFVFM2N0U/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="240" src="https://lh5.googleusercontent.com/h5Pt-F6kxRx7fkumaVZg4V5ux-NQHD5ZSn4o50K8_pwifBy5YvrYjH6W9FLnint0HtsMyEZnXsv_HGaomgIfWt9sw5xGa-BnTXFjDsSQCfeR_T2sccz6IhBr" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 12 - Září - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gdjNrN0FFVFM2N0U/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd9d-6519-e390-08497ef49fb8" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 12 - Září - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd9d-ea68-90d6-c70c606f585c" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd9e-e55f-c8b1-bf2f32730bb5" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">V průběhu září je vidět, jak výroba moc nepřekračovala spotřebu, vyjma víkendů. To se projevovalo v exportu. 11.9. sice Temelín spustil první blok a 14.9. ho připojil na sníženém výkonu a začal pomaloučku najíždět, ale kolem půlnoci 17./18.9. došlo k závadě na elektrickém generátoru a výkon musel být snížen až do nočních hodin 20.9. Na přelomu 29./30.9. byl plánovaně odpojen 1. reaktorový blok Dukovan na výměnu paliva a údržbu. Vliv větru nebyl v září prakticky patrný. Poláci exportovali relativně málo, na rozdíl od předchozího měsíce.</span> </span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda0-8464-bc94-38a055174175" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Říjen 2012</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gbURmV3g5Rm9ZdTA/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="239" src="https://lh6.googleusercontent.com/iO_YUP-hk3iHUm1C_H3G4DN8UEZXdrltAmWevVvsY2x0JUKCdrYOjNU0SeXpuXyP-lSReF5-VQ3g65nAvHdeSC2XNFKues4_54ujay5IKmQz76mxVmipOw2H1A" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 13 - Říjen - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gbURmV3g5Rm9ZdTA/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda0-0afc-860a-6ee7dd5c597f" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 13 - Říjen - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda0-8464-bc94-38a055174175" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda1-2185-4c4e-04d000ff99dc" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Říjen je ve znamení rostoucí spotřeby a upadající fotovoltaiky. Jaderné elektrárny vyrábějí stabilně kolem 3 až 3,5GW na konci října najíždí Dukovany na plný výkon a jádro vyrábí 4GW. Uhelné a tepelné dalších 4-6GW v průběhu celého měsíce. Export vykazuje velké výkyvy a fotovoltaika se na těchto výkyvech začíná výrazně projevovat. Polsko-Slovenské přetoky vykazují snížení a v několika momentech si dokonce prohazují směr toků energie. Obecně Polský export se snižuje. Rakousko a jižní Německo bere co mu dáme.</span></span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda2-6769-bf72-69b9524541d7" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Listopad 2012</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gUTZUZWVvaENndFU/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="240" src="https://lh6.googleusercontent.com/f9JSWYX1qO003cHNPx4T7Iic2qGtwc2qh6ZkqId0IyZaqUcuTxD45uTxZlHFqvtt5UWJ3CRSW-I8RfsTYuwxBsUcItm35xarjpiq7CyhwLpRVaEcBUvNPqENlA" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 14 - Listopad - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gUTZUZWVvaENndFU/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda3-f053-6c2c-3be8fe40b469" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 14 - Listopad - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda2-6769-bf72-69b9524541d7" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda3-7262-e727-800177aaf15d" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Listopad je opět ve znamení rostoucí spotřeby kterou kryje jádro a uhlí. 18.11. je plánovaně odstaven čtvrtý blok Dukovan pro výměnu paliva a údržbu. Export je na setrvale výrazných hodnotách, roste v nočních špičkách. Rakousko a jižní Německo si vezmou co jim dáme. Polský export na jih přes Slovensko je na nižších hodnotách, v několika momentech (vždy v noci po půlnoci) mění směr přetoků jako v říjnu. Fotovoltaika nestojí za řeč, vliv větru je nevýrazný, nicméně je tam.</span> </span></h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda4-b175-6fac-293a1365cc10" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Prosinec 2012</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gY254dEhHM0dGUzQ/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="240" src="https://lh4.googleusercontent.com/gFQV62KIIlrL8zcyE0cL0dbv4O6gL0Skj_ByhsEJUm-x-FdzQMnYR255CeriG3F8rIpUEy1Y68SVdR6lvyBKrxsGQ3967Uv7bICP4CS11Us7h5QZhwL-PiWyVA" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 15 - Prosinec - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gY254dEhHM0dGUzQ/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda4-2441-081c-46f5a3768659" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 15 - Prosinec - výroba, spotřeba, export, výroba dle zdrojů.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda4-b175-6fac-293a1365cc10" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda5-5716-b803-8a7d61662544" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Do poloviny prosince odběr stoupá, pak se to zlomí a odběr klesá až ke svátkům a konci roku. Jaderné elektrárny jedou stabilně, 27.12. byl přifázován i čtvrtý blok. Snížení potřebného výkonu obstarali tepelné elektrárny. I přes snížení odběru ke konci roku jsme v tepelných elektrárnách vyráběli stále přes 3,5GW, export na jih do Rakouska, jižního Německa a přes Slovensko měl rostoucí charakter. Opět byl vidět vliv větru na navýšených severo-jižních Německých přetocích přes naše území.</span> </span></h2>
<h1 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda6-c998-78ae-cf2e50543078" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 21px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Jaderné elektrárny v ČR</span></h1>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">V ČR jaderné elektrárny vyrábí v základním pásmu zatížení. K regulaci sítě se používají jen vyjímečně a v omezené míře. Jedná se o velmi levný a masivní zdroj elektřiny, takže se vyplatí ho využít co to jde. V roce 2012 byl výkon obou našich elektráren 4 040MW a vyrobily 30 324 200MWh. Což dává využití zdroje na krásných 85,45%. Na druhou stranu takto vysoké využití koncentrované jen do dvou lokalit znamená velký energetický risk. V případě nečekaného odpadnutí jedné celé lokality (např. závada na rozvodně vyvádějící proud z celé lokality) to znamená odpadnutí velkého energetického výkonu který se bude jen velice těžko nahrazovat v potřebně krátké době. Jedná se sice o málo pravděpodobný scénář a energetici jsou si toho vědomi a pečlivě si to hlídají (ne nadarmo jsou tyto rozvodny jedny z nejlépe střežených objektů v republice), ale pravděpodobnost je mrcha...</span></div>
<h1 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 21px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Uhelné elektrárny v ČR</span></h1>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Zkratkovitě. Výkon 10 644,1MW, vyrobeno 47 261 000MWh, využití 50,55%. Toto procento není nijak závratné, ale je potřeba vzít v úvahu, že je to řízený zdroj s častými regulačními odstávkami. Relativně nízké procento vytížení na druhou stranu znamená, že je velká disponibilní studená záloha pro výpadek některého z velkých zdrojů, nebo záloha pro přeshraniční výpomoc v případě problémů u někoho ze sousedů.</span></div>
<h1 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 21px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Vliv fotovoltaiky v ČR</span></h1>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Fotovoltaické elektrárny jsou obvykle připojené do rozvodné sítě blíže ke koncovým uživatelům. Tím že nabíhají neplánovaně tvoří v lokálních segmentech sítě kolísání hodnot napětí a rozhazují požadovaný profil střídavé vlny napětí. Dále způsobují špičkové zatížení segmentu sítě do kterého jsou připojeny. Ve finále tato neplánovaná energie přetéká do hlavních větví, kde se přidá k přetokům a tím k zatížení páteřních linek a přeshraničních propojů. Asi hlavně díky Rakousku a jeho akumulačním schopnostem si můžeme většinou dovolit veškerou solární energii exportovat a nemusíme kvůli tomu omezovat klasické zdroje energie pro potřeby zákazníků ČR. Jiná věc je cena těchto exportních přebytků za jakou jsou vykupované. Fotovoltaické elektrárny dostanou svou garantovanou cenu od státu/ČEPSu, ale za kolik ČEPS tuto neplánovanou elektřinu prodá je otázka.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Dalším zajímavým údajem je porovnání instalovaného výkonu ve fotovoltaice a celkové vyrobené energii za rok 2012. Instalováno bylo ke dni 30.12.2011 celkem 1971MW a ke dni 30.12.2012 celkem 2 086MW. Tedy za rok 2012 bylo cca 2 000MW ve fotovoltaice a přírůstek nebyl významný. Fotovoltaika vyrobila za rok 2012 celkem 2 173 000MWh. To dává roční využití fotovoltaiky v ČR 6,6%. Dost bída na energetický zdroj který při tom sežere tolik peněz.</span></div>
<h1 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 21px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Vliv větru v ČR</span></h1>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">V ČR je nainstalováno jen velmi málo větrných elektráren a jejich vliv na celkovou síť je malý. Problém dělají jen lokálně kdy zaberou v segmentech kam jsou připojeny, podobně jako fotovoltaika. V roce 2012 bylo nainstalováno 263,1MW a za celý rok 2012 vyrobily 417 300MWh. To dává využitelnost 18%. Takže na rozumný energetický zdroj také nic moc. Je to jen drobný doplňkový zdroj.</span></div>
<h1 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 21px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Plynové elektrárny</span></h1>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Výkon 1 270,9MW, vyrobeno 4 435 100MWh, využití 39,7%. Při tom je to řízený zdroj s uváděnými drahými provozními náklady (cena plynu), který je uváděn jako vhodný pro regulační účely. Nicméně tyto zdroje vyráběly v roce 2012 sice relativně méně, ale za to dosti stabilně s ne příliš velkými oscilacemi výkonu a na regulaci sítě se výrazně nepodílely. Alespoň dle těch globálních grafů to tak vypadá.</span></div>
<h1 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 21px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Vodní elektrárny</span></h1>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Instalovaný výkon 2 215,7MW, výroba v roce 2012 byla 2 963 000MWh. Využití 15,2%. Nicméně jedná se o zdroj z drtivé míry řízený a vyčleněný na vykrývání špiček - pro energetickou soustavu tedy neocenitelný a nezbytný.</span></div>
<h1 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda6-5539-4dc9-abe283154b61" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 21px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Vliv větru v severní Evropě</span></h1>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Významným zdrojem elektrické energie jsou větrné elektrárny v severním Německu. Alespoň dle Wikipedie bylo v roce 2012 v Německu instalováno 29 000MW ve větrných elektrárnách a vyrobeno 46 500GWh, což je přes polovinu celé výroby elektřiny v ČR. Využití větrných elektráren v Německu vychází na 18% (teoreticky při 100% výrobě 366 dní roku 2012 by dokázaly vyrobit 254 736GWh). Využití větrného potenciálu v Německu je tedy stejné jako v ČR, což je pro mě překvapení, čekal jsem že minimálně pobřežní elektrárny budou mít výrazně vyšší využití a tím výrazně posunou celoněmecký průměr výše. Převážná většina těchto elektráren se nachází v severním Německu. Viz obrázek rozmístění a výkonu se zakreslením míst pro která jsem vyhledal údaje o větru v roce 2012.</span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img alt="" height="400" src="https://lh5.googleusercontent.com/M6JGgg6_h4bjGibztqL8S7z3s7XbosMHV65W5LjckBxbRoYHwRTsum-NJ9Z25FkC3v8-kU6WTzjAEQdoekeXlUsewcNM3WH7QIOYNCqxSi0rD3aZEZYhkJwqSg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 16 - Větrné elektrárny v Německu 2011, zdroj Wikipedie + zakresleno umístění meteostanic." width="304" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda7-b76c-0cee-687b038f3df7" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 16 - Větrné elektrárny v Německu 2011,<br class="kix-line-break" /> zdroj Wikipedie + zakresleno umístění meteostanic.</span></td></tr>
</tbody></table>
<div dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fda7-10e9-0d15-44b251aaaf0f" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Naproti tomu v Polsku bylo v roce 2011 (novější data nemám) instalováno jen 1 616MW a vyrobeno 2 745GWh. Takže Polsko v porovnání s Německem nemá nic moc významného a nebudu sledovat.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">V ČR bylo v roce 2012 nainstalováno 259,7 MW ve větrných elektrárnách, což odpovídá zhruba jednomu uhelnému bloku, takže nic moc významného. Navíc větrné elektrárny v ČR jsou zohledněny v datech ČEPSu, takže jejich vliv je sledovatelný.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Na předchozím obrázku jsou zakresleny i meteorologické stanice ze kterých se mi podařilo získat data o větru v roce 2012. Problém meteostanic je však v tom, že z hlediska absolutní hodnoty větru nejsou pro větrné parky odpovídající. Větrné parky se staví na návětrných místech, zatímco meteostanice jsou umísťované geograficky, často ve větrném stínu zástavby nebo porostů. Navíc větrné elektrárny mají věže typicky kolem 100m vysoké, kde je vítr výrazně silnější, než přízemní vítr který změří meteostanice. Takže absolutní hodnoty větru nebudou odpovídat, nicméně trend by měl odpovídat oblasti.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Výjimkou je meteostanice Nordenay, která je umístěna na pobřeží Severního moře ve výšce cca 5m nad mořem. Tam budou údaje o větru pravděpodobně odpovídat podmínkám okolních větrných parků celkem obstojně (opět vyjma výškovosti větru).</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Stanice Leipzig-Schkeuditz je umístěna na letišti. Tedy pravděpodobně na rovině blízko dráhy, kde je měření větru důležité a větrné překážky jsou na letišti nežádoucí (zvyšují turbulenci, ztěžují letecký provoz). Nicméně oblast je velmi velká, větrné parky budou asi dále od letiště na návětrných svazích kde lze čekat větší stabilnější vítr. Stejně tak stanice Paderborn a stanice Szczecin, jedná se o stanice letišť (alespoň dle označení).</span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gUzNrbThiRkE2NXM/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="240" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fdaa-c14a-4ce4-3020641083e6" src="https://lh5.googleusercontent.com/HG1yWdSJiHUn07xuUlXqab0y2d2KT59p3nMlGWdWEQ4vRg-jzt0UmSXtDbQWhJog2BWSntfYRAoBTPkxxZTQZwgaw3HgB0SXhn9kWVauqbeoLSptSucQ15uOIQ" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 17 - Vítr v průběhu roku. Nahoře Nordenay, dole Paderborn. Červeně vítr, zeleně poryvy." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gUzNrbThiRkE2NXM/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fdaa-57e7-5dbc-b60e2b678df7" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 17 - Vítr v průběhu roku. Nahoře Nordenay, dole Paderborn. Červeně vítr, zeleně poryvy.</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: center;">
</div>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd88-4d12-b53b-2610379572f2" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 10pt; text-align: left;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: 'Trebuchet MS'; font-size: 17px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fd8a-5475-5660-c45d3af7252d" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"></span></span><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fdab-66a5-e42c-6f87e4d26903" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Dále je velmi vhodné si uvědomit, že energie obsažená ve formě větru roste s třetí mocninou rychlosti. Větrná elektrárna také funguje jen do nějaké rychlosti/energie větru. Pak musí být její výkon omezen, případně musí být zcela odstavena aby ji vítr nezničil. Mezní hodnota 100% výkonu od kdy se musí omezovat bude pravděpodobně (logicky) nastavena na obvyklé nejvyšší větry v oblasti a mez vypnutí bude několik desítek procent nad. Energeticky významný bude vítr který nese alespoň 10% nominální hodnoty až po mez odstavení kdy zase výkon větrné elektrárny klesne na 0. Nicméně nemám data pro ty meze pro konkrétní větrné parky, navíc větrná data jsou z meteostanic, ne z větrných parků ve výšce osy vrtule. Po přepočtu grafů větru na grafy energie v mezích 0-100% max. roční energie naměřené v dané lokalitě (poryvy neuvažovány) vzniknou grafy energetické využitelnosti / pravděpodobné výroby elektrické energie z větru v severním Německu v roce 2012. Upozorňuji, že nejde o absolutní hodnoty větru, ale o relativní kvalitativní názor. Jde o určení které dny a hodiny v roce větrné parky nevyráběly, které dny a hodiny vyráběly málo a kdy jeli naplno a jak se to potom projevilo v síti. Lepší data nemám k dispozici. Nicméně z tohoto globálního pohledu je vidět vysoká špičkovost výroby. Všechny ty grafy ukazují na několik období, kdy větrné elektrárny pravděpodobně významně vyráběly a mezi tím velké prodlevy.</span></h2>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gN2tFS0k3Ml9IcXM/edit?usp=sharing" target="_blank"><img alt="" height="240" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fdac-e9dc-0444-8e5a04894d32" src="https://lh6.googleusercontent.com/AEdEugLZciVom9Okvi17s0lVr_KaiYEmh0gkq7dhfmKlgdzSLwOECMouoA2v6lBkkpEajWfnRtST2v6bd1nyF77y9B74Nphf33NAtkJvEk8caTD8nscV-59KuQ" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" title="Obr. 18: pravděpodobná potenciální výroba větrných elektráren v severním Německu" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://drive.google.com/file/d/0B5FdkUgePz5gN2tFS0k3Ml9IcXM/edit?usp=sharing" target="_blank"><span id="docs-internal-guid-6d4f8176-fdac-749d-1900-4dda13161439" style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Obr. 18: pravděpodobná potenciální výroba větrných elektráren v severním Německu</span></a></td></tr>
</tbody></table>
<div dir="ltr" id="docs-internal-guid-6d4f8176-fdad-53d7-0f6c-c9fe003e00f1" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Přepočet na energii nesenou větrem jasně ukazuje na ohromnou špičkovost tohoto přírodního zdroje. Jisté snížení špičkovosti (snížení výroby) se v praxi projevuje sníženou účinností větrné turbíny při překročení určitých mezí větru či přímo vypnutí výroby.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Z grafů je jasně vidět extrémní leden se třemi větrnými obdobími po celém severním Německu. Obdobně je vidět pak prosinec, nicméně ten není již tak výrazný.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> </span></div>
<h1 dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 6pt; margin-top: 24pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 32px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: bold; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Odkazy</span></h1>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: italic; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">ČEPS a.s. všechna data</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">, data o výrobě, zatížení, přeshraniční toky (poznámka, tato stránka má dlouhodobé technické potíže, vždy je několik minut přístupná, pak zase několik minut ne): </span><a href="http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Default.aspx" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Default.aspx</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><br class="kix-line-break" /></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Veřejně přístupná data (historická) o počasí v Evropě: </span><a href="http://www.wunderground.com/" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.wunderground.com/</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><br class="kix-line-break" /></span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.15; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Souhrná data o energetické soustavě ČR: </span><a href="http://energostat.cz/elektrina.html" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://energostat.cz/elektrina.html</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><br class="kix-line-break" /></span></div>
<br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Větrné elektrárny v Německu: </span><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Wind_power_in_Germany" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://en.wikipedia.org/wiki/Wind_power_in_Germany</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><br class="kix-line-break" /><br class="kix-line-break" />Větrná energie, wikipedie: </span><a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Btrn%C3%A1_energie" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Btrn%C3%A1_energie</span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"><br class="kix-line-break" /><br class="kix-line-break" />Aktuality z jaderných elektráren, Skupina ČEZ: </span><a href="http://www.cez.cz/cs/pro-media/aktuality-z-jadernych-elektraren" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: #1155cc; font-family: Arial; font-size: 15px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; text-decoration: underline; vertical-align: baseline;">http://www.cez.cz/cs/pro-media/aktuality-z-jadernych-elektraren</span></a><br />
<br />
<br />
<br />
Martin Prokšhttp://www.blogger.com/profile/15478109729996491601noreply@blogger.com0